Přepis: Jak to vidí Andor Šándor – 11. prosince 2018

Vladimír KROC, moderátor:
Hostem pořadu ‚Jak to vidí‘ je bývalý náčelník vojenské zpravodajské služby a odborník na otázky bezpečnosti, hrozby terorismu a krizový management Andor Šándor. Vítejte, dobrý den.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Hezké ráno přeji.

Vladimír KROC, moderátor:
Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. Vláda by měla podle předsedy poslanců opoziční ODS Zbyňka Stanjury opět navrhnout prezidentu Miloši Zemanovi povýšení ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelky do generálské hodnosti. Co myslíte, má to smysl, když už dvakrát vláda s tím návrhem neuspěla?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Já nevím. Mně to přijde tak trochu dětinské, protože si myslím, že pan prezident by se měl povznést nad osobní... A zřejmě je to osobní antipatie, neboť vláda, aspoň tak nám to sděluje, je s prací BIS, a tím pádem samozřejmě i ředitele Koudelky, spokojená. Máme tu často povýšení lidí, o kterých nevíme vůbec nic, do generálských hodností. Je vůbec otázka, zda za nimi je něco, co je za ředitelem Koudelkou. Já si myslím, že by to vláda udělat měla. My máme systém, že povyšujeme lidi do generálských hodností vždy dvakrát do roka, to znamená k výročí osvobození a k výročí 28. října. V normálních stabilních standardních demokraciích je člověk povýšen do generálské hodnosti v momentě, kdy nastupuje do té funkce. To znamená, že ta funkce je přímo spojená s tou hodností, respektive hodnost s tou funkcí. U nás my ten hodnostní systém totálně devalvujeme. Já bych tady mimo tento problém označil nedávné střídání na postu policejního prezidenta, kdy ve sboru je již několik generálů, třeba první náměstek Ondrášek, a přesto, a to není nic proti panu Švejdarovi, byl vybrán policejní prezident plukovník, který bude velet generálům. Tohle nás skutečně staví do afrických banánových republik, protože to je v normální standardní demokracii naprosto nepřípustné, aby plukovníci veleli generálům a aby byl takto chaoticky ten hodnotový systém narušován.

Vladimír KROC, moderátor:
Řekl byste, že ta generálská hodnost je důležitější pro osobu ředitele, anebo spíš pro tu službu samotnou?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Je to samozřejmě nějaký výraz. Když bude pan jednat pan ředitel Koudelka s kýmkoliv v zahraničí, tak jeho protějšci budou snad ze 100 % generálové, pokud mají vojenské hodnosti, anebo pokud jsou to civilové, bez vojenských hodností, tak samozřejmě budou mít nějaký titul ředitel, generální ředitel a podobně. Je to prostě výraz. Pokud je tam ta hodnost plánovaná, a to se domnívám, že je vyšší než jednohvězdičková generálská pozice, tak by to tam automaticky k tomu mělo být, protože otázkou je, když je pan Koudelka dobrý na to, aby byl ředitelem BIS, proč tedy není dobrý, aby mohl být i generálem. Já si myslím, že to je opravdu dětinský spor, který by měl být pod rozlišovací schopností pana prezidenta.

Vladimír KROC, moderátor:
Ostatně takto to označil už citovaný Zbyněk Stanjura. Jak jsem připomenul, prezident návrh na povýšení plukovníka Koudelky dvakrát ignoroval. On tvrdí, že Koudelka není člověk na svém místě. Může za tím být kauza novičok, nebo kde hledat ten důvod?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Já nevím. Pan prezident má samozřejmě na svůj názor nárok, faktem je, že BIS není podřízena panu prezidentovi, BIS je podřízena celé vládě, tak jak to říká zákon 153, a pokud pan premiér říká, že je dobrá BIS, že je s její prací spokojen, tak tu je rozpor, ale říká to ten, kdo stojí v čele sboru ministrů, pod něž spadá BIS. Myslím si, že by mě osobně jako premiéra docela mrzelo, kdybych v pořadu Václava Moravce řekl, že mi pan prezident slíbil, že pana Koudelku povýší a pak ho nepovýší. Mám takový pocit, že tady už ani příliš nefungují gentlemanské dohody, a to by bylo asi něco, nad čím by bylo dobře, aby ti pánové přemýšleli. Vysílá to jakýsi signál pro nás obyčejné voliče.

Vladimír KROC, moderátor:
BIS minulý týden zveřejnila zprávu, kde varuje před špiony, kteří mimo jiné působí na ruském a čínském velvyslanectví. Upozornila na lehkovážný přístup českých politiků a státních zaměstnanců, z něhož cizí zpravodajci těží. Jak na vás působí poslední výpad prezidenta vůči BIS kvůli její výroční zprávě? Proč myslíte, že její obsah bagatelizuje?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
To nevím, to je samozřejmě otázka pro pana prezidenta, proč to bagatelizuje.

Vladimír KROC, moderátor:
Je to podle vás vážná hrozba, to, o čem se píše v té zprávě?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Já to říkám od samého začátku, že je trochu rozpor v tom, že tajná služba vydává veřejné zprávy, v nichž přichází s řadou tvrzení, které běžní občané vnímají znepokojeně, ta tvrzení nemají žádný důkaz, BIS to samozřejmě nebude dělat ani pro veřejnost, aby dokladovala své tvrzení, ale BIS dává stejnou zprávu vládě v režimu tajném. Nevím, zda tam vláda dostává nějaké důkazy těchto tvrzení, ale faktem je, že vláda by měla jednat na základě této zprávy. To tvrzení o té aktivitě ruských a čínských špionů si myslím, že není postaveno úplně ideálně. BIS by měla sdělit v takové zprávě, že na našem území operují zpravodajské služby možná všech zemí, které zde mají ambasády. Zásadní rozdíl je ovšem v tom, zda ty služby se tu snaží krást vědecké výzkumy, zda se tu snaží ovlivňovat politická rozhodnutí, zda tu vytváří nějaké nátlakové vlivové skupiny, zda se tu snaží získávat utajované informace a podobně. To je samozřejmě něco, co je nepřijatelné. Na druhou stranu, pokud tu budou pracovníci tajných služeb sbírat informace z veřejných zdrojů, tak je to asi věc, se kterou nemáme problém. Ale já bych přesto všem divákům chtěl připomenout kauzu, kdy prasklo, že Spojené státy odposlouchávají svoje nejbližší přátele, spojence v EU, kancléřku Merkelovou, Velká Británie to dělá také, abychom si uvědomili, že skutečně stále platí, a myslím si, že ještě dlouho bude platit, že neexistují spřátelené zpravodajské služby, že existují pouze zpravodajské služby spřátelených zemí a že mít informaci znamená mít skutečně náskok při řadě jednání a podobně, takže abychom se neidealizovali svět a nerozdělili si ho na ty dobré a na ty špatné a občas tak, jak se nám to zrovna hodí, kdo by mohl být v danou chvíli hodný a kdo ten špatný.

Vladimír KROC, moderátor:
Kontrarozvědky se zastal premiér Andrej Babiš s tím, že odvádí profesionální práci. K její práci neměli v poslední době výhrady vláda ani sněmovní výbory. Směřuji k tomu, že pokud je hlava státu přesvědčena o opaku, je v pořádku, že to ventiluje v televizi? Jaký by měl být ten správný postup?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Já si myslím, že všichni politici, kteří jsou ze zákona 153 příjemci zpráv, to je pan prezident... Pan prezident může úkolovat tajné služby pouze s vědomím vlády. Nedělám si iluze, že by vždycky volal premiérovi, ale tak to stojí v zákoně. A pokud jsou politici nespokojeni s prací tajných služeb, což je jejich právo, dokonce mohou odmítat jejich informace, jejich názory, jejich analýzy, na to mají právo, ale také odpovědnost to tak učinit, a mají pocit, že ta služba nefunguje dobře, tak by měli udělat všechno pro to, aby sjednali náprava a sjednali ji nikoliv před médii, v mediální prostoru, ale s těmi službami a jejich představiteli jako takovými. Když řekne jeden z nejvyššího ústavních činitelů, příjemce zpráv, že BIS jsou čučkaři, že jejich informace nejsou o ničem, tak je to, jako když řeknete všem šmejdům, lumpům, darebáčkům, teroristům, tady u nás se vám povede ledaco, protože ti, co nás mají chránit před vámi, jsou čučkaři, nic neumí a my to říkáme, protože my to víme, neboť my jsme příjemci jejich zpráv. Já si myslím, že to je opravdu velmi nešťastná kombinace a že takto by to v mediálním prostoru zaznívat nemělo, protože já si nepamatuji, že by, a žil jsme na Západě, pracoval jsem ve Velké Británii, studoval jsem na Západě, nějaký představitel demokratického světa, natož autoritářských režimů, ve veřejném projevu kritizoval vlastní tajnou službu. To neříkám, že s nimi vždycky museli být spokojeni.

Vladimír KROC, moderátor:
ODS, Piráti, lidovci, TOP 09 a STAN oznámili snahu vytvořit sněmovní vyšetřovací komisi, která by hodnotila vliv cizích autoritativních režimů na Česko a hledala způsoby, jak tomuto vlivu lépe čelit. Co myslíte, měla by podobná komise mysl?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Já mám pocit, že to je takový evergreen, když něco nechceme vyšetřit, tak sestavme parlamentní komisi. Výsledky její činnosti si nepamatuji, že by kdy byly nějak překvapující ve smyslu, že by nás ohromily svým pozitivním dopadem. Myslím si, že to není práce pro poslance, aby se tu zabývali tím, jak skutečně nebezpečná je činnost ruských, čínských či jiných tajných služeb. Stejně musí vycházet pouze z informací tajných služeb. Nevím, kde jinde by hledali podklady pro tato tvrzení nebo kde by vyvraceli tato tvrzení. Myslím si, že v předvánočním čase by bylo dobré se trochu zklidnit, věnovat se i jiným věcem než té politice tohoto rázu, který nám je v adventním čase servírován. Já si nemyslím, že to je věc, kterou by měli řešit poslanci. Poslanci ať řeší otázku financování tajných služeb a já nevím, co všechno, dokonce příslušné výbory, zda jsou spokojeny s prací, ale tajné služby jsou orgán státu. Stát si zřizuje tajné služby proto, aby jeho vláda mohla lépe vládnout, protože jí přináší informace. Takto by to mělo být a tak si myslím, že to je správný postup.

Vladimír KROC, moderátor:
Když mluvíme o BIS, tak podle Miloše Zemana selhává v odhalování islámských teroristů na českém území. O co myslíte, že může opírat takové tvrzení?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
To nevím. Opět otázka na pana prezidenta, protože samozřejmě ad absurdum bychom mohli říct, fajn, žádný islámský radikál na našem území není, tak je to otázka, zda selhává... Já nevím, jaká je situace. Nejsem příjemcem zpráv. Já bych chtěl při té příležitosti jenom říct, abychom opatrně manipulovali s výrazy ‚islámští radikálové na našem území‘; abychom byli opatrní v tom, jak si vlastní muslimskou menšinu tady budeme buď radikalizovat, nebo ji skutečně vtahovat do toho, aby s námi žila, tak jak s námi žije, poměrně bez nějakých velkých problémů. Netvrdím, že by byla bezproblémová, ale nejsem si jist, že by byla kdovíjak radikální. Pokud máme jeden, dva případy, tak... Já říkávám, tak jak tady s námi byla, je a bude kriminalita, bude tady s námi terorismus a další negativní aspekty života všech společenství lidí na celém světě. Jenom říkám, že jen hlupák si sám rozšiřuje řady vlastních nepřátel. A neradikalizujme si naši vlastní muslimskou menšinu neuváženými výroky, kterých pak můžeme litovat...

Vladimír KROC, moderátor:
Ono, když se řekne BIS, tak většina z nás má pocit, že víme, o čem se mluví, ale možná maximálně víme o tom, že je to zpravodajská služba, která působí uvnitř českého území. Jak ale vlastně funguje? Ona nemá žádné vynucovací pravomoci – nesmí vyslýchat, nesmí zatýkat atd.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
BIS je civilní kontrarozvědka, která je poměrně trochu nepochopitelně (pro mě, ale je to výsledek politických dohadů na začátku 90. let) podřízena celé vládě. Ředitel (aspoň za mě to tak bylo) měl plat ústavního činitele, zatímco ředitel Vojenského zpravodajství je podřízen ministru, má normální plat státního úředníka, tak jak ředitel ÚZSI, což je civilní rozvědka, která je nepochopitelně třicet let po revoluci stále součástí Ministerstva vnitra, jako byla první správa StB, ředitel má také plat státního úředníka. Už ta disproporce v postavení těch služeb tady je evidentní. BIS správně nemá žádné výkonné pravomoci, tak jak měla Státní bezpečnost. Je to prostě informační služba, která by měla velmi těsně v případech, kdy si to žádá, spolupracovat s policií, protože policie je jediná, která má tyto pravomoci. Potíž je, že často ta BIS je schopna odchytit negativní aspekt třeba odposlechem, který byl nasazen z hlediska zákona správně, ale celý ten případ není dozorován státním zástupcem, tak jak si žádá trestní řízení. A často soudy informace, které BIS přinese k nějakému negativnímu aspektu, prostě odmítají. Tady by bylo potřeba lépe tu spolupráci kodifikovat, byť chápu, že bude mít vždycky svoje limity, protože je potřeba chránit zdroje apod., ale na druhou stranu aby nám BIS (Bezpečnostní informační služba) jako před lety sdělovala, že pan Hušák v Sazce dělal to a to, a nakonec se nic nestalo. A já tady nevolám po zavření pana Hušáka, jenom chci říct, aby i peníze, které se vynakládají na činnost BIS, nesloužily jenom k tomu, že se najde nějaká zpráva, která bude sloužit premiérovi k umravňování někdy vlastních odbojních poslanců nebo členů vlády, ale aby sloužila tomuto státu. To znamená, aby negativní aspekty v životě občanů ČR nebo to, co je ohrožuje, byly řešeny. A tady vidím určitou disproporci.

Vladimír KROC, moderátor:
Takže hlavní oblastí zájmu je terorismus, organizovaný zločin, kybernetická bezpečnost a ekonomické zájmy státu...?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Ano.

Vladimír KROC, moderátor:
Jak jsou vlastně rozděleny kompetence? Vojenská zpravodajská služba, které jste kdysi velel, se věnuje čemu?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Vojenská zpravodajská služba, resp. dneska Vojenské zpravodajství je jediná služba, která má obě nohy, to znamená kontrarozvědnou, která působí na území ČR, a výzvědnou, která působí mimo území ČR. ÚZSI působí jenom mimo území ČR. V zásadě se dá říct, že Vojenské zpravodajství odhaluje všechna negativa, která by byla spojena s vojenským ohrožením této země. Tou kontrarozvědnou částí by měla samozřejmě chránit Ministerstvo obrany, Armádu ČR před činností tajných služeb, které jdou ve směru získávání informací především z vojenského výzkumu, ale i vedoucí představitele apod. A v zahraničí jsou to všechny věci spojené s ohrožením. Já jsem byl vždycky zastáncem toho, aby se nestavěla příliš ostrá hranice mezi činností Vojenského zpravodajství a ÚZSI, protože může dojít k tomu, že někdy by ty služby nemusely něco pokrýt. Lepší je, ať se trochu překrývají, než aby někde zůstala nějaká šedá zóna, kterou by někdo nesledoval. Ale Vojenské zpravodajství je, a myslím si, že neřeknu nic utajovaného, největší službou v této zemi z hlediska počtu osob, a bude mít, a to je pořád dluh poslanců, anebo by měla mít hlavní roli v boji proti kybernetickým útokům. Z loňské sněmovny zůstal zákon, který by dával Vojenskému zpravodajství nástroje a žádal od součástí státu nebo kritické infrastruktury, jako jsou operátoři apod., aby lidé, kteří pracují v této oblasti, byli také prověřováni podle zákona 412 apod. Bohužel ten zákon leží ve sněmovně. Uvidíme, do jaké míry politici, kteří už snad jsou schopni pochopit, ve velké míře, že kyberprostor a kyberútoky jsou problém. Už Severoatlantická aliance označila kyberprostor jako čtvrtou dimenzi nepřátelských aktivit, aby zároveň tomu Vojenskému zpravodajství ty nástroje dala a aby také vytvořila podmínky pro to, aby lidé, kteří pracují v oblasti kritické infrastruktury byli prověřováni, tak abychom měli jistotu, že s údaji, které oni provozují, zacházejí lidé, kteří k tomu mají oprávnění.

Vladimír KROC, moderátor:
Připouštíte, že by mohla být třeba nějaká řevnivost mezi Vojenským zpravodajstvím a BIS?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Mezi Vojenským zpravodajstvím a BIS asi ne. Nikdy nebyla. Kde bývala řevnivost, tak to bývala v mé době mezi BIS a ÚZSI. Já jsem se tomu zase tolik nevěnoval, byla to jejich věc, jejich problém. Bylo to v období, kdy ředitelem BIS byl Jiří Růžek a ÚZSI František Bublan. Hlavně v době 11. září byla řevnivost mezi americkou CIA a FBI. Ale do jaké míry se to vyřešilo, nevím. Logicky dochází k boji o místo na slunci mezi ÚZSI a Vojenským zpravodajstvím, pokud fungují v zahraničí. To je fakt. Pokud dokáže výbor pro zpravodajskou činnost, což je poradní orgán vlády, tuto řevnivost držet na slušné uzdě, vymezit dobré koridory, tak to může být ku prospěchu věci. Je to o tom, jak se vnímá ten systém – jestli je soupeřivý, jako třeba ve Spojených státech, kde je 16 tajných služeb, nebo komplementární, jako ve Velké Británii, kde mají ještě nějaký Joint Intelligence Committee, společný výbor, který ty věci dává dohromady. Je to otázka i zvyku, historie, politické kultury apod. Ono také chcete-li ty služby dobře řídit a úkolovat, musíte o tom také něco vědět, musíte se o to zajímat, a hlavně nesmíte si je démonizovat, nesmíte mít představu, že to jsou skutečně 007 Majesty's agents. Tak to není. Já osobně, kdybych přišel na to, že mám v rozvědce 007, tak do půlhodiny je venku, protože takový člověk je přesně to, co v té službě nepotřebujete. Je to jenom problém, nikoliv věc ku prospěchu. Ale jak to vypadá dnes? To by samozřejmě měl vědět pan premiér nebo kdokoliv, kdo je pověřen řízením, každodenní koordinací tajných služeb v naší zemi.

Vladimír KROC, moderátor:
Vy jste připomenul advent, ale nutno říci, že třeba ve Francii atmosféra blížící se Vánoce nebo svátky nepřipomíná. Hořící auta, barikády v ulicích... Už je to čtvrtý víkend, tuším, nejen v Paříži, ale i v dalších městech. Nebudu tady teď zdržovat statistikami, kolik lidí se zúčastnilo těch protestů žlutých vest, ale chci se zeptat na to, jestli vás překvapuje, že ty protivládní protesty jsou tak násilné...

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Nechci říct, že je násilí Francouzům vlastní, a dokonce jsem někde četl, že ty ulice, ty boulevardy, Champs-Élysées a jiné, jsou tak široké, aby na nich už Francouzi nemohli stavět barikády, tak jak to rádi dělali... Já nevím. Možná je to jenom vtip. Faktem je, že mě to překvapuje. Je to asi výraz toho, jak ta společnost vnímá po mém soudu (a teď ať mi diváci, posluchači prominou) trošku takového umělého panáka, který se jmenuje Macron a který zřejmě asi podcenil ten výraz Francouzů, to vnímání jeho politiky, že je čím dál víc vnímán jako politik vzešlý z bankovního sektoru...

Vladimír KROC, moderátor:
Říká se, že je prezidentem bohatých...

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
... (prezident bohatých) a že ta neschopnost řešit francouzské problémy... Víte, kdyby to byl problém jenom francouzský, je to veliká země, navíc ten problém potažmo poté, co Angela Merkelová měla tak dlouhé problémy doma v Německu... Nepomáhalo Macronovi řešit tu jeho vizi EU, ty integrační procesy. Já teď úplně nebudu říkat, jestli je to dobře nebo špatně, pokud jde o ty jeho nápady v rámci EU, ale ty protesty se přelévají do dalších zemí Beneluxu, což je samozřejmě problém. Ukazuje se, že ta demokracie se už nějakým způsobem vyčerpala... Lidé už opravdu nevěří těm politikům. Nevím, jaký to bude mít dopad na Marine Le Penovou, na evropské volby příští jaro. Může se nám stát, že Evropský parlament bude úplně jiný. Je otázka, jak si s tím poradíme... Co eurohujeři, co euroskeptici v naší zemi (jak se k tomu postaví) ... Vy jste říkal, že nechcete mluvit o té statistice, ale myslím si, že ta statistika je vypovídající. Takový počet zraněných, zavřených nebo zadržených, takové použití násilí i ze strany státu zcela nepochybně v některých zemích by bylo ze strany některých rázných kritiků velmi odmítáno a bylo by poukazováno, jak se někde ta síla proti demonstrantům zneužívá, a znovu to ukazuje takový ten náš double standard, dvojí postoj, k věcem, které jsou úplně stejné. Použití násilí proti vlastním lidem, byť jsou násilní...

Vladimír KROC, moderátor:
Jak je náročné takovou situaci zvládnout pro policii?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Myslím si, že je to velmi těžké. Ono nasadit osmdesát tisíc policistů, to je nějaká síla.

Vladimír KROC, moderátor:
Přesto ale docházelo k drancování.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Ano, protože tam je potřeba tu úměru udržet. Na internetu běžely snímky, jak policisté nechali studenty klečet s rukama za hlavou... Nevím, jestli je to zrovna ideální. Ale to je ještě taková ta, řekněme, měkká síla. Ale použití gumových projektilů, které mohou zabíjet, vodních děl apod., už je ukázka toho, že ta policie to těžce zvládá a že ti Francouzi jsou prostě připraveni jít do střetu. Tam ta konfrontace z nich čiší. Ale nejsem sociolog a nevím přesně, jak najít tu pravou podstatu... Evidentně to dokazuje, že jisté části Francouzů se nežije příliš dobře, Macron se je ve včerejší řeči snažil oslovit... Zda to není příliš málo a příliš pozdě, uvidíme.

Vladimír KROC, moderátor:
Teď před vánočními svátky je spousta situací, kdy se člověk někdy nechtěně dostává do davu. Znám lidi, kteří už třeba z toho důvodu nechodí na takovéto tradiční rozsvěcování vánočních stromků, protože je tam příliš mnoho lidí. Je důvod se nějakým způsobem obávat? Nebo jak by se člověk měl chovat, aby předešel nějakým nebezpečným situacím?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Já vždycky říkám, že máme dvě možnosti: Buď se zavřeme doma, nikam nevylezeme, a bude to život ohne sranda, anebo prostě budeme žít tak, jak žijeme, s vědomím toho, že tu nějaká úhroza je. Myslím si, že dneska na těch trzích nám více hrozí, že nás okradou kapsáři a že nás budou okrádat stánkaři, a já nevím, kdo všechno, trochu víc, než by mohlo dojít k nějakému útoku, který jsme viděli třeba v Berlíně nebo v jiných zemích v minulosti. Z vyjádření policie, a já už také vycházím jen z vyjádření policie či tajných služeb, plyne, že ona nemá žádné informace, že se něco připravuje. To neznamená, že se nemusí nic připravovat... Ale tím nechci nikoho strašit. Lidé by měli být přece jen trošku opatrní, měli by se vyhýbat odloženým věcem a nemanipulovat s nimi, taškami apod. Já to řeknu obecně – nechodit nebezpečí vstříc, pokud to tak vnímám a cítím. Je pravda, že ty davy lidí mohou hrozit i panikou. Měli jsme to teď v italském klubu v Anconě, že došlo k panice. Pepřový sprej a šest ušlapaných mladých lidí, dokonce ani ne dospělých.

Vladimír KROC, moderátor:
Jak v takové situaci zachovat chladnou hlavu? Jak se dostat z toho davu?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Pokud dojde ke střelbě a jste daleko, tak je potřeba utéct, kličkovat, někde blízko zalehnout, nefotit žádná selfíčka, nebýt zvědavý, protože se to nevyplácí. Samozřejmě, že v omezeném prostoru, jako je ten klub, je to těžké, protože první vlna vás může srazit na zem a druhá vás ušlape. Tam si myslím, že je to možná o tom ne příliš veselém, ale smutném konstatování – nebýt v nesprávnou chvíli na nesprávném místě. Já vím, že to nikomu moc nepomůže, ale taková je realita. Nedělejme si iluze, že je nějaký návod na bezpečný život po celou dobu, co jsme na této zemi...

Vladimír KROC, moderátor:
Naším hostem v pořadu 'Jak to vidí' byl Andor Šándor. Moc děkuji. Na shledanou.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Mějte se hezky a krásné Vánoce!

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.