Přepis: Jak ti vidí Erik Best – 11. února 2019

Erik Best
Erik Best

Hostem byl Erik Best.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den a dobrý poslech u pořadu ‚Jak to vidí‘ přeje Zita Senková. Dnešním hostem je americký novinář a vydavatel Erik Best. Já vás vítám, dobrý den.

Erik BEST, novinář:
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Hovořit budeme například o zdi, raketách či sezamovém semínku. Přeji podnětný poslech. – Ve svém poselství o stavu unie šéf Bílého domu Donald Trump vyzval americký národ k jednotě. Podaří se mu, pane Beste, překlenout politické i společenské rozštěpení? Usiluje vůbec o to?

Erik BEST, novinář:
Já si myslím, že jen na chvíli se snažil, aby to tak vypadalo, protože ten projev byl přijat poměrně dobře, a to znamená, že aspoň na chvíli občané, voliči zapomněli na ten shutdown, na zastavení té vládní mašinerie... Takže z tohoto hlediska si myslím, že ten projev bylo takové dočasné vítězství, a asi dosáhl toho, co chtěl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A co chtěl?

Erik BEST, novinář:
Přesně to, aby on zase diktoval to dění v americké politice, aby to převzal zpátky od demokratů, a myslím si, že se mu to podařilo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
O prezidentské křeslo už projevilo zájem několik demokratů, naposledy senátorka Elizabeth Warrenová. Jak se nechala slyšet, chce bojovat za udržení a pokračování amerického snu, slibuje tažení proti zmanipulovanému politickému systému. Samozřejmě o tu kandidaturu ještě svede souboj s ostatními demokratickými uchazeči. O kandidaturu projevil zájem i nezávislý bývalý šéf jednoho kavárenského řetězce, ale spíše k nelibosti demokratů. Mohly by se tím rozmělnit hlasy?

Erik BEST, novinář:
Tak určitě, pokud by kandidoval samostatně, jako nezávislý kandidát, tak Schultz bude mít spíš pozitivní efekt pro Trumpa. Demokraté stále mají ten samý problém. Není úplně jasné, kdo bude tím nejlepším, tím lídrem, a Trump už, myslím, pochopil, jak na to jít. Pro mě nejzajímavější část toho projevu byla až na konec, který byl opravdu krásný. Já si myslím, že Trump má sebe pro tweety a pak má někoho na ty projevy, a ten, kdo píše ty projevy, to umí dobře. Ale on velice plynule přešel z Venezuely, o které asi budeme mluvit za chvíli, do socialismu v Americe. A já nejsem jediný, který si toho všiml. Vypadá to dost jasně, že to bude jedno z jeho hlavních témat ve volbách. To znamená, že mluví o tom, že Američané nechtějí socialismus, a víceméně říká, že demokraté chtějí nastolit, chtějí zavést v Americe socialismus. To bude zajímavý souboj. Už nemá terorismus. On je teď prezident, to znamená, že nemůže jít proti současnému prezidentovi, tak musí vymyslet nové téma, a myslím si, že to bude právě socialismus a on bude říkat – myslím, že naposledy jsme o to mluvili, že jeho slogan byl – „make America great again“, to znamená jako zase, a tentokrát už má nový slogan „keep America great“. To znamená, že ‚abychom chtěli zachovat tu práci, kterou jsem tu odvedl, aby ta Amerika byla stále skvělá, tak nesmíme dovolit, aby tady zavládl socialismus‘...

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Proč zvolil právě socialismus? Z čeho pramení ta debata?  On doslova řekl: „Amerika obnovuje své odhodlání trvat na tom, že se nikdy nestane socialistickou zemí. Rodíme se svobodní a svobodní zůstaneme.“

Erik BEST, novinář:
Je to velice šikovný politický tah, protože v Americe neumíme rozlišovat mezi socialismem a sociální demokracií. To prostě nikdo neumí a ten Trump, a nejenom Trump, ale celková Demokratická strana, to hodlá využít. Jsou různí politici, Bernie Sanders, teď je nějaká nová Alexandria Ocasiová-Cortézová, kteří se prohlašují za socialisty, aniž by to mysleli tak, jako to teď myslí Trump. Trump bude bojovat proti socialismu a oni budou muset vysvětlit rozdíl mezi socialismem a sociální demokracií.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Myslíte, že se vzdalují republikáni a demokraté čím dál víc v těch svých politických názorech?

Erik BEST, novinář:
Ano, protože ten problém je, že i když hodlají využít tu neschopnost Američanů poznat, jaký je rozdíl mezi socialismem a sociální demokracií, že možná většina Američanů vlastně tu sociální demokracii už chce. Dokonce někteří jeho voliči nejsou spokojeni s tím, jak bohatí mají čím dál lepší pozici, a Trump je trošku v pasti. Když kritizuje takzvané socialisty, tak oni chtějí férovější podmínky pro všechny, a on musí vysvětlit svým voličům: To, co chcete vy, není totéž, co nabízí demokraté, zatímco velice často je to totéž.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Kdo bude z ostatních politiků, ostatně včetně Donalda Trumpa, schopen vysvělit ten skutečný rozdíl mezi těmi dvěma pojmy?

Erik BEST, novinář:
Já nevím. Já myslím, že to překvapilo dost lidí. Není úplně jasné, že on to na sto procent takto myslí. Ale náznaky tam jsou, republikáni o tom socialismu už mluvili dříve. To znamená, že to bude dost sofistikovaný argument. A nejsem si jistý, že Bernie Sanders nebo ta mladá Cortézová budou schopni to udělat. A když to bude takový typický kandidát, paní Clintonová nebo někdo ze současných demokratických politiků, tak si myslím, že to bude dost těžký souboj. Ale zůstává tam ten problém pro Trumpa, že asi většina Američanů už chce o něco víc socialismu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Takže jaksi socialismus bude tím hlavním nebo jedním z klíčových témat druhé poloviny mandátu Donalda Trumpa, do které vstoupil?

Erik BEST, novinář:
Já si myslím, že to bude spíš jenom volební. On se o tom zmínil jen v jedné větě, víceméně, takže to není úplně jasné. Ale je jasné, že musí přijít na argument, proč by ho tam Američané měli nechat, protože jeho pozice je občas velice slabá, a ta stěna, to nestačí. To nemůže být argument, který vyhraje volby.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ona protiimigrační bariéra byla jeden z klíčových bodů jeho předvolebního programu. Ke stavbě zdi na hranicích s Mexikem Donald Trump vyzval i ve svém projevu o stavu unie. Zeď má podle něj ochránit zemi před zločinci a drogovou epidemií. Jak přístup k řešení nelegální migrace rozděluje nebo rezonuje Amerikou?

Erik BEST, novinář:
To je těžká otázka, protože průzkumy víceméně říkají, že většina Američanů podporuje jeho pozici, jeho snahy, ale jestli to má být zeď, jestli má zastavit vládu kvůli tomu, tak si myslím, že to je nejasné, jestli je to téma, které stále rezonuje. A musí být opravdu opatrný. Proto si myslím, že musí přijít s dalšími tématy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Bude muset Donald Trump, aby splnil ten svůj předvolební slib, vyhlásit snad až výjimečný stav na té jižní hranici s Mexikem? Protože ten spor kolem financování zdi zřejmě vyústí do dalšího shutdownu. Tento pátek vyprší čas na dohodu.

Erik BEST, novinář:
Nevím, jak to dopadne, ale jeho snaha bude, aby dokázal, že aspoň dělá to, co sliboval, to znamená, že částečně tu zeď staví. A nový argument je, že vlastně i předcházející prezidenti to dělali. Takže to není nic nového. ‚Já nejsem jediný, kdo to slibuje‘... A myslím si, že nakonec něco bude. Jestli bude úplně všude, to není jasné. I jeho kancléř, chief of staff, říká, že možná elektronická stěna tam bude, nakonec, což je úplně něco jiného než betonová stěna.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Donald Trump ve svém poselství o stavu EU poprvé oznámil, že se koncem února sejde se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem ve Vietnamu. Interpretuje se to jako posilování vazeb mezi těmito dvěma zeměmi – mezi Vietnamem a Spojenými státy – proti Číně. Jak vy to vidíte, Eriku?

Erik BEST, novinář:
Já si myslím, že to proti Číně není. Já to říkám dlouhodobě. Nejsem jediný, samozřejmě, ale myslím si, že to Kim dělá víceméně v souladu s Čínou. Ale Trump pochopil, že vyvolat strach a pak ten strach nějak odstranit je velice efektivní, a tak v tom bude pokračovat. A myslím si, že z politického hlediska to dělá dobře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
S čínským protějškem se chce Donald Trump sejít tento měsíc. Příměří té americko-čínské obchodní války platí do 1. března. Prodiskutují oba pánové podmínky nové obchodní dohody?

Erik BEST, novinář:
Možná něco dočasného bude, ale nemyslím si, že to je něco, co se dá odstranit, protože to je víceméně věc budoucnosti, bude to pokračovat, a myslím si, že i když Trump tím vyhrál volby, podruhé to bude těžší. Čína je v podstatně lepší pozici, než byla, když kandidoval naposled. A teď je otázka, jestli couvne Čína... Myslím si, že nehodlá. To znamená, že nakonec, pokud bude chtít jít na kompromis, tak to bude muset být Trump, který to udělá. Ne Čína.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co si představit pod tím kompromisem podle vás?

Erik BEST, novinář:
Myslím si, že to znamená, že udělá něco, co znamená, že Čína už nebude mít takovou pozici u soudu. To znamená, že nebude moci používat pravidla Světové obchodní organizace proti USA. My to vidíme taky podobně v tom, že Čína chce využít české justice proti české vládě. Myslím si, že to nebude úspěšné a že Trump to bude chtít udělat tak, aby to nebylo tak jednoduché ani na mezinárodní úrovni.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Docela se rozrůstá ta světová agenda pro šéfa Bílého domu. Když se podíváme na vztahy s Ruskem, tak lze hovořit o zhoršení, tentokrát kvůli raketám středního a kratšího doletu, k jejichž likvidaci se obě jaderné velmoci zavázaly už v r. 1987. Rusko v reakci na krok Bílého domu rovněž odstupuje od té odzbrojovací smlouvy o raketách. Je ona smlouva již přežitkem, když se podíváme na datum podpisu? Protože svět se od konce 80. let docela zásadně změnil...

Erik BEST, novinář:
Já si myslím, že hlavní problém je, že Čína nebyla součástí té dohody. To znamená, že i Rusko, i Amerika mají důvod od toho odstoupit. A každý ukazuje na druhého, ale myslím si, že nakonec ten hlavní důvod je Čína, a ne soutěž mezi těmi dvěma zbylými.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jinými slovy, jak se píše v mnoha komentářích, je skutečným strategickým nepřítelem nebo rivalem, jak chceme, Spojených států nikoliv Rusko, ale právě Čína?

Erik BEST, novinář:
Určitě. Bílý dům to tak vidí. Doporučuji čtenářům a posluchačům, aby si přečetli projev viceprezidenta z října loňského roku, když velice jasně říkal, že prezidenti před námi dovolovali Číně, aby udělala, co chtěla, a my budeme ti, kteří to zastaví. A opravdu prohlásil, že bude nová politika. Takže z tohoto hlediska si myslím, že je to Bílý dům, který to říká, a ne nějaký analytik tady v Praze. Je to dost jasné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Myslíte, Eriku, že má vůbec smysl tuto dohodu z r. 1987 ještě nějak revitalizovat, resuscitovat, anebo připravit dohodu úplně novou?

Erik BEST, novinář:
Politicky si myslím, že na tom budou pracovat. Ale myslím si, že nakonec nebudou chtít. Pokud se do toho nepřipojí Čína, což neočekávám, tak si myslím, že nakonec ani nebudou chtít obnovit tu smlouvu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Pokud by tedy nedošlo k záchraně této dohody, co to bude znamenat pro Evropu?

Erik BEST, novinář:
Může to samozřejmě znamenat, že bude větší snaha tady zavést nějaké nové americké báze, základny, ale taky to znamená, že nakonec bude poprvé jasné, do jaké míry je Čína už dopředu. Jsou tabulky, kde jsou uvedeny různé propočty, kolik raket má každá země, ale myslím si, že čínská čísla jsou zvlášť falšována.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Myslíte si, že by došlo na posilování protiraketové obrany v Evropě?

Erik BEST, novinář:
Mluví se o tom, ale nevím, do jaké míry o tom Trump uvažuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A jakou zkouškou je pro americkou zahraniční politiku situace ve Venezuele?

Erik BEST, novinář:
Tam je, myslím, velice zajímavá situace. Podíval jsem se na to z analytického hlediska a našel jsem čtyři hlavní důvody, proč je ta situace významná. A samozřejmě na prvním místě je demokracie. Trump získal na svou stranu i tady v ČR lidi, kteří by ho nikdy nepodporovali, tím, že podporuje ve Venezuele demokraticky zvoleného kandidáta na prezidenta nebo prozatímního prezidenta, který je považován za demokratického prezidenta, zatímco je proti tomu tzv. diktátorovi. Myslím si, že z tohoto hlediska ten tah je velice úspěšný. Očekávám, že v tom bude pokračovat. Ale nevidím to jako nejdůležitější. Pak jsou otázky, jak Amerika hodlá využít zákon. My máme v Americe velkou společnost Citgo, která má pět tisíc benzínek. Je to součást venezuelské ropné společnosti PDVSA. A možná to Trump bude chtít nějakým způsobem znárodnit anebo minimálně to předat Guaidóovi, což bude velice zajímavý moment, protože to bude znamenat, že půjde proti místním zákonům ve Venezuele. A to je víceméně to, o co jde tady v ČR ohledně Huawei. Je to zajímavé z tohoto hlediska. Třetí bod je Monroeova doktrína. Tam je geopolitická otázka. Viděli jsme, jak byla Amerika aktivní v různých barevných revolucích v Evropě, v Africe, ale poprvé víceméně od té doby, co o tom mluvíme, je to taky v Latinské Americe. Tam byli zatím hlavními aktéry Rusové a Číňané. Myslím si, že tam bude další střet. Zajímavé pro mě je to, že jsou sankce, které půjdou vlastně nakonec proti Americe, protože ta venezuelská společnost zastaví určité dodávky ropy do Ameriky. To znamená, že bude muset prodat tu ropu někomu jinému. Číňané asi budou nejochotnější zákazníci. Takže si myslím, že nakonec ta venezuelská situace nejvíc posílí Čínu. A nakonec je to otázka socialismu. Zmínil jsem se o tom, že Trump víceméně říká, že Maduro je stejný jako naši demokraté, což je na první pohled trošku komické. Ale on toho asi hodlá využít. Je jenom jeden argument, který je legitimní, co se týče Venezuely, a to je, že volby byly falšované. Volby byly falšované, a proto Maduro není legitimním prezidentem. A přitom Trump o těch falšovaných volbách v tom projevu vůbec nemluvil...

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
To byste čekal, že se o tom zmíní... (?) Mimochodem předseda opozicí ovládaného Národního shromáždění Juan Guaidó slibuje okamžitou humanitární pomoc, svobodné volby a přechod k demokracii. Jsou demokratické volby ve Venezuele jedním z těch klíčových řešení pro tu situaci?

Erik BEST, novinář:
Klíčovým řešením určitě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Víte, aby si Venezuelané sami zvolili svou další cestu...

Erik BEST, novinář:
Ano, jistě, pokud by to dokázal... Ale nevidím způsob, jak to udělá. Myslím si, že jeho situace je slabší každý další den, a zatím to nevypadá tak, že jeho pozice je tak silná, jak je nám prezentována v západních médiích.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem také naše vláda uznala Juana Guaidóa prozatímním prezidentem, jak učinily i státy EU. Naopak Rusko nebo Čína nebo Írán či Turecko podporují režim Nicoláse Madura. Prezident Miloš Zeman pozval Juana Guaidóa na návštěvu Česka. Koná tak vlastně v souladu s naší politikou, politikou Ministerstva zahraničí...

Erik BEST, novinář:
To já nevím. Já to považuji spíš skoro za něco, o čem se hezky baví tady v ČR a že to nemá skoro žádný význam pro tu situaci, protože je málo pravděpodobné, že by sem ten prozatímní prezident přijel. O víkendu byly různé články o tom, jestli prezident vůbec má to právo atd. Takže si myslím, že to byla spíš mediální snaha udělat něco politicky tady v ČR, ale mezinárodní význam to asi nebude mít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Podívá se brzy do Bílého domu český premiér Andrej Babiš?

Erik BEST, novinář:
Myslím si, že kdyby chtěl, tak by mohl, ale otázkou je, do jaké míry chce, aby to vypadalo tak, že je na straně Američanů. O víkendu o tom mluvil v novinách. Říkal, že má jiné starosti, v Evropě – že ta evropská agenda ho víc zajímá. Taky se zmiňuje o tom, že to musí nejdříve probrat s prezidentem. Ale jestli jsem pochopil tu situaci správně, tak kdyby chtěl, tak by mohl...

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A není to tak, pane Beste, že už ministři zahraničí obou zemí dolaďují detaily?

Erik BEST, novinář:
Nevím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Vycházíme-li z informací v médiích...

Erik BEST, novinář:
Samozřejmě. Ale problém je, že máme premiéra, který je velice schopný rétor, ale je také schopen změnit svou pozici ze dne na den... Takže když říká, že má jiné zájmy, že nepotřebuje nikoho, to znamená pana Petříčka, aby pro něj vyjednával nějakou schůzku v Americe... My vlastně nevíme, jestli to znamená, že pan Petříček to dělá nebo nedělá...

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Čínská společnost Huawei hrozí Česku soudy a arbitráží kvůli varování Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost před jejími technologiemi. Podle firmy tím náš úřad porušil mezinárodní právo, včetně smluv o ochraně investic. Firma požaduje upravit nebo zrušit to varování. Šéf Huawei prohlašuje, že společnost je malé sezamové semínko zachycené uprostřed souboje dvou velmocí. Jak vy vidíte tuto konfrontaci na poli informačních technologií?

Erik BEST, novinář:
Před chvílí jsem mluvil o tom, že vyjádření pana prezidenta k Venezuele nemá skoro žádný mezinárodní význam. Co se týče Huawei, ta situace je diametrálně rozdílná. Pan Navrátil o tom mluvil minulý týden... Jeho úřad má neuvěřitelné pravomoci. Svým způsobem je to takový stát ve státě. Takže si myslím, že dokonce kdyby pan Zeman nebo pan Babiš nebo pan Hamáček nebo pan Vondráček nebo někdo v Senátu chtěl změnit to stanovisko toho NÚKIBu, tak si myslím, že by to nebylo možné. A pokud tam bude ředitel, jako je pan Dušan Navrátil, který trvá na tom, že to varování platí, tak si myslím, že ta politika je velmi jasná. A myslím si, že svým způsobem tu politiku přijal i pan prezident.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem německé bezpečnostní úřady jsou, alespoň podle informací veřejnoprávní televize ARD, jednoznačně proti tomu, aby se čínská firma Huawei podílela na výstavbě mobilní sítě páté generace. Existuje prý podezření, že společnost spolupracuje s čínskými tajnými službami. Takové varování a debatu slyšíme také z Francie, Velké Británie. Jak posílit, pane Beste, bezpečnost těch informačních, komunikačních systémů?

Erik BEST, novinář:
Ta snaha ze strany vlády je posunout to na evropskou úroveň. To znamená, že pokud by se dohodli, že víceméně to, co tady dělá NÚKIB, bude platit v celé Evropě, tak si myslím, že ta situace bude pro Huawei velice špatná. A o to usiluje pan premiér. Myslím si, že částečně proto, aby neměl střet s panem prezidentem. Ale dává to smysl. A určitě by si to Američané přáli. To znamená, že kdyby se to, co se děje tady v ČR, to znamená, kde je jeden úřad víceméně zakázal do určité míry tu technologii, stalo i na evropské úrovni, tak by Američané byli opravdu šťastní. Já to vidím částečně jako geopolitickou situaci, politiku. To znamená, že Čína představuje hrozbu a chtějí s tím něco udělat, a o tom pan Pence už mluvil v říjnu, ale na druhé straně je to také konkurenční boj. Takže to není to jenom jedna věc. Je to konkurenční i geopolitické...

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
V čem spočívají ty obavy z technologií této čínské firmy? Jak vy je vidíte?

Erik BEST, novinář:
Já to vidím tak, že my vůbec nemůžeme vědět přesně, co je v hardwaru. Nevíme, co bude za pět let. Je to něco jako spící agent, kterého můžou někdy do budoucna vyvolat. A pokud to neudělají, tak my to nebudeme vědět. Ani když to udělají, to možná nebudeme vědět. Myslím si, že chyba je, že všichni na to přišli pozdě. Kdyby s tím počítali před třiceti lety, tak bychom byli v jiné situaci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Zaspala Evropa, jak se často konstatuje, právě ve vývoji těch informačních technologií – třeba v té zmíněné nové síti?

Erik BEST, novinář:
Jestli myslíte inovaci...

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
... a, řekněme, konkurenceschopnost...

Erik BEST, novinář:
Já si myslím, že hlavně Američané, protože třicet, čtyřicet let povolili, aby byla technologie vyvážena do Číny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Americký novinář a vydavatel Erik Best a jeho názory. Já vám za ně děkuji. Na slyšenou.

Erik BEST, novinář:
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.