Přepis: Jak to vidí Andor Šándor – 16. června

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Hostem Jak to vidí je Andor Šándor, bezpečnostní poradce. Já vás vítám, dobrý den.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Hezké ráno přeji.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnešní témata? Reorganizace české policie, největší manévry Severoatlantické aliance za poslední čtvrt století na území Polska i dostupnost zbraní. Dobrý poslech. Útvar pro odhalování organizovaného zločinu dočasně povede Milan Komárek, bývalý šéf protikorupční policie. Její reorganizaci ministr vnitra Chovanec včera podepsal a start odložil o měsíc na začátek srpna. Je podle vás, pane Šándore, unáhlená a nepromyšlená, jak ji vnímají státní zástupci a hnutí ANO, které vydrží v koalici?

Čtěte také

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Víte, já můžu reagovat jenom to, co slyším z médií, různá vyjádření politiků, státních zástupců, policejního prezidenta, plukovníka Šlachty, bývalých policejních prezidentů, já jsem ji neviděl na papíře. Z toho si musím dělat ovšem nějaký závěr pro sebe, byť ta vyjádření bývají často protichůdná a těžko stravitelná, ale řekl bych za prvé, policejní prezident má pravomoc organizovat policejní sbor tak, jak má pocit, jestli pracuje dobře nebo ne. Jestli má pocit, že nepracují některé součásti dobře nebo že spolu dobře nespolupracují, pak má povinnost sjednat nápravu tak, aby policejní sbor z peněz daňových poplatníků skutečně občanům pomáhal a chránil je, to je za prvé. Že nese odbornou odpovědnost je zřejmé a politickou odbornost, a politickou odpovědnost nese ministr vnitra, který podle mého soudu je povinen takovouto reformu posoudit a potom ji buď schválit nebo ne. To, že se z toho udělala neuvěřitelně politická záležitost, je něco, co obtížně chápu, protože ingerovat do pravomocí policejního prezidenta tímto způsobem, si myslím, že je nepřijatelné, že takovéto věci by v demokratické moderní zemi v žádném případě neměly nastat. Reakce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci mi přijde také trochu jaksi unáhlená, ale hlavně přece nelze vyšetřovat policejního prezidenta za to, že používá svoji pravomoc téměř v online přenosu, to znamená, že vrchní státní zástupci oznámí, že ho budou vyšetřovat, dokonce se to postaví takovým způsobem, že to vypadá, že policejní prezident zneužije svoje pravomoci k tomu, aby odstranil plukovníka Šlachtu, neboť tu existuje již tři roky starý plán někde z nějakého odposlechu nebo co, že Šlachta má být odstraněn. Promiňte, kdyby takovýto plán existoval a ti mocní vzadu, kteří měli peníze a se zákonem jsou často na štíru, že by čekali 3 roky, tak dlouho někoho se snažili přesvědčit, aby tu reorganizaci udělal, aby Šlachta byl odstraněn, to mi přijde také zvláštní prostě. To celé, tu policii musí svým způsobem destabilizovat, to přece ti policajti musí vnímat a musí, musí to chápat, na druhou stranu je potřeba, aby za policii mluvil maximálně mluvčí policie nebo policejní prezident a lidé, kteří bojují s organizovaným zločinem, kteří jsou ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A určitě to ale není jenom plukovník Šlachta.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Určitě. Ale neměli by oni být na televizních obrazovkách. Oni by přece neměli být mluvčími policie, neměli by ze sebe vytvářet mediální hvězdy, neměli by budit dojem, že si vyzobávají ty mediálně přitažlivé případy a aby potom někdo řekl - vždyť oni vlastně nebojují s organizovaným zločinem, oni bojují s korupcí. Oni, víte, je to poměrně hrozně nešťastné a jestli by něco v té nové reformě a reorganizaci mělo být jasně dáno, tak je, kdo za policii vystupuje a kdo za policii také pracuje. A tady ta součinnost a to všechno by mělo být nastaveno, aby to opravdu fungovalo. Já jsem prošel osobně několika reorganizacemi a reformami, neumím si představit, že se dá udělat u ozbrojeného sboru reforma podle zákonu za 14 dní. Přece u armády bylo jasné, že byly až tří, pětiměsíční lhůty, kdy byly potřeba udělat personální pohovory s lidma, probrat všecky záležitosti a tady mi to přijde takový opravdu skutečně zvláštní, že si někdo může představovat, že tam byla nějaká horká jehla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je ale právě, tak vycházíme, jak už jste řekl, pane Šándore, z toho, co známe z médií a z různých vyjádření, ale říká se přece, že na té reformě, byť to asi tedy nejspíš špatně komunikovalo prezidium, ale se pracovalo už několik let, ostatně je to myšlenka stará z roku 2005 nebo ještě dříve.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Víte, jedna věc je myšlenka, ideový záměr - sloučíme, nesloučíme, sloučíme takhle, ale reorganizace má spoustu různých záležitostí, ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Etap.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Etap, které se musí prostě provést, takže nelze člověku říct - tak za 14 dní to začíná a buďto to bereš nebo to nebereš. Po mém soudu plukovník Šlachta udělal velkou chybu v tom, že do toho hodil vidle příliš brzo, když to řeknu úplně takhle. Měl skutečně počkat, až jaký místo mu bude nabídnuto a pak se mohl rozhodnout. Dneska může zcela nepochybně kdokoliv říct - my jsme mu chtěli nabízet šéfa toho úřadu, on to prostě nevzal. Tady si myslím, že to nebylo dobře zvládnuté, ale hlavně víte, policista, voják má sloužit tam, kde ho stát potřebuje. To znamená, když mu řeknu - půjdeš tady sloužit, tak tam půjde sloužit a ne, že se z toho dělá mediální bramboračka a jako říkáme - my jsme tak trochu ješitní, my to jako nechceme. Tak buď pomáhají a chrání a slouží občanům této země, anebo ne. Prostě tak to je. Jednou máte nadřízeného, se kterým se vám lépe pracuje a někdy se vám pracuje hůře, ale není to o tom, že si budete vybírat. To prostě můžete si vybírat, když si půjdete koupit boty nebo auto, ale nemůžete si přece vybírat, na jaké pozici budete sloužit státu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nenechalo na druhé straně vedení policie plukovníka Šlachtu jen příliš brzy vlastně bez nějakého přemlouvání odejít, ačkoliv ten jeho odchod nevím, jestli je úplně definitivní po těch nových okolnostech?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já myslím, že je definitivní, aspoň, co dneska píší média, kdy plukovník Šlachta řekl, že on skutečně už to považuje za definitivní. Já nevím, jak proběhl ten personální pohovor. Těch 15 minut, jestli tam byla jasná pozice ze strany plukovníka Šlachty, že už nechce, nebo ze strany policejního prezidia, že ho už nechtějí, to já skutečně nevím. Proběhlo to rychle. Ale víte ještě, přece musí v policii být také nějaký kariérní řád, přece nemůže nikdo sloužit na pozici 10, 15, 20 let, vždyť to přece není možné. V armádě se střídáte na pozici po 3, 4 letech, protože je to vždycky tak zřejmé, že po 4, 5 letech začnete být rutinérem, už vás, jako nemáte žádné výzvy. Prostě je potřeba tu pozici změnit. Jestli má policie skutečně kariérní řád, to já nevím, ale víte, když se podívám, že z policejního prezidenta se stane krajský ředitel, to jsou přece hrozný věci. Z generálské pozice jde sice na generálskou a /nesrozumitelné/. Já myslím, že policie, když už bude dělat reformu a reorganizaci, tak by se měla i na tyto věci přece podívat a mělo by být přece zřejmé a evidentní, a to není proti nikomu, že do funkce policejního prezidenta by opravdu měl odcházet seniorní policista, který jako další krok odchází do důchodu, a tím pádem je podstatně méně, já neříkám, že jsou, ale teoreticky méně manipulovatelní kýmkoliv, protože ví, že prostě končí a odchází do penze. Ale jestliže přijdete do takovéto vysoké funkce ve 40 letech nebo 42, já nevím, kolik těm klukům je, tak je to přece jenom trochu problém a někdy se to může tak zdát, že někdy ti politici na vás mohou vyvíjet větší tlak právě s ohledem na tom, co třeba po tom skončení toho vašeho období budete dělat, a tohle by se mělo udělat. V armádě je to mnohem lepší, byť toto není úplně ideální.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co si myslíte, pane Šándore, vůbec o té myšlence vzniku Národní centrály proti organizovanému zločinu, o sloučení toho protimafiánského útvaru a protikorupční policie? Podobné úřady fungují třeba v Německu, ve Francii a podobně?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
U nás by se a priori mělo přece vyřešit to, že ty orgány nebo ty součásti policie spolu nemůžou soupeřit, musí spolu spolupracovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Soupeří nyní?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
No, oni mohou soupeřit nebo mohou spolu nespolupracovat, mohou si věci nepředávat a podobně, a to je prostě špatně. My bojujeme proti zločinu, proti závažnému zločinu. To jsou orgány nebo útvary, které bojují proti závažnému zločinu. To nejsou žádní rumunští, romští kapsáři v tramvaji, to jsou prostě mafie organizovaný zločin, který ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zločin je jeden, prostě cíl je jeden.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
To je pravda, ale tenhle je teda skutečně závažný. Jsou tam velké finanční zisky, je tam prostě velká, řekněme, /nesrozumitelné/ škody tomuhle státu, občanům a podobně. Tady by ty orgány, tady by ty útvary měly přece spolupracovat a jestliže bývalý policista nebo ředitel, promiňte prezident české, Policie České republiky, pan Tomášek řekne, že skutečně ty útvary nespolupracují, no, tak to pro mě říká člověk, který v policii je, byť je dneska ředitel karlovarské centrály, ale je z policie a ví to, takže on je taky řídil. Je teda otázka, když už si tak do něj trošku cuknu, proč teda neudělal on už s tím něco jako policejní ředitel, ale to jsou věci, které přece by měly být zřejmé, že ta policie musí táhnout jedním směrem a musí spolu spolupracovat. A jako nemusí se milovat, to přece vůbec nikde není napsáno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O to nejde.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
O to přece nejde, ale my musíme jako občané mít pocit, že oni dělají maximum proto, aby skutečně takto závažná trestná činnost byla potírána maximálně vehementně, byť nejsem naivní, že bych si myslel, že tady jako nebude už, i kdyby spolupracovali jako andělé, tak prostě ten zločin tady vždycky bude, ale musí to mít opravdu skutečně těžké.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Měla by být do toho, nebo té nové plánované Národní centrály proti organizovanému zločinu zapojena nebo připojena i Národní protidrogová centrála, protože ta zatím zůstává mimo?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Obecně bych řekl, proč ne, protože přece jenom dneska ten zločin je propojený. Nelze ho úplně jaksi vytáhnout, že by jedna skupina organizovaného zločinu dělala pouze jenom narkotika a že by se nezajímala jinými věcmi. Často to bývá hodně propojené, takže je to, víte, když je etika, když je prostě takový ten vnitřní pocit, že táhneme za jeden provaz, tak nemusíme dělat příliš mnoho organizačních opatření. Jestliže tam je to nastavení těch lidí, že spolu komunikují na té horizontální úrovni, na té běžné pracovní úrovni, tak nemusíme dělat organizační opatření. V momentě, když nám tohle to nefunguje, když nám to chybí, tak jedno z řešení je, že uděláme takovou organizační změnu, která ale zase ještě pořád nemusí zajistit to, že to, co skutečně chceme jaksi dosáhnout, že to prostě proběhne. Tady to je o tom, že se s těma lidma musí pracovat, že tam musí být atmosféra v té policii taková, že ti lidé skutečně táhnou za jeden provaz a jestliže ta atmosféra taková není, tak je to především na škodu občané této země.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže nejspíš z vašeho pohledu podle těch dostupných informací je ta reorganizace, změny v policii jsou na místě opodstatněné?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Pokud ta reorganizace bude samozřejmě širší a bude i jaksi zohledňovat některé věci, které jsem řekl, tak si myslím, že to je věc, která je asi správná a je otázka času, kdy se ukáže, zda to zreorganizování skutečně sloužilo, jestli nelze očekávat, že v září se teď budeme tetelit radostí, že jsme spojili dva útvary a že to funguje dobře. To je věc, to je běh na dlouhou trasu, na dlouhou trať, kdy se teprve ukáže, že ti lidé, když byli spojeni, tak se spojili i mentálně. Jo, spojíme je organizačně, to ještě pořád neznamená, že jsme je spojili mentálně a že lidé najednou skutečně budou táhnout za jeden provaz, to já považuju za důležité a to já dlouhodobá práce a já bych chtěl a přál bych policejnímu prezidentovi, aby v tomto uspěl, protože si myslím, že to je skutečně potřeba.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co myslíte, co je za tou politizací nebo zpolitizováním toho celého problému? Objevuje se i názor, jestli vůbec tedy jde v tom spor o samotnou reformu policie nebo něco úplně jiného?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Víte, paní redaktorko, já ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vím, že nejste politolog.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já bych tohle skutečně ani úplně nechtěl komentovat. Pro mě je to prostě něco, když už teda politici měli s tímhle problém, tak se měli na Strakovce zavřít a měli si to vyříkat bez médií, bez silných slov, bez výhrůžek, bez invektiv. Jak mají lidi skutečně věřit, že policie je chrání, když slyšíte od politiků a ti lidé to vědí, já to nebudu opakovat, to slyšeli, to je přece, to je přece špatně. Pokud mají problémy obzvlášť v takovýchto věcech jako jsou policie, tajné služby a podobně, tak si to mají vyříkat na uzavřeném prostranství, nemají to cpát do médií nikde a mají se dohodnout. Takhle to může působit všelijak, jenom ne to, co říkají, že tím chtějí dosáhnout.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme k dalšímu tématu. V Polsku začalo cvičení Severoatlantické aliance Anakonda 16, má se zabývat bezpečnostními situacemi, které leží pod takzvaným prahem vzniku války. Nejdřív bych vás poprosila o vysvětlení, co je tím míněno?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
No, tak já jsem ten námět úplně jako neviděl, abych byl schopen říct, vím, že se tam má jaksi reagovat na takzvané zelené mužíky, hybridní formu války, kterou provedlo Rusko před dvěma lety na Krymu, kdy, a to je potřeba říct, že k tomu využili toho stropu až 25 tisíc vojáků, které tehdy černomořská flotila na základě smlouvy s Ukrajinou mohla na Krymu mít. To, že jim sundali hodnostní označení a vytvořili z nich takzvané mužíky, kteří obsadili kasárna ukrajinské armády a podobně, to je prostě fakt. Rusové tehdy bezprecedentně porušili mezinárodní právo, poplivali budapešťské úmluvy, které jasně garantovaly bezpečnost Ukrajiny poté, co se vzdá jaderných zbraní, které na jejím území zůstaly po rozpadu Sovětského svazu, a to garantovaly Spojené státy, Velká Británie a Rusko. To bylo pošlapáno, ale řekněme si, že od roku 94, kdy došlo ke stažení těch jaderných zbraní, se všichni na celou Ukrajinu vykašlali, protože Ukrajina přestala být problém, v momentě, kdy ty zbraně už tam nebyly, tak pro ně přestala být problém. To, že Rusko takto bezprecedentně změnilo hranice v jednadvacátém století v Evropě je prostě fakt. To, že jsme si vždycky říkali, že jakýkoliv konvenční útok v Evropě, jeho přípravy mohou trvat 6 měsíců, budeme je schopni 6 měsíců dopředu zjistit, to je pravda. Putin nám nedal ani 6 dní a byla celá věc vyřešená. Na druhou stranu potom, co ti Rusové vnímali, co se na Ukrajině děje, potom, jak vnímali možnost ohrožení své jediné nebo jedné ze dvou námořních základen mimo své území, to znamená, v Sevastopolu a tu druhou mají v Tartusu syrském, tak reagovali tak, jak reagovali, aby si ochránili především tu černomořskou flotilu a možnost jejího ukotvení. Do jaké míry to byla hysterie či pragmatický krok, to nechám na posouzení kohokoliv, ale nedomnívejme se, že se Krym kdy může vrátit Ukrajině. Já to nechci jaksi rozebírat, pošetilé kroky Chruščova, který ten Krym daroval Ukrajině, a to je prostě pasé, to už je dneska nějakých 60 let, ale to je prostě pryč. To cvičení, já jako voják a samozřejmě příznivec Severoatlantické aliance musím říct, že je dobře, že Severoatlantická aliance cvičí. Teď je otázka, kde cvičí a pod jakým námětem a jaký to bude mít skutečný dopad na bezpečnost toho regionu. Já to považuji do jisté míry i jaksi ukázku nějaké solidarity. Pro mě příliš přehnaným polským rusobijstvím, byť chápu ruské, promiňte, polské zkušenosti se Sovětským svazem a s Ruskem, to samé v Pobaltí, ale jsem přesvědčen a řekl jsem to již několikrát, v tuto chvíli Rusové nechtějí jakkoliv vojensky konfrontovat Severoatlantickou alianci tím, že by napadli či zopakovali nějaký hybridní způsob rozpoutání konfliktu v Pobaltí, nebo nedej bože v Polsku, já tomu prostě nevěřím. Poměr sil vojenských je naprosto v neprospěch Rusů už jenom z tohohle pohledu, ale ani politicky jim to nic nepřinese. Putin je všechno jenom ne demagog a nějakej ideolog. Je to těžkej pragmatik, který ví, co chce a jde za tím. Nám se to líbit nemusí, mně se to nelíbí, ale musím respektovat, že jim se nemusí líbit to, co děláme my jako Severoatlantická aliance.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je Aliance vůči Rusku řekněme nepřátelská?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
No, to je ten problém. Jak to, že jsme za 25 let nepřesvědčili Rusko, že Aliance není nepřátelská.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A není nepřátelská?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
A není nepřátelská. A jak to, že jsme je nepřesvědčili, za prvé? Za druhé, položme si otázku a zkusme si na ní odpovědět, do jaké míry je současné Putinovo Rusko bývalým Sovětským svazem? Já myslím, že to je naprosto kardinální otázka. Jestli skutečně v něm jaksi přetrvávají imperiální ambice Sovětského svazu, anebo je to prostě země nějaké, řekněme, střední velikosti, pokud jde o nějakou moc, samozřejmě tu hlavní moc z ní dělají jaderné zbraně a jejich ochota je použít jako první, ale skutečně chtějí jít do války? Já si to nemyslím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co vy si myslíte?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já si to nemyslím, že chtějí v tuto chvíli jít do války, protože to nemůže být v jejich zájmu. To, že říkají, že nechtějí, aby Ukrajina a Gruzie, a to už řekli v roce 2008, Putin to řekl na summitu v Bukurešti, že Ukrajina a Gruzie už ne, že, a navíc řekl, že Ukrajina je umělý státní útvar, my jsme tomu nevěnovali pozornost a jdeme dál. Chce-li někdo měnit geopolitiku, chce-li někdo měnit rovnováhu sil nebo nějakej poměr sil, musí mít dvě věci, musí mít sílu to udělat a ochotu to udělat. Evropská unie tím, jak si pohrála s Ukrajinou v roce 2014, bohužel neměla ani jedno, ani druhé a výsledkem je, byť zamrzlá, v tuto chvíli ale pořád nějaká občanská válka, zamrzlá část jaksi Donbasu a podobně, a to takhle může být na léta, a to řešení tu skutečně v tuhle chvíli vůbec není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jako takzvaný čin domácího terorismu vyšetřuje policie masakr v klubu v americkém Orlandu. Prověřuje, jestli byl útočník radikálním islamistou nebo zda jednal na vlastní pěst, zda šlo o zločin z nenávisti, frustrace, z vlastní sexuální orientace nebo islámský terorismus. Co vy si o tom, pane Šándore, myslíte?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já myslím, že tenhle ten akt ukazuje na jednu závažnou věc, bez ohledu na to, jestli jsme schopni zmenšovat geografickou působnost Islámského státu, jestli za posledních 14 dní přišel zhruba o 20, 30 % území v Sýrii a Iráku, tak tu máme tu ideovou dimenzi Islámského státu, která se šíří jakkoliv po internetu, a tu nejsme schopni, jak je vidět, jako omezovat, navíc se nám rozšiřuje a s tímhle musíme pracovat, s tímhle. Jedna věc je Islámský stát porazit vojensky, ale musíme porazit tu ideologii a tu neporazíme v Sýrii, tu musíme porazit někde jinde. Já to říkám pořád, že my pořád bojujeme s následky a nebojujeme s příčinami. Pokud neuděláme něco s příčinami, pokud skutečně, já vím, že to je strašně složitý, ale pokud nebudeme dělat všechno proto, aby si řada muslimů nemyslela, že Západ je v kontinuální válce s islámem, tak to tu budeme mít pořád. Jestli ten Islámský stát bude na území Sýrie a Iráku nebo v Jemenu nebo v Libyi, je úplně lhostejné. Ta ideová dimenze, ta tu bude a ta nemá hranice, a to se ukazuje, a vidíme to minulý týden ve Francii nebo tento týden, kdy byl zabit ten policista se svou manželkou, vidíme to a budeme to vidět pořád, prostě to tady takhle bude a to je prostě realita těch dnů, ve kterých bohužel žijeme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ten americký pachatel měl licenci bezpečnostní ochranky, absolvoval bezpečnostní kurzy detektiva a zároveň byl v hledáčku FBI, jak to jde dohromady?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já myslím, že to je jednoduché. V demokratické zemi můžete obvinit, uvrhnout do vazby či zavřít člověka, pokud máte proti němu důkazy. Protože on byl vyšetřován a FBI žádné důkazy neshledala, tak neměla žádnou možnost jaksi celou věc posunout k soudnímu líčení. Každý soudce ve Spojených státech by toho člověka pustil, ale to není jenom ve Spojených státech. A já jsem to už taky říkal několikrát, těch, co nás mají chránit proti těm, co nám chtějí ublížit, je podstatně míň, než těch, co nám chtějí ublížit, to je prostě disproporce současného světa a do jaké míry s tím jsme schopni něco dělat, to je také otázka, protože navyšovat jenom počty policií, FBI a tajných služeb a jejich rozpočty, ještě nám nemusí garantovat to, že tu budeme žít v bezpečném prostředí. Znova říkám, je to o těch příčinách a ty jsou tak složité a zanedbali jsme za posledních 40 let tak vážně, že ještě navíc tou dnešní migrační krizí, jak ji nezvládáme, jak ji špatně řešíme, tak se obávám, že ten problém jenom multiplikujem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ten útočník u Paříže, ten byl odsouzen ke 3 letům vězení za to, že pomáhal, vlastně verboval džihádisty do Pákistánu.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
No, dobře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže tady tu ideologii jsme určitě zatím nevymýtili?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Ne, ne, to určitě ne, v žádném případě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě bych se dotkla držení zbraní, protože nejspíš bude a už asi začíná ve Spojených státech právě debata zpřísnit zákony pro civilisty.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Víte, je to nějaký ústavní článek, je to v ústavě americké zakotveno, že každý občan může mít zbraň. Ta debata se tam vede strašně dlouho. Za minulý rok ve Spojených státech došlo k více jak 370 masovým útokům nebo masové střelbě. Ta bilance je téměř 500 mrtvých. To Orlando se 49 to samozřejmě podstatně zvýší. A ta debata se povede zase, do jaké míry omezit to právo z ústavy, do jaké míry to zachovat. Ty lobby jsou ve Spojených státech jsou strašně silný. Zase to bude nějakým způsobem gradovat. Je otázka, co udělá Trump, pokud by byl zvolen prezidentem, protože říká, že každý, kdo je nějakým způsobem trestně stíhaný, by neměl mít přístup ke zbraním. Je to věc ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Asi 10 milionů pušek koluje mezi ...

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
No, ale on si navíc tenhle člověk si tu zbraň koupil krátce předtím, než ten útok provedl. Navíc se dneska ukazuje, že ta jeho bývalá žena o tom věděla, že se ho snažila od toho jaksi odradit. Je pikantní, že on šel, byl zhnusen, když viděl dva gaye, jak se líbají, sám byl také gay a jeho otec, to je prostě hrozný, když potom se dozvíte do pozadí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Andor Šándor, bezpečnostní poradce. Já vám děkuji za vaše dnešní názory. Na slyšenou.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Bylo mi potěšením, hezký den. Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hezký den. Páteční Jak to vidí bude patřit názorům ekonoma Jana Švejnara. Zita Senková přeje dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.