Přepis cestovatelského pořadu Jak to vidí (TUNIS) - 24.7.

24. červenec 2009

Hostem pátečního "cestovatelského" pořadu Jak to vidí Českého rozhlasu 2 - Praha byla Zdeňka Amdouni a vyprávěla nám o Tunisku. Zdeňka Amdouni je česká cestovatelka, průvodkyně, znalkyně Tuniska, kde prožila téměř 30 let a stále zde jezdí i pracuje. Její velkou láskou a vášní je navíc Sahara. (Od 1. září 2008 zveřejňujeme /až po 24 hodinách, u pátečního pořadu až v pondělí/ needitované přepisy půlhodinových talkshow našich hostů. Tento pořad zde také najdete ve zvukové podobě.)

Průvodkyně Zdeňka Amdouni vypráví o Tunisku ...


Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Páteční jitro pozvolna přechází do dopoledne. Zda bude slunečné nebo oblačné, to opravdu nevím, ale vím, že slunce prosvětlila už studio Hosta do domu Českého rozhlasu 2 Praha první dnešní host a tím je paní Zdeňka Amdouni, cestovatelka, průvodkyně, autorka knížek o Tunisu a historii. Srdečně tě vítám, Zdeňko, dobrý den.

Zdeňka AMDOUNI, cestovatelka
--------------------
Dobrý den, vítám vás všechny posluchače, vítám také tebe, Zito, a arabsky se řekne aslama.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. Mimochodem, pozdravy v arabštině ty jsou takové, mně přijdou, hodně košaté, květnaté třeba říká se také, nebo přeje se krásné jasmínové dobré ráno. Je to tak?

Zdeňka AMDOUNI, cestovatelka
--------------------
Může se přát jasmínové, mír s vámi a obvykle, když se Tunisané potkají, tak několikrát si navzájem jako říkají: Jak se máte, dobře? Dobře, díky Bohu. A jak se máte? Dobře, a co děti, a co rodiče, a co sousedé? A všichni se máte dobře? A teprve, když se ujistí, že všichni se mají dobře, tak začnou hovořit o něčem jiném.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To jsou taková ta dvě slůvka /arabská slova/, je to tak. Zdeňka Amdouni je cestovatelka, která má ještě písek v botách, protože jsi se vrátila čerstvě včera z ostrova Djerba. Jaká je tam nálada, jaké je tam počasí, můžeme vlastně říct, že ta letní, letošní sezóna je téměř v poločase?

Zdeňka AMDOUNI, cestovatelka
--------------------
Tak zpočátku se zdála být spíše slabá, co se týče příjezdu počtu turistů, ale nyní už jsou obsazená letadla a myslím, že všichni už opět využívají...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Sezóna v plném proudu.

Zdeňka AMDOUNI, cestovatelka
--------------------
Sezóna je v plném proudu, je tam krásné počasí. Na Djerbě je trošku příjemněji než je tu na pevnině. O Djerbě se totiž říká, že tam panuje páté roční období. Jelikož se nad ní střetávají středomořské a kontinentální saharské vlivy, tak je tam v létě o trochu chladněji a v zimě zase tepleji než je tomu na pevnině.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tunisko patří k nejoblíbenějším nebo teda mezi těmi, myslím, deseti nejoblíbenějšími destinacemi pro české turisty. Lze říct takhle i z tvého pohledu, která místa jsou, patří opravdu k těm nejoblíbenějším, kromě Djerby? Kam nejčastěji jezdíme do Tuniska?

Zdeňka AMDOUNI, cestovatelka
--------------------
Nejvýznamnějšími středisky cestovního ruchu v Tunisku je Hammamet, Sousse, Monastir a Dejrba. Také se začalo trochu jezdit do Tabarky, to je na severozápadě Tuniska, ale tam je ta sezóna trošku kratší, protože...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je tam dříve chladněji?

Zdeňka AMDOUNI, cestovatelka
--------------------
Je tam dříve chladněji.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A i někdy i sníh dokonce.

Zdeňka AMDOUNI, cestovatelka
--------------------
No v pohoří Aindrahamu pravidelně každý rok napadne sníh, a to je pouhých 30 kilometrů od Tabarky. A tam to vypadá jako v Pyrenejích, protože jsou tam vysoké hory pokryté hlubokými lesy s korkovými duby a borovicemi, žijí tam vlci, kanci, lišky, zajíci, někdy i rysové. A tam tou severní oblastí také protéká jediná řeka, co v Tunisku teče, jmenuje se Medžerda, pramení v Alžírsku a vlévá se do moře na sever od hlavního města Tunisu. Jinak po celém Tunisku žádné řeky jako jste na ně zvyklí u nás, neuvidíte. Místo nich jsou tam říční koryta, kterým se říká vádí a kudy protéká voda jenom v zimě, když naprší a v létě naprosto vysychají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Liší se významně zájmy českých turistů třeba od Francouzů, ti velmi často pravidelně jezdí do Tuniska, ti mají oproti nám i tu výhodu, že se zcela bez problémů domluví, protože Tunisané hovoří francouzsky?

Zdeňka AMDOUNI, cestovatelka
--------------------
Tunisané hovoří francouzsky, začínají také hovořit trošku česky, a to právě naše turisty velmi překvapuje. Já si myslím, že Tunisko je u našich turistů dosti oblíbenou destinací, jelikož se tam často vrací. A je to pro ně takové místo, kde mohou strávit klidnou dovolenou. Djerba je asi takový nejklidnějším místem, klidnějším než Sousse nebo Hammamet, tam je více nočních podniků, více možnosti se rozptylovat kromě hotelu. Kdežto na Djerbě je člověk obvykle vázán na zábavu v hotelu, ale zase je tam krásné čisté moře a i ta zábava v hotelu obvykle bývá dosti dobře vymyšlená.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Často se hovoří o tom, že turisté znají jenom ten hotelový komplex, měli by více se podívat, více jezdit. Jak je v tomto směru třeba vybaveno Tunisko v těch posledních letech, změnila se infrastruktura, zlepšila se, jaké jsou možnosti, kdybychom se chtěli vypravit, opravdu opustit ten hotelový komplex a vyrazit sami na vlastní pěst třeba na zase nepříliš vzdálený výlet?

Zdeňka AMDOUNI, cestovatelka
--------------------
Na vlastní pěst už, myslím, je třeba se řádně připravit, protože v tomto ohledu ještě není Tunisko moc dobře vybaveno. Takže tam třeba na stanicích autobusů nejsou vyvěšeny jízdní řády, aby si lidé mohli naplánovat svoji cestu. Tyto jízdní řády je možné se dozvědět na výchozích stanicích nebo konečných stanicích, ale někdy se tam nelze ani pořádně francouzsky domluvit, protože se tam mluví arabsky, hovorovou arabštinou. A Francouzi jistě najdou lepší možnost si zorganizovat individuální cesty. Já bych ale našim turistům zatím radila, aby spíše cestovali s cestovní kanceláří, také tím získají čas, protože obvykle ty cestovní kanceláře mají výlety, které jsou akreditované ministerstvem turismu, jsou přesně načasované tak, aby lidé mohli vidět co nejvíce. No, a potom eventuálně, když by si přáli se na určitá místa vrátit, tak mohou individuálně. Už vědí, kam jedou a jak to tam probíhá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A my se ještě podíváme na Saharu. Připomínám, že v dnešním Jak to vidí je hostem cestovatelka a průvodkyně paní Zdeňka Amdouni.
Posloucháte páteční vydání cestovatelského Jak to vidí. Jak to vidí vysíláme od pondělí do pátku v době od půl deváté v premiéře a po třiadvacáté hodině reprízu. Přepis pořadu i jeho zvukovou podobu najdete na našem webu, na webu Českého rozhlasu 2 Praha na adrese www.rozhlas.cz/praha. Se mnou ve studiu je nadále Zdeňka Amdouni, česká cestovatelka, průvodkyně, znalkyně Tunisko. Zdeňko, vlastně v Tunisku jsi prožila téměř 30 let a neustále tam jezdíš i pracuješ. Tvojí velkou láskou a vášní je Sahara.

Zdeňka AMDOUNI, cestovatelka
--------------------
Musím říct, že tomu tak je, že jsem objevila na Sahaře spoustu věcí, které jsem nečekala, a to člověk musí prožít. Ono je těžké o tom hovořit, dokud tam nebyl, protože zážitky, takové ty bezprostřední ty se nedají lidsky popsat, ale u nás někdy si lidé myslí, že Sahara to je jenom písek. Ona to není pravda, protože na území Tuniska například má Sahara čtyři tváře. Tunisko měří celkem 162,5 tisíc čtverečních kilometrů a z toho 60 tisíc čtverečních kilometrů zabírá Sahara, která měří celkem 8 400 000 čtverečních kilometrů, obrovská plocha.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Většinou si představíme moře písku, ale jak říkáš, není to jenom právě ten písek.

Zdeňka AMDOUNI, cestovatelka
--------------------
Ano. Jednou z tváří Sahary, ta, co je nejblíže pobřeží, je pohoří Dahar, které začíná v Tunisku, potom pokračuje po délce 250 kilometrů až do Libye, dosahují výšky až 700 metrů a tam je taková fantastická měsíční krajina, která už zaujala nejenom mnohé turisty, ale dva světově proslulé režiséry Stevena Spielberga, který tam natočil Hledání ztracené archy, a George Lucas, který tam natočil Hvězdné války. A pak jsou tam podzemní obydlí zvaná troglodyty, kde dosud žijí lidé a jsou stejně vyhloubena jako v 11. století.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pak jsou nádherné oázy.

Zdeňka AMDOUNI, cestovatelka
--------------------
Druhou tváří pouště je ta písečná Sahara, to je takzvaný Velký východní Erg, který sám o sobě v Tunisku zabírá 25 tisíc čtverečních kilometrů a kde už lidé mohou žít pouze díky oázám datlových palem. A to není pár palem, ale obrovské plochy, na kterých roste třeba 300 tisíc, 400 tisíc datlovníků. A tyto oázy tam nevyrostly samy, nýbrž díky přičinlivé práci, někdy už v době, kdy tam vládli Punové. Tam, kde se objevila voda, tak začali vysazovat první palmy, v jejich stínu další až vznikly tyto obrovské palmové lesy, ale půda v těch oázách je příliš drahá na to, aby tam lidé bydleli. Takže svá obydlí si vždycky stavějí na pokraji oáz na žhavém slunci, aby mohli využívat veškerou půdu k zemědělství. A zavlažuje, pod palmami se pěstují olivovníky, ovocné stromy, vinná révy, granátová jablka, pod nima zelenina, někdy obilí, vojtěška a všecko si zavlažuje podzemní vodou, protože pod Saharou je největší zásobárna pitné vody na světě. Jsou zde dvě podzemní hladiny, jedna v hloubce 600 a druhá v hloubce 2,5 tisíce čtverečních metrů. A trhlinami a puklinami v půdě voda vyvěrá nahoru. Dříve tyto přírodní prameny vystačily k zavlažování oáz. Bohužel vody ubývá. To, co tam naprší, tak představuje pouze jednu sedminu toho, co se vypaří. A tak nyní musí přistupovat k hloubkovým vrtům, které jdou někdy do hloubky přes 1000 metrů, aby dostali vodu nahoru. Ale ještě v 19. století například oáza v Tozeuru byla zavlažovaná pouze těmito přírodními prameny, kterých je 200 a které dávaly dohromady 1100 litrů za sekundu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V čem je pro tebe osobně nejvíce magická poušť, saharská poušť? Jezdíš tam pravidelně.

Zdeňka AMDOUNI, cestovatelka
--------------------
Jezdím tam pravidelně, byla jsem tam už mnohokrát, protože tam průvodcuji dvakrát někdy i třikrát týdně. Takový pocit svobody, protože tam jsou, nejsou hranici, tam je, příroda nám tam dává pocítit nekonečno. A třetí tváří pouště jsou solná jezera, která jsou čtyři, tři jsou v Tunisku, čtvrté v Alžírsku, jezero Chott el Jerid, protože to slovo jezero je vlastně nesprávný překlad toho slova chott, nejsou to vodní plochy, ale solné pánve pokryté vrstvou jílu, pod kterou se nachází silná vrstva soli. A někdy také těmi trhlinami v půdě voda vyvěrá nahoru, ale pak je čtyřikrát tak slaná, než mořská voda a mívá zabarvení i do červena, do fialova, do hněda. A tam skutečně ty plochy jsou nekonečné a už na vzdálenost třeba padesáti kilometrů vidíme pohoří saharského Atlasu, ačkoliv je to padesát kilometrů, to je značná vzdálenost, tak tam nic nebrání v tom rozhledu. No a pohoří saharského Atlasu to je čtvrtá tvář pouště a tam je také vidět, že dříve tam bylo moře. Tam jsou celé útesy ze zkamenělých mušlí, nachází tam i žraločí zuby a když se člověk blíží k tomu pohoří, tak by ho těžko napadlo, když tam jede poprvé, že uprostřed toho pohoří vyvěrají ze země prameny, jsou tam vodopády a oázy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to je ta magie pouště, právě ta rozmanitost, a to nekonečno pro tebe?

Zdeňka AMDOUNI, cestovatelka
--------------------
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak turisté, cestovatelé, kteří s tebou jezdí ve skupinkách, prožívají tu magii pouště, jezdí se třeba na pár dnů nebo i na týden, nemají strach třeba z různých štírů, hadů a podobně? Mimochodem, my dnes budeme shodou okolnosti v Rodinném lékaři po jedenácté hovořit, jak přežít nástrahy léta třeba v našem, samozřejmě ne takovém nechci říct divokém prostředí, to Tunisko taky není žádná velká divočina, ale jak je to tam?

Zdeňka AMDOUNI, cestovatelka
--------------------
Tak štírů a hadů tam žijou miliony. Turisté obvykle z tohoto hmyzu nemají obavy, protože jim to vysvětluju, že tam, kde my cestujeme, hlavně když jde o ty jednodenní nebo dvoudenní výlety, tak z těch míst už dávno štíři a hadi uprchli, protože nemají rádi hluk. Prý oni nenapadnou člověka sami, když nemá tu smůlu, aby jim šlápl na ocas, jak se říká, nebo aby se cítili být ohroženi. Ale místní obyvatelé si museli zvyknout na to, že tam hadi a štíři žijou, a tak i to jejich chování vůči nim je jiné než třeba naše. Oni je berou jakou součást toho jejich životního prostředí a třeba v zoologické zahradě v Tozeuru ti místní průvodci vždycky přinesou krabičku od cigaret, tu nabízejí lidem jakoby cigaretu, lidé tuší už něco, že tam... nějaká léčka, že budou cigarety. Pak ji otevřou, vyhodí na zem štíra...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, ještěže jsem nekuřák.

Zdeňka AMDOUNI, cestovatelka
--------------------
Ten tam před námi jako leze kousek od nás, potom ho uchopí za ocas a když si někdo přeje, tak mu ho dá na ruku tomu turistovi, takže cítí klepadla, ale štír mu nemůže nic udělat, protože ho drží za ten ocas, kde má jed. Nebo si dokáže nadhodit růžkatou zmiji, která je velmi nebezpečná. Kdyby někoho uštkla a člověk neměl do 15 minut protijed, tak prý nepřežije. Uštknutí štírem prý může přežít třeba 3 dny, když má zdravý organismus, tak má sice horečky, ale potom přežije. Kdežto ta růžkatá zmije ta je nebezpečnější. Ale on ji drží za ocas ten průvodce a ví, že nemá sílu, aby se mohl vymrštit a uštknout ho. Takže ona se před námi svíjí, je vidět, jak srší zloba z očí, ale nic udělat nemůže.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bezmocná naštěstí. Ale ty jsi mi vyprávěla i příběh, kdy třeba, pokud se nepletu, tak ta zmije růžkatá i léčila.

Zdeňka AMDOUNI, cestovatelka
--------------------
No, oni vědí, že tyto růžkaté písečné zmije stejně jako štíři nebo respektive jejich jed mohou obsahovat léky, to už také dneska víme. A my děláme v zimě i týdenní zájezdy na pouště, a to vždycky probíhá jako dříve probíhaly karavany. Proč je děláme v zimě, právě proto, že hadi a štíři mají v zimě zimní spánek a není tam taky takové horko, a to spíme pět nocí na poušti ve spacáku buď po širákem nebo ve stanu, starají se o nás nomádi a je to takový únik od civilizace. No a někdy na jaře, když začíná být teplo, tak už ti hadi a štíři začínají vylézat, ještě nejsou tak mrštní jako v létě. Ale já jsem jednou zažila, že jeden velbloud, který byl v naší karavaně, onemocněl. Přestal žrát, začala mu slézat srst a oni po tři dny vždycky vyšťourali z keře, z určitého keře růžkatou zmiji. Jeden šťoural holí do toho keře, druhý tam stál s napřaženou holí, jakmile vylezla, tak ji přichytil na zemi, další ji rozbil tou holí hlavu, hned ji uřízli hlavu. Potom tu zmiji rozřízli na tři nebo čtyři kusy. Jeden držel tomu velbloudovi oči, aby to neviděl, druhý mu otevřel tlamu a třetí mu postupně takhle tu rozřezanou zmiji jako lék dával do tlamy, takže to musel spolknout a za tři dny skutečně byl vyléčený.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
My jsme se takhle dostali od těch i symbolů a určité profylaxie až, řekněme, k šamanství. Ráda bych toto téma také otevřela. Já se také dívá, Zdenko, na krásný přívěšek, takovou tu typickou Fatiminu ruku, která chrání, ochraňuje. Tunisané a i další arabské národy používají hojně právě tuto symboliku. Ty jsi se setkala také se šamany na jihu Tuniska.

Zdeňka AMDOUNI, cestovatelka
--------------------
Já jsem se to také dozvěděla od turistů, že na jihu Tuniska žijí světově proslulí šamani. Osobně jsem neměla možnost si toto nějak ověřit, ale často slýchám o tom, jak tito šamani léčí uštknutí hadem nebo štírem. Že proříznou samozřejmě tu ránu, svážou ruku nebo nohu tam, aby neproudila krev a na tu ránu, když je to štír, tak položí břichem malého takového černého brouka, který na jihu žije, čili na poušti, říkají mu skarabeus. Nevím, jestli to je ten skutečný skarabeus, ale prý má studené bříško a něco z toho bříška dokáže ten jed z rány vytáhnout.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký mají vůbec Tunisané vztah k pověrám, nebo k symbolům, k mystice?

Zdeňka AMDOUNI, cestovatelka
--------------------
Věří, na to dosti věří a třeba na uhranutí, proto mají i velbloudi, často vídám, že velbloudi mají na krku zavěšený takový malý váček a v tom je nějaká čarodějná bylinka nebo ochranná bylinka, která ho má chránit před zlými silami, před uhranutím. Také tradičně i ty berberské symboly, nebo ty nomádské symboly mají tento profylaktický význam. A tam žije několik kmenů, celkem sedm kmenů v Tunisku, a každý kmen má tyto své znaky, které zobrazují na stanech, na oděvech, třeba cejchují dromedáry v podobě tohoto znaku, ale i ženy se takto tetovaly na určitých místech obličeje a těla, na bradě, na čele, na lícních kostech, na zápěstích a na lýtkách nebo kolem kotníků. A věřily, že tyto symboly je ochrání před zlem. A někdy také jsem byla překvapena, když jsme jeli po venkově a já tam viděla, že větve stromů jsou svázané červenou stužkou. A pak jsem se dozvěděla, že někteří obyvatelé věří, že v těch stromech sídlí džinové a že jim takto svážou vlastně ruce, nebo tohoto džina svážou symbolicky tím, že větve svážou a dokud jim nesplní to přání, takže ho nerozvážou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, do Tuniska, asi nejenom tam jezdíval kdysi také bývalý prezident Francois Mitterand, nechal si věštit.

Zdeňka AMDOUNI, cestovatelka
--------------------
To je právě zajímavé, to mě také velmi překvapilo, když jsem se dozvěděla, v Tozeuru žil jeden takovýto věštec, jmenoval se /nesrozumitelné/, už zemřel, ale všichni vědí, že tam jezdil za ním Mitterand i Chirac.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Copak Sarkozy, Nicolas Sarkozy?


Zdeňka AMDOUNI, cestovatelka
--------------------
Toho tam ještě neviděli. Ale prý oběma předpověděl, že se stanou prezidenty. A oni mají také takové určité masáže, jak jsme mluvili o těch hadech a štírech, které používají, aby dostali z těla...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Toxiny.

Zdeňka AMDOUNI, cestovatelka
--------------------
Používají pijavice a co se týče těch věšteb, tak o spoustě těchto lidí se říká, že to jsou šarlatáni, že to nevědí, ale o některých se říká, že prý dokážou věštit třeba z písku nebo dokážou se naladit. Jestli jim člověk udá jméno, příjmení, datum narození a křestní jméno matky, tak dokážou o tom člověku říci určité věci, aniž by ho v životě potkali, takhle se to říká.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak třeba teď jsme naladili pár českých turistů, aby se vypravili, kam vlastně, kde přesně je ta oblast, kde ji hledat, třeba nějaké prozradíš město, vesničku, oázu?

Zdeňka AMDOUNI, cestovatelka
--------------------
No, oni takto oficiálně nepracují, protože Tunisko není příliš oficiálně nakloněné těmto věcem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže ptát se místních?

Zdeňka AMDOUNI, cestovatelka
--------------------
Ptát se místních a hlavně na jihu Tuniska prý v Zarzisu, na Djerbě, v Tozeuru, v Dousse, ale nejsou tam vyvěšené, nejsou tam žádné reklamy, aby se tam turisté mohli takhle vydat a také obvykle oni nehovoří francouzsky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže by to chtělo s nějakým domácím domorodcem. Náš čas se pomaličku krátí, Zdenko. Ty se vracíš za pár dnů opět na Djerbu, co tě čeká?

Zdeňka AMDOUNI, cestovatelka
--------------------
Tak čeká mě další zbytek sezóny a doufám, že bude probíhat tak jako probíhala bez žádných jak nepříjemných událostí, zcela hladce, to je vždycky důležité a já mám vždycky velmi dobrý pocit z toho, kdy se vracíme z výletu a lidé mají z toho dobrý pocit, že jsou spokojeni. Můžu to říct, jak co se týče výletů po Djerbě, tak co se týče výletů na Saharu. Zatím z toho jihu se nevrátil nikdo, kdo by byl zklamán. Naopak, je víceméně nadšen a lidé říkají, ještěže jsme to viděli. No a Djerba je samozřejmě něco, co dokáže lidi přivést do jiného světa.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak ať se ta sezóna letošní, její pokračování vydaří. Přeji hodně úspěchů, hodně krásných dalších zážitků nejenom z cestování po Tunisku. Zdeňka Amdouni, průvodkyně, cestovatelka i autorka knížek o Tunisku a jeho historii byla dnešním hostem cestovatelského vydání Jak to vidí. Přeji hezké léto a opět někdy na slyšenou.

Zdeňka AMDOUNI, cestovatelka
--------------------
Já také děkuji. Přeji vám krásné léto a doufám taky na slyšenou.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: zis
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová