Přepis: Jak to vidí Andor Šándor – 15. září

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Hostem dnešního Jak to vidí je Andor Šándor, bezpečnostní poradce. Dobrý den, vítejte.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Hezký dobrý den přeji.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se za posledních 15 let změnila podoba válčení? Jak se změnil život a myšlení západní civilizace? Jenom zlomek otázek, které dnes položím. Dobrý poslech. Ikonické cíle nejmocnější země světa, de facto celé Spojené státy se před 15 lety staly terčem teroristických útoků. Znamená, pane Šándore, 11. září 2001 milník, který změnil život a myšlení takzvané západní civilizace?

Čtěte také

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já si myslím, že do značné míry ano. My jsme do té doby měli pořád pocit, že náš západní svět je natolik silný, natolik mocný, že nemůže být nikým a ničím ohrožen. Žili jsme v představách, že udáváme tempo, směr, byť jsme měli od roku 89 válku v zálivu první, měli jsme krvavý rozpad Jugoslávie, zažili jsme nezdařený pokus o puč v Sovětském svaze. To všechno. Ale najednou 11. září, největší, nejsilnější vojenská mocnost světa, Spojené státy, byly zasaženy v celém samotném centru své státnosti. A ukázalo se, že 19 zřejmě všeho odhodlaných muslimů, z nich větší část byli Saudi, prostě provedli naprosto bezprecedentní útok za použití letounů na známé cíle a výsledkem bylo téměř 3 tisíce mrtvých.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Krátce po těch útocích teroristů z 11. září 2001 tehdejší americký prezident George Bush vyhlásil válku proti teroru. Tušil vůbec tehdy někdo, že bude trvat 15 let a svým způsobem asi v jiné formě přetrvává dodnes.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já bych zaprvé řekl, že válka proti terorismu, válka proti teroru je nesmysl. Vy nemůžete vést válku s prostředky, které využívají určité skupiny lidí k dosažení buď politických, nebo náboženských cílů. Vy můžete vést válku s těmi lidmi, tak ale už jsme si na to zvykli, je to taková zkratka, všichni ji používáme, koneckonců já také.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Barack Obama se vyhýbá tomuto termínu.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Tak možná ho někdo proškolil. Pochybuji, že by poslouchal moje reportáže nebo četl moje články. Ale musím říct, že v tehdejší době, a teď mi vypadlo to jméno, šéf DIS, což je zpravodajská služba Velké Británie, prohlásil, že odhaduje, že tehdy v té době že ta válka může trvat možná i 30 let. Já se dneska obávám, že dávat jakoukoliv prognózu v takto bezprecedentně komplikovaném světě, kdy řada států na Blízkém východě, v severní Africe a v tom pásmu, který jde pod ně, Saharu, je poměrně značně destabilizována, z čehož kromě té migrační vlny samozřejmě plyne i ten problém ohrožení islámským terorem. Ale zároveň se nám poměrně značně zradikalizovala část muslimské menšiny nebo části muslimských menšin v západních zemích, jako bych se obával z částečně i důsledek našich některých vojensko-zahraničně politických akcí, které vedly k destabilizaci Iráku, Sýrie, Libye, Afghánistánu, to je ukázka nepovedené mírové obnovy, která stála Spojené státy víc jak Marschallův plán. Všichni víme, co bylo z Marschallova plánu, ale pojďme se podívat do Afghánistánu. Já nechci být jízlivý, abych řekl, že výsledkem této pomoci je fakt, že vzrostla produkce opia za 15 let. To znamená od začátku operace Trvalá svoboda třikrát, takže se dneska opium pěstuje i v těch provinciích, kde se nikdy nepěstoval, třeba například Hilmand. Obávám se, že ten svět je natolik jaksi poničen nebo část toho světa natolik poničená, že dávat jakékoliv prognózy, jak nás dlouho bude islámský terorismus ohrožovat, je velmi, velmi ošemetné. Můžeme prognózovat, kdy můžeme zničit Islámský stát na území části Sýrie a Iráku, ale to je tak asi všechno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jaká by byla tahle ta prognóza? Víme, že byl Al Kajda už svým způsobem je, není, ale přišel Islámský stát. Prostě vždycky může nastat něco nového?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
No, tak oni se mohou přesunout. Já myslím, že už dneska v Kremlu mají poměrně těžkou hlavu z toho, že ti ruští muslimové se vrací zpátky, ty zcela nikdy nepochybně nezapomenou Putinovi, že se vložil do syrské občanské války, kdy je celkem brutálním způsobem bombarduje. A já nic proti tomu nemám. Ale ta vojenská akce Ruska samozřejmě změnila paradigma občanské války, udržela nepochybně Bašára Asada ve hře. Takže dneska je to hráč, se kterým samozřejmě počítají už i Turci. To je celkem nepochybné. Víte, Turecko je regionální velmoc, má druhou největší armádu v Severoatlantické alianci, a tou operací, kterou vyčistilo to svoje devadesátikilometrové hraniční pásmo, kdy vlastně sídlilo nebo se dotýkalo Islámského státu, tak to provedlo poměrně velmi rychle s použitím 30 tanků. Jinými slovy. Kdyby se Turecko chtělo angažovat skutečně ve válce s Islámským státem, tak si myslím, že dneska už Islámský stát nebyl tam, kde je. Problém je ovšem, že to hlavní, proč Turecko vstoupilo do toho konfliktu, byli syrští Kurdové, kteří se samozřejmě emancipovali a mají zájem vytvořit nějaký státní útvar. Turci vnímají velmi negativně činnost a nároky své osmnáctiprocentní kurdské populace na vlastním území a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přitom Kurdové jsou zase spojenci spojenců Turecka.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
A to je právě ono. Tady platí ty dvě věci, že nepřítel mého nepřítele je můj přítel. A spojenec mého spojence může být také můj nepřítel. To je prostě, to je Blízký východ, který se prostě chová trochu jinak, než jsme zvyklí nebo přemýšlet a chovat se my tady v Evropě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká je nebo by byla prognóza, pane Šándore, co se týče porážky islámského, takzvaného Islámského státu?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Problém je, že my ho můžeme porazit teritoriálně. Já se nechci vyhýbat tomu, že bych vám řekl nějaký termín. Ale myslím si, že bude-li fungovat příměří v Sýrii, do kterého nainvestovaly Spojené státy a Rusko hodně kapitálu, tak se zvýší šance na likvidaci Islámského státu. A jestli to bude rok nebo dva, já opravdu fakt neumím odhadnout. Ale nemyslím si, že za této situace by Islámský stát měl vydržet kdoví jak dlouho. To určitě ne. Ale on má také tu ideovou dimenzi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě, jak porazit mentálně.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
A tu těžko můžeme, tu můžeme těžko porazit, protože se šíří volně po sociálních sítích. Barack Obama nedávno zvláštně poznamenal, že za to může internet. Ne, internet za to skutečně nemůže za to, že se šíří džihádistická ideologie Islámského státu. A bohužel má rostoucí počet stoupenců v zemích západního světa, a to je něco, co musíme neprodleně řešit. My musíme řešit, jak to vojenské zlikvidování Islámského státu a zároveň tu jeho ideovou dimenzi, proč ti lidé na Západě v těch muslimských komunitách k němu vzhlížejí. To je složitý úkol. Není to na volební období jednoho politika. Je to skutečně aspoň na jednoho nebo dva státníky, kteří si tento problém vezmou jaksi za vlastní a budou se v tom angažovat. Ale je to velmi složitý problém.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nemůže ten klíč k vyřešení té situace ležet, jak mimo jiné se domnívá Fareed Zakaria, známý americký politolog, který rozvíjí teorii, že tu válku s terorem, když teda připustíme tuto terminologii, vyhrajeme tak, že vlastně pomůžeme těm muslimským zemím nahradit to dosavadní řízení nějakou formou politickou, státem, kde se budou, když to řeknu velmi lidově, cítit dobře, kdy prostě nebudou vyhledávat radikální islám, protože když se podíváme na ten vývoj, já nevím, za posledních 25 let nebo déle, tak už vlastně neexistují různé junty v Latinské Americe, Evropa prošla překotným vývojem, taky vidím pohyb v asijských zemích. Co si o tom myslíte?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Po mém soudu by k tomuto cíli muselo vést to, že by se prostě islám odpolitizoval, jinými slovy, že by islám nebyl součástí státní politiky. To je podle mě strašně těžký úkol, protože tam neproběhla ta odluka té církve od státu, jak to proběhlo v řadě západních zemí. Tam prostě islám je součástí politiky, je součástí toho státního zřízení. To je jasné. A jak se s tímto vypořádat, já skutečně nevím. Myslím si, že v řadě zemí jde o to, ale i v těch muslimských komunitách na Západě, když se ti lidé budou mít relativně dobře, kdo se má dobře relativně ekonomicky, má šanci sehnat práci, není ve vyloučených lokalitách, tak takový člověk přece nemá zájem bojovat, nemá chuť někde válčit, nasazovat život. Ale to já za mého života nevidím, že by se něco takového mohlo vůbec podařit, abysme nahradili tu silnou islámskou víru v tom zřízení toho státu něčím jiným. A ti lidé začali žít nějak jinak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bylo tím pokusem takzvané arabské jaro?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já si myslím, že to byla velký mýlka, že se tu jednalo o nějakém arabském jaru. Na začátku zcela nepochybně byli nespokojení lidí s chudobou, s tím, že neměli práci a podobně. Ale pak se to zvrhlo do boje zase o moc těch jednotlivých skupin a buď šíitů, nebo sunnitů. A myslím si, že i ten jediný proklamovaný dobrý výsledek arabského jara, Tunis, se ukázal, že to až tak báječné také nebylo, že Tunis má řadu vnitřních bezpečnostních problémů se svými teroristickými skupinami a podobně. Myslím si, že bychom se měli naučit ten region skutečně znát, číst dobře, o co tam jde a přestat si představovat, že na Blízkém východě a v Africe mávnutím proutku, což by ještě bylo, tak řekněme, eufemisticky dobré, než nějakým tanky a letadly nastolíme demokracii. Něco, co tam ani neznají, co tam ani nechtějí. Já řeknu něco možná kacířského, ale když nás ty státy neohrožují, když nás vojensky neohrožují ani nikterak jinak, nechápu, proč se snažíme do nich vměšovat a snažíme se tam měnit vlády a podobně. Byť chápu, že ty vlády jsou takové, jaké jsou. Ale ono se ukazuje, že přijde jiná a je stejná. Oni si to prostě vrací mezi sebe. A Irák je jasná ukázka toho, co dostávají sunnité zpátky od převážně šíitské politické garnitury v Bagdádu. To, co Saddám Husajn dělal, dělal po celou dobu šíitům, to je celkem evidentní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zmínil jste se o Iráku, pane Šándore. George Bush před 15 lety označil právě Irák, Írán a Severní Koreju za takzvanou osu zla. Vypadalo to, že budou následovat vojenské akce, ale nakonec zůstalo pouze u útoku na Irák, kde vlastně v březnu 2003 koalice vedená Spojenými státy svrhla diktátora Saddáma Husajna. Bylo to dobře, nebo špatně?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já si myslím, že se ukazuje, že to bylo špatně. Zaprvé nebyla k tomu rezoluce Rady bezpečnosti OSN. To je celkem potřeba říct. Ono to štěpilo i západní koalici. Vzpomeňte. Prezident Chirac dokonce veřejně kritizoval Spojené státy za ten útok. Když už teda Saddám Husajn byl jaksi svržen, tak se nepodařilo ustavit takovou vládu v Bagdádu, aby respektovala, že na území Iráku nežijí už jenom iráčtí šíité, ale také iráčtí sunnité a Kurdové, kteří ale měli poměrně velkou autonomii už z těch konfliktů v devadesátých letech, to je pravda. A nejhorší bylo to, když Barack Obama prostě rozhodl o stažení amerických vojsk a ponechal Irák ve stavu, v jakým je. A ten se dá popsat velmi rychle a následovně. Iráčtí sunnité upřímně nenávidí irácké šíité. Iráčtí šíité upřímně nenávidí irácké sunnity, a Kurdové na severu říkají, že pro ty arabský bastardy neprolijou ani kapku krve. A tohle má být výsledek nebo základ nějakého státu, který známe ze zeměpisu. Já se obávám, že se to možná nějakou dobu bude tvářit jako jednolitý stát, ale mám obavu, že k tomu je hodně daleko.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Komentátor Mladá fronty DNES Milan Vodička mimo jiné napsal, že Usáma bin Ládin vyhrává im memoriam.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Vyhrává určitě ta jeho ideologie, vyhrává i to, co Al Kajda udělala 11. září, byť strůjcem či myslitelem toho útoku nebyl bin Ládin. To zcela nepochybně. Smrtí bin Ládina se svět vůbec nestal bezpečnějším. To v žádném případě. Já jsem přesvědčen, že v tu dobu už bin Ládin sehrával pouze marginální roli, byl taková ikona toho islámského džihádu. Neumím si představit, že člověk, který byl rozumný v tom smyslu, že věděl, co dělá, že by v Abbottábádu přijímal četné delegace všech různých džihádistů po celém světě, aby za sebou přivedli ty, kteří po něm šli. Takže on mohl mít skutečně už relativně malý vliv na to, co se jako v rámci těch volně se k sobě hlásících islámských bojůvek pod názvem Al Kajda, co se v nich odehrávalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Skončily takové ty války, pane Šándore, jak jsme je znali z dřívějška, kdy vlastně státy bojovaly proti sobě, protože nyní jsme konfrontováni s různými bojůvkami, teroristickými skupinami, které často nebo většinou ani nemají nějaké ohraničené území, kde působí.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Tak na jednu stranu asi ano. Ale nezapomínejme, že válčit je člověku přirozené. A to, že dneska se konflikty odehrávají v takovémto duchu, to je pravda. Ale to v žádném případě nevylučuje, že může dojít k jakémukoliv konfliktu na úrovni státu. Já nechci vidět vše jen špatné. Ale když se podíváme jenom kousek na východ od nás, ukrajinsko-ruský konflikt v podobě toho, co tam vidíme, přece v sobě má potenciál, že za určitých podmínek se může podstatně zhoršit a může dojít k něčemu, co určitě nikdo nechce. Já jsem si jist v tuto chvíli, že Rusko nechce ani si přiloupnout k sobě tu Doněckou a Luhanskou oblast, protože to by stálo obrovské peníze ji dostat znova zpátky do formy, ve které byly, než ji ti blázni, já je nemůžu nazvat jinak, než ji takto zničili. Ale víte. Já strašně rád v poslední době používám ze Švejka, kdy feldvébl Vaněk se ptá Švejka. "Švejku, jak dlouho myslíte, že tahle válka potrvá?" A Švejk odpovídá pravdu: "No, velmi briskně, 15 let." A on mu říká: "Jak jste na to přišel?" "No, už jsme měli jednu třicetiletou a od tý doby je lidstvo o polovinu moudřejší." Já si pořád kladu otázku, jestli o kolik jsme my zmoudřeli za těch 71 let od skončení druhé světové války. Když vidíte, jak krachují integrační procesy Evropské unie, jako přece není žádný důvod mít radost z toho, že Britové vystoupili, není důvod k nějakému velkému hořekování, jak to Britové zaplatí, nebo to nezaplatí, otázka je, jestli vůbec k tomu brexitu někdy skutečně, skutečně dojde. Ale představa, že Marine Le Pen vyhraje francouzské prezidentské volby a vyhlásila by referendum, tak jak slíbila, a Francouzi by hlasovali pro vystoupení, pak už si těžko umím představit Evropskou unii bez takovýchto hráčů a zároveň i ty nápady vytvořit evropskou armádu a podobně, bez Británie je to nesmysl, sice Britové to vždycky vetovali, protože se báli, že to jaksi oslabí, a já myslím, že legitimní, Severoatlantickou alianci. Ale kdyby i Francouzi stáhli, tak já nevím, kdo by tu evropskou armádu vůbec sestavil, zda by vůbec Evropská unie takto v takovéto podobě byla schopná fungovat. A musím říct, že pro Česko, pro nás, my tu nemáme žádnou rozhodnou alternativu členství Evropské unie. My můžeme vidět řadu jejich nedostatků, ale představa, že budeme neutrální, jako Švýcarsko, Švédsko, je nesmysl, a v tomhle prostoru, byť není úplně strategický, ale v tomhle prostoru se vždycky bojovalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Všímá si vůbec někdo i takového momentu, protože když se hovoří válka v Sýrii a tak dále, velká politika, ženevská jednání, příměří, nepříměří. Z těch dětí vlastně roste ztracená generace? Děti, které nechodí do školy, které jsou roztroušeny někde po uprchlických táborech, děti, jak se říká, vlastně budoucnost.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Ano, oni vlastně co vidí? Když si vezmeme jenom tři čísla. 12 milionů Syřanů je mimo své domovy. Průměrný věk dožití se ze 74 let snížil na 54. To je neuvěřitelné. Ty počty mrtvých, 250, možná až 400 tisíc, kdoví, je prostě hrozné. A zničila se část země, která vůbec nebyla žádnou banánovou republikovou. To byla relativně velmi vyspělá arabská, arabská země. Ano, děti jsou tím mementem všeho, co se děje. Ty to odnesou bohužel nejvíc. A ty vidí ty vzorce chování. To si ponesou v sobě. A je samozřejmě otázka, jak ony budou připraveny či ochotny tu Sýrii třeba, když se bavíme jenom o té Sýrii, znova opravit a znát, dát ji do pořádku a za čí peníze?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dostal se mi před pár dny do rukou německý překlad knihy předního francouzského sociologa a orientalista Gillese Kepela Nový džihád v Evropě. On zkoumá už mnoho let vlastně příčiny džihádismu zejména třetí generace, posilování salafismu nejenom ve Francii i rostoucí vliv Národní fronty Marine Le Penové. Připomíná, že ten současný teror je organizován jinak než za Usámy bin Ládina, že je decentralizovaný a že aktéři jsou, jak víme, vesměs mladí muži, Francouzi nebo Belgičané či jiné národnosti, kteří pocházejí z rodin muslimských přistěhovalců. Podle něj nový džihád se dál rozvíjí bez nějaké větší pozornosti bezpečnostních složek. Tajné služby podle něj nadále jednají tak, jako kdyby ještě existovala taková ta pyramidální struktura á la Usáma bin Ládin. Souhlasíte s jeho teorií?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já bych zaprvé řekl, že na tom je nejhorší to, že těch, kteří nám chtějí ublížit, je o dost víc, než těch, kteří nás mají před nimi chránit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Počkejte, pane Šándore, ve Francii se uvádí údaj asi 5 tisíc takzvaných džihádistů. Tak snad francouzská policie a...

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
No, já jsem slyšel počet, já jsem slyšel počet 10 tisíc, a to jsou ti, kteří jsou už opravdu schopni připravit nebo zrealizovat takový útok. My nevíme, kolik dalších ještě to má v sobě, jak ten proces radikalizace může být zrychlený nebo podobně. Do řady lidí do jejich hlav prostě nevidíme. Žijeme v demokratickém světě, ve kterém nemůžete zavřít někoho jenom proto, že se vám nelíbí. Ten soudce vám ho prostě do té vazby nevezme. Vy musíte mít důkaz.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale můžeme vzít do vazby nebo do vězení člověka, o kterém víme, že několikrát se pokusil odejít do Sýrie, a jsou případy, o kterých se ví.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Pokud je to trestný čin, tak prosím ano. Já mám ale takový pocit, že ne všechny státy tu legislativu mají úplně tak dobře nastavenou, aby na to ten soudce takto mohl reagovat. Máte pravdu, že prostě to, co se odehrává, je komplex složitých otázek, které vyvolávají zděšení. Jestliže 75 procent vězňů ve Francii jsou muslimové, tak je to strašné. A je potřeba se ptát proč, proč se nedělá nic s tím, že věznice jsou nejlepším místem v náboru k džihádu. A to jsou věci, které podle mě byly dlouhodobě zanedbané, a kromě toho, že jsme tolerovali mešity, ve kterých se kázalo to, co se kázalo, že nemáme pod kontrolou ty neveřejné mešity, které jsou podle mě ještě horší než ty veřejné, že prostě se koukáme na to, že tu jsou státy bohaté v zálivu a na Blízkém východě, které podporují wahhábismus poměrně velkými částkami, nic s tím neděláme. Že Pákistán podporuje afghánský Taliban, bez jeho peněz a podpory by afghánský Taliban zcela nepochybně na tom nebyl tak, tak dobře. Je to komplex všech velkých otázek, jejichž řešení je velmi složité. Ale musíme začít přece.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď hovoříme vlastně i v souvislosti s patnáctým výročím od teroristických útoků na Spojené státy. Nepropásli jsme už teda hodně času, když si vememe, co všechno se za patnáct let změnilo od té...

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Za těch patnáct let se to hodně zhoršilo. To je prostě pravda. A my jsme prostě vsadili všechno na tu vojenskou sílu, kterou si myslíme, že to vyřešíme, a ono evidentně to nejde. Prezident Erdogan musí pochopit, že se neprobombarduje k míru a k soužití s Kurdama, tak jako se neprobombardujeme v Afghánistánu k míru. Prostě to tak nejde. Ta síla má omezený vliv. A také samozřejmě může evokovat a nabírat mnohem víc odporu vůči těm, kteří tu sílu používají. Je to kruh násilí, který samozřejmě v jisté chvíli má svojí roli, ale je potřeba řešit i další věci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V době, kdy předtáčíme náš rozhovor, tak francouzský ministr vnitra Cazeneuve přišel se statistikou, od začátku roku bylo ve Francii zatčeno kvůli spojení s teroristickými kruhy na 300 lidí. Není to málo, když jsme hovořili tady o jiném údaji číselném, 5 tisíc, možná 10 tisíc potenciálních nebo reálných džihádistů?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já nevím, jestli je to málo, nebo hodně. Problém je znova, že žijeme v právních státech. A jenom to, že si myslíme, že je džihádista, ještě není žádný důvod legální, aby ho ten soudce prostě uvěznil. Uvidíme, pokud nám to číslo francouzský ministr vnitra sdělí, kolik z nich bude odsouzeno a za co bude odsouzeno. Žijeme prostě ve světě, kdy ti soudci prostě se drží tady toho zákona a soudí, tak jak soudí. Já si myslím, že to je dobře, protože bychom neměli lidi zavírat jenom proto, že se nám nelíbí. To už jsme tu měli. A myslím, že to nikam moc nevedlo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Má na to celé vliv i konkrétně v případě Francie koloniální minulost?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Tak asi tam někde ty věci budou hrát svoji roli. Francouzi se přece začali výrazně aktivovat v Mali, ve Středoafrické republice, a to vlastně bylo tím spouštěcím momentem, proč proti nim začaly ty turistické útoky. Francie byla dlouhou dobu vlastně jaksi ušetřena útoků. Právě proto, jak jsem se zmínil na začátku, tehdejší francouzský prezident Chirac prostě veřejně kritizoval americkou invazi do Iráku. Ale potom ta další politika prostě přinesla to, co přinesla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V čem se zásadně změnil náš život patnáct let od 11. září?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já myslím, že jsme hodně znejistili, že se hodně bojíme. Dostalo se nám to už tak trochu pod kůži. A to si myslím, že není dobře, to si myslím, že není dobře. Já tu neříkám, že bychom měli chodit hrdě se vztyčenou hlavou, ale měli bychom skutečně přemýšlet o tom, jak to, co nás ohrožuje, jak to maximálně minimalizovat. A to se mi nezdá, že děláme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak to minimalizovat z vašeho pohledu?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
To je velká, velká řada věcí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je ta zásadní otázka.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Jasně. Ale už jenom třeba v Česku. Nepodnikejme idiotské akce na Staroměstském náměstí, ve kterých budeme předstírat útok Islámského státu a podobně. To jsou takový drobnosti. V Česku jsme na tom relativně dobře. Malá dvacetitisícová ne bezproblémové, ale neradikální muslimská menšina, neradikalizujme si ji, vždyť to všecko to, co děláme, přece k tomu vede. Nestrašme se migrační krizí, která tu zatím zaplaťpánbůh u nás není. Nevytvářejme si tu problémy, které tu nejsou. Ale my to prostě radikalizujeme. Zaplaťpánbůh jsem někde četl, že ty stoupenci se mezi sebou hádají a o peníze a že těch stoupenců třeba ubývá. Ale to se může změnit. Může dojít zase k nějakému exodu, který třeba na začátku příštího roka někde na jaře bude a znova to zajde a budou se nám blížit parlamentní volby, budou se nám blížit prezidentské volby a ono všechno se docela, jak vypadá, hodí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Doporučuje Andor Šándor, bezpečnostní poradce. Já vám děkuji za vaše názory a přeji hezký den.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Vám taky, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji. Zítra se můžete těšit na názory gerontoložky docentky Ivy Holmerové. Příjemný poslech Českého rozhlasu Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.