Přepis cestovatelského pořadu Jak to vidí (Německo) - 17.8.

Hostem "cestovatelského" pořadu Jak to vidí Českého rozhlasu 2 - Praha byl fotograf, šéfredaktor časopisu Tomáš Topí PIGULA. Navštívili jsme NĚMECKO. (Od 1. září 2008 zveřejňujeme /až po 24 hodinách, u pátečního pořadu až v pondělí/ needitované přepisy půlhodinových talkshow našich hostů. Tento pořad zde také najdete ve zvukové podobě.)



Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je tady pondělí 17. srpen, ten už píše dopoledne, kterým vás dnes provede Zita Senková. Dnes v soutěži Kudy z nudy po deváté se podíváme do kraje Karla Hynka Máchy, připraveny jsou také další typy na výlety, reportáže. No a po jedenácté se přesuneme do světa dokumentární fotografie. No, a také můj první host se na svět většinou a hodně často dívá objektivem fotoaparátu Tomáš Topí Pigula, šéfredaktor časopisu Travel Focus. Dobrý den vám přeji.

Tomáš Topí PIGULA, fotograf, šéfredaktor časopisu Travel Focus
--------------------
Dobrý den vám i posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já se, pane Pigulo, opravdu mohu zeptat v dnešním vydání cestovatelského Jak to vidí jak to vidíte, jak to vidíte tím objektivem? My jsme si pro dnešní povídání zvolili Německo, ačkoli vy jste takoví světoběžník - Mexiko, Francie, Belgie, další země. Vybrali jsme si, vybral jste pro povídání národní parky, příroda vás fascinuje, přírodu velmi rád a hodně fotíte. Vypravíme se do pohoří Eifel na západě Německa.

Tomáš Topí PIGULA, fotograf, šéfredaktor časopisu Travel Focus
--------------------
Je to tak a opravdu mě to baví focení přírody a mám vlastně dva takové okruhy, které mě baví hodně, jednak je to ta příroda, protože ta je krásná, člověk si tam odpočine a ta druhá přesný opak. Já rád fotím demonstrace, to je zas úplně jiný rank, ale ta příroda je fajn, protože jsem už v mládí, já nevím mohlo mi být tak 15 a teď už je to pár desítek let víc, tak jsem začínal jako tramp, chytil jsem se prima party, jezdili jsme spolu ven, jezdíme pořád, a v podstatě je to věc, která mi zůstala, takže já jenom to mé cestování rozšířil o to fotografování před asi 20 lety.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To se povedlo, protože jste nafotil spoustu zajímavých krásných fotografií. Jak jsem říkala, my se teď přesuneme do pohoří Eifel na západ Německa. Tam zejména na jaře jsou to opravdu rozkvetlá nádherná narcisová pole.

Tomáš Topí PIGULA, fotograf, šéfredaktor časopisu Travel Focus
--------------------
Je to pravda. To je jeden z fenoménů právě, který se Eifel v tom přírodovědném světě trošičku proslavil. Ono to má samozřejmě mnoho jiných fenoménů, ale zrovna tohle je takový jarní nápadný fenomén, kdy opravdu, a přesně tak, jak jste to řekla, to jsou rozkvetlé louky, kterých těch květů tam jsou desetitisíce. Zajímavé na tom je nebo možná miliony, opravdu jako strašně moc, ale zajímavé na tom je, že se nejedná o nějaký kultivar skutečně ze zahrad, ale to jsou původní divoké populace narcisů, protože oni, že jo, pak se vypěstovávají takové ty velkokvěté, ono se tomu trošku říká hřbitovní kvítí a v podstatě to indikuje mimo jiné zamokřené louky, protože ten narcis potřebuje vysokou hladinu spodní vody, takže je jasné, že kde kvetou narcisové louky, tak tam se tak úplně spát nedá, protože je tam vlhko, nicméně na pohled je to krásné a ti strážci z národního parku si to hlídají pečlivě. Ale na druhou stranu není těžké se tam dostat ve smyslu, že opravdu hned kolem těch luk vedou jednak naučná stezka, jednak tam jsou vyasfaltované cesty pro dopravu, i sváželo se tam dřevo, takže není to nepřístupné. Každý turista může na jaře, když dorazí a trefí to, tak může obdivovat ty rozkvetlé narcisy. Akorát to má jedno ale, musíte trefit opravdu ten správný čas, protože ta doba květů není nijak dlouhá. No a pak ty krásné žluté květy zahnědnou, jsou takové nehezké plátky a už to není ten správný jako pohledový fenomén, ani na focení to není to pravé ořechové později.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kolik času jste tam strávil, jak si představit, předpokládám, že nepřijedete, já jsem tam byla před pár lety právě v době těch rozkvetlých narcistů, pamatuji si takovou túru menší, ale nic dramatického, zůstává tam třeba den, dva?

Tomáš Topí PIGULA, fotograf, šéfredaktor časopisu Travel Focus
--------------------
Určitě, určitě, už jenom...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A kde, jestli to lze prozradit?

Tomáš Topí PIGULA, fotograf, šéfredaktor časopisu Travel Focus
--------------------
Jak kdy. Tak v případě Eifelu to lze prozradit. Já jsem bydlel v takovém malém rodinném penzionku v Monschau, což je vesnička kousek od národního parku, a to byl důvod, protože jedním z důvodu bylo, že navštívit Monschau a nafotit, protože to je takové krásné historické městečko maličko, takové až příliš krásné, příliš kýčovité na můj vkus, takže tam jsem přespával. A jinak se mi poměrně často stává, že když fotím jinde v národních parcích, ať je to v Evropě nebo mimo Evropu, tak tam přespávám ne úplně legálně, prostě kde dojde tam přespím, a jedním z těch důvodů je, že je ideální podvečerní nebo brzce ranní světlo na focení, takže ve chvíli, kdybych tam přišel kolem poledního, tak sice ta příroda zůstane pořád hezkou, ale z toho fotografického hlediska už to není to pravé ořechové, takže dlouhé stíny, ať je ten snímek co nejplastičtější. Takže v případě Eifelu jsem spal v jednom z těch, v Monschau v jednom z těch rodinných penzionků a hrozně příjemné a zároveň jsem tam byl opravdu několik dní jenom na tom malém národním parku, protože on má okolo 100 kilometrů čtverečních, 110 jestli se nepletu, takže to se dá poměrně dobře projít a měl jsem tam vynikající doprovod místního strážce Sasha Wilden se jmenoval, takže jsme si padli do oka a já jsem byl schopný se s ním i domluvit, aby mě zavedl do míst, které nejsou úplně turisticky přístupná. Samozřejmě nejdřív potřeboval osondovat, jestli nejsem nějaký ničitel nebo něco takového, ale pak jsme si opravdu padli do noty a bavili jsme se o tom. Bylo vidět, že on ví, že já vím o té přírodě přece jenom něco málo, protože jsem se ptal na konkrétní živočišné druhy a rostlinné, které tam jsou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tam je snad, že vám do toho skáču, snad kolem tisícovky ohrožených druhů rostlin i zvířat?

Tomáš Topí PIGULA, fotograf, šéfredaktor časopisu Travel Focus
--------------------
No, kdyby se to sečetlo všechno dohromady, tak to bude hodně přes tisíc, už jenom brouků by tam mělo být okolo tisícovky, ale je to tím, že zrovna u těch brouků oni to vědí poměrně pečlivě, protože se jim tam podařilo udělat poměrně dokonalý entomologický průzkum. Žije tam čáp černý, nežije tam zmije, nejsou tam jedovatí hadi. Z těch druhů, které tam nepatří a jsou nepůvodní, tak tam mají muflona, mají tam amerického raka, se kterým jsou problémy i v České republice, že vytlačuje ty původní populace raka říčního. Jsou tam obrovské bukové pralesy, mají tam jako rozsáhlé porosty, ve kterých se daří čápu černému, což je jeden takový fenomén, a to je zrovna pták, který potřebuje poměrně klid a nenarušené lesní komplexy, takže to je jeden z takových indikátorů. Mají tam několik zajímavých druhů obojživelníků, jo, ať už čolky nebo žáby. To se dá krásně spojit s těmi narcisy na jaře, protože ve chvíli, kdy kvetou narcisy, tak se do těch tůněk stahují obojživelníci a dají se snadno pozorovat, jo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je v symbióze ta příroda.

Tomáš Topí PIGULA, fotograf, šéfredaktor časopisu Travel Focus
--------------------
Oni to tam využívají v rámci programu ekologické výchovy, že strážci národního parku berou školy k těm tůňkám, kde je jasné, že těch obojživelníků bude poměrně velká koncentrace, ať je to ropucha zelená, ropucha obecná, čolek horský, tak se to tam dá snadno nachytat, ukázat těm dětem, jak to funguje, proč je obojživelník obojživelník, proč na jaře do tůňky, pak ho zase pustí. No, a mají zpestřenou hodinu přírodopisu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je krásné. Říkáte právě ekologická výchova, tak tam se to docela hemží návštěvníky, i školy to využívají právě v rámci výuky.

Tomáš Topí PIGULA, fotograf, šéfredaktor časopisu Travel Focus
--------------------
Oni mají čtyři velké, v národním parku čtyři velké informační centra, jedno pěkně udělané muzeum, dokonce je tam haptická stezka, to znamená, že člověk může i slepý tam si užít to muzeum, že si může ohmatat, já nevím, drsný jazyk kočkovité šelmy. Mimochodem, kočka divoká je zase jedním z ohrožených druhů, na který oni tam jsou poměrně hrdí. A to jsem si zkoušel, byť jsem vidící, tak jsem si to haptickou stezku prošel taky, to bylo zajímavý, opravdu jiný vjem, šáhnout si na kožich jezevce, že jo nebo divočáka, že ta struktura srsti je úplně jiná a že si to normální vidící člověk ani tak neuvědomí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mě docela překvapilo, že ten národní park Eifel nemá ve svém znaku narcis. Možná bychom čekali, že...

Tomáš Topí PIGULA, fotograf, šéfredaktor časopisu Travel Focus
--------------------
Já jsem to čekal taky, mě to taky překvapilo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to potůček.

Tomáš Topí PIGULA, fotograf, šéfredaktor časopisu Travel Focus
--------------------
Je to nějaká říčka nebo potůček stylizovaná, nad tím je hora a vycházející sluníčko. A když jsem ptal, proč tam nemají ten narcis, který já jsem byl takřka jistý, že tak jak mají Krkonoše hořet tulitovitý, tak jsem si myslel, že to bude podobný systém, že tam budou mít to, co je nejnápadnější. A oni říkali, že udělali velké demokratické rozhodování mimochodem jediný párek v Německu, který to takhle udělal, že vypsali veřejnou soutěž o tom, jak to jejich logo bude vypadat a cílem bylo zatáhnout starosty obcí, které tam do toho spadají, co nejvíc lidí, sešlo se okolo 70 návrhů, a pak vybrali takový, podle mě, trošičku unifikovaný, takový trošičku nic neříkající, ale na druhou stranu mě přesvědčovali o tom, že v tomhle případě nebylo důležité jak ten znak bude vypadat, ale aby seznam, kde by zatáhli lidi do toho rozhodování, aby lidi z národního parku vzali ten svůj národní park za svůj, opravdu jakože, aby byli hrdí na to, že se spolupodílejí i na vytváření znaku, který pak je na všech autech, samolepkách, dopisních papírech, prostě aby věděli, že Eifel tenhle ten symbol je náš, my jsme spolupodíleli na jeho vybrání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takové typicky německé ale.

Tomáš Topí PIGULA, fotograf, šéfredaktor časopisu Travel Focus
--------------------
To nedokážu posoudit. Ale je fakt, že si trošičku zkomplikovali situaci v rámci rozhodovacího řízení, protože kdyby to navrhl někdo shora, tak by to bylo asi trošičku jinak, ale je to zajímavá strategie, kterou jsem nikde jinde neviděl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy už jste zmínil městecké Monschau, které sice na vás působilo tak trošku, řekněme, kýčovitě. Jsou to pro představu takové ty hrázděné domy, malé městečko, myslím, že asi 300 let zůstalo relativně nedotčené. Co se mně tam osobně líbilo, mají tam tradici nebo měli tradici skláři a také výroba hořčice. Ochutnal jste, tam mají tolik druhů různých?

Tomáš Topí PIGULA, fotograf, šéfredaktor časopisu Travel Focus
--------------------
Ochutnal jsem, zdaleka ne všechny. A ochutnal jsem jenom ze zvědavosti, bylo to stejné jako kdybych byl v Čechách a neochutnal pivo, něco prostě typického místního, takže tam jsem samozřejmě hořčici ochutnal. Nepřišlo mi to nějak extrémně dobré, prostě hořčice. Asi dva nebo tři druhy jsem ochutnal a bylo to spíš ze zvědavosti než, že bych na tom nějakým způsobem ujížděl. Mě spíš na Monchau překvapilo to, jak málo je tam lidí, že po setmění tam opravdu zůstalo otevřených několik kavárniček. Je fakt, že jsem byl uprostřed týdne, že jsem tam nebyl o víkendu, a je tam hrad ze 13. století, který je poměrně zajímavý, nicméně bylo to tam tak perfektně všecko uklizené, tak jako vyčištěné, že mi to přišlo až nepravděpodobné, že takhle je to opravdu udělané na turisty a asi ten turistický ruch tam přináší hlavní část do městského rozpočtu, takže si myslím, že je, oni vědí, co dělají, ale na druhou stranu tím, jak je to turisticky atraktivní, tak je to všechno hrozně předražené. A když jsem si chtěl zajít, já nevím, na pivo, tak jsem šel o vesničku vedle.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, a my se hned po kratičkém hudebním předělu přesuneme do oblasti, která turisticky zatím pracuje na tom cestovním ruchu.
V dnešní cestovatelském Jak to vidí putujeme s Tomášem Topí Pigulou po Německu. Já připomínám, že pořad Jak to vidí vysíláme vždy od pondělí do pátku od půl deváté v premiéře a po třiadvacáté hodině reprízu pořadu a přepis i zvukovou podobu najdete na webu Českého rozhlasu 2 Praha na adrese www.rozhlas.cz/praha, také dnešní pořad. Topí Pigula, dnešní host. Já už jsem naznačila, že se přesuneme trošičku z pohoří Eifel ze západu, ze severního Porýní-Vestfálska k nám téměř na česko-německou hranici, na Lužici, a na "německý marsů", jak jste to nazval.

Tomáš Topí PIGULA, fotograf, šéfredaktor časopisu Travel Focus
--------------------
Ano, to byla taky jedna z fotografických cest a jednalo se v podstatě industriální dědictví, o obrovský lignitový důl, který už je dneska nefunkční, protože jednak přestal být odbyt na lignit a jednak to bylo energeticky neuvěřitelně náročné, drahé, takže to tehdejší východní Němci zrušili, nebo respektive bylo po sjednocení Německa, takže hned potom došlo k uzavření dolu, nicméně tam je obrovský, ale když říkám obrovský, tak tím míním opravdu hodně velký těžební stroj a z toho se stalo vlastně muzeum, celý ten stroj se sta muzeum, takže na něm je prohlídková trasa a já mám k těmhle věcem relativně blízko, protože pocházím z Ostravy a sám mám sice jenom rok, ale mám odfáráno, takže mě to zajímalo, a to člověk se trošičku orientuje. Co mě na tom na tom zaujalo nejvíce, pominuli tu technickou část, tak je, že okolo se vlastně jedná o krajinu, která mi hodně připomínala Mostecku, kdy je to opravdu otevřený, otevřený povrchový důl, do kterého později, tipuje se za 10 až 12 let má natéct tolik vody, aby tam bylo krásné jezero. Oni tam u některé podobné věci mají a celá ta myšlenka, jak jste říkala na začátku, že pracuje na tom turistickém ruchu je, že tam mají být hotely, dokonce plovoucí hotely, to znamená takové buňky na pontonech. Mají tam být cyklostezky, mají tam být půjčovny jachet a má se to stát takovým novodobým německý Mácháč. Ale zatím tomu nic nenasvědčuje, zatím se sem práší, zatím je to opravdu rozpracováno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná jenom pro upřesnění, kde přesně se nachází tato oblast momentálně, je to nedaleko Drážďan dalo by se říct?

Tomáš Topí PIGULA, fotograf, šéfredaktor časopisu Travel Focus
--------------------
No, směrem na Berlín. A dá se to najít, protože už k tomu tisknou turistické průvodce, pracují na takovém tom PR, aby ta oblast pomaličku vešla do povědí a existuje mezi Drážďany a Berlínem je záležitost, kterou oni doporučí, že je dobré se tam zastavit také, a to je takový ten Tropical Island.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tropical Island, ano, to je bývalý vojenský prostor v Braniborsku.

Tomáš Topí PIGULA, fotograf, šéfredaktor časopisu Travel Focus
--------------------
Tak oni říkají, že když pojedete od nás, tak zastavit se na Tropical Island a pak pokračovat dál na Lužici. Tam jsou věci, které stojí za to vidět už teď, protože jsou hezké, už je to ta oblast Spreewaldu, kde se pronajímají lodičky a tam je poměrně hezké, ale zatímco ten Mars ten mi přijde ještě pořád z turistického hlediska neatraktivní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tam je ještě hodně práce. Mimochodem Německo je pověstné tím, jak pečuje o ty průmyslové památky, mají asi 400 kilometrů vyloženě tras, kde můžete třeba jezdit i na kole nebo se podívat. Je to víceméně v Podhůří, Duisburg, Gelsenkirchen a další.

Tomáš Topí PIGULA, fotograf, šéfredaktor časopisu Travel Focus
--------------------
Já si myslím, že to je i v Evropě celkem takový boom. Nejenom Německo, i když tam zrovna právě ten...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Francie, Anglie samozřejmě.

Tomáš Topí PIGULA, fotograf, šéfredaktor časopisu Travel Focus
--------------------
Ten těžní stroj, který se jmenuje F90, tak ten stojí za to vidět. Když vás budou provádět, tak pak si člověk může koupit nebo dostane, já nevím, jestli je to v rámci vstupného, takovou malou placatici nějaké pálenky, kterou tam údajně místní horníci a není to nezajímavé, zvlášť, když si člověk představí, že za pár let, nejenom za těch 10 let ta krajina bude úplně jiná, už teď tam je vidět základy hotelů, už teď tam jsou první cyklostezky, už teď tam jsou asi dva nebo tři ty plovoucí hotely na Jizerku, která je kousíček vedle. A dřív nebo později to asi bude hezké, ale pro mě jako pro člověka, který má rád tu divokou přírodu, tak přece jenom mě to tak úplně nezaujalo ve smyslu, že tam bude třeba výrazně snížená biodiversita než v té klasické přírodě, že tam budou borovicové lesy. Na rodinnou dovolenou, kdy si člověk vezme knížku a projede se na vodních lyžích, tak asi ano, ale pro Topího tak úplně ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nedokázal byste si představit třeba si tu knížku přečíst někde v plynojemu, nějaké odstavené železárně?

Tomáš Topí PIGULA, fotograf, šéfredaktor časopisu Travel Focus
--------------------
Ne, i když jako dokážu si představit a dělám to rád, podívat se na nějakou tu konkrétní technickou památku, ať je to teda ten německý těžní stroj F90, ať je to...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy byste se díval na to odbornýma očima.

Tomáš Topí PIGULA, fotograf, šéfredaktor časopisu Travel Focus
--------------------
No, z fotografického hlediska je to taky zajímavé, ale že bych tam strávil u toho 14 dní na dovolené, tak to ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to asi ne, to asi ne, to chce trošku změnu a my také budeme teď, trochu se posuneme zase. Co byste řekl saské Švýcarsko, takhle zůstaneme v pohraničí?

Tomáš Topí PIGULA, fotograf, šéfredaktor časopisu Travel Focus
--------------------
To je úplně něco jiného. Tam je kus divoké přírody, že jo, navazuje na český národní park Českosaské Švýcarsko, tam vlastně je národní park a chráněná krajinná oblast, a teď už je to úplně báječné, protože se dá přejít vlastně v rámci schengenského prostoru i mezi skalama do Německa, což ještě před pár lety nešlo. A to já vím, že jsme vždycky narazili na hranice, chtěli jsme se do té německé části podívat, je tam nádherný, tuším, hrad se jmenuje Königstein, je to tam opravdu hezké. Je fakt, ale to je můj soukromý pocit, nemluvím teď ze mě český nacionalista, ale myslím si, že ta naše část národního parku je hezčí o něco. Je to o něco větší. A byl jsem v obou se poměrně dobře fotí, je to tam hezké a hlavně se mi líbí, že je to prosto obrovský kus přírody chráněný v rámci, zákonem v rámci národního parku na obou stranách hranice, což třeba u toho Eifelu není. Tam ve chvíli, kdy končí Německo a končí národní park Eifel a dál pokračuje Belgie, tak ta belgická část chráněná není, zatímco to Českosaské Švýcarsko a Saské Švýcarsko je chráněné jako jeden celek, což je pro tu přírodu samozřejmě mnohem, mnohem lepší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak jsme opět u té přírody. Tomáš Topí Pigula, cestovatel, fotograf, host dnešního cestovatelského Jak to vidí.
Tomáš Topí Pigula dnešní host cestovatelského vydání Jak to vidí. Posluchači už odhalili, že milujete přírodu. Nesmírně rád fotíte nejenom narcisy, ale máte zajímavou zkušenost také s Berlínskou zdí, kterou jste intenzivně fotil.

Tomáš Topí PIGULA, fotograf, šéfredaktor časopisu Travel Focus
--------------------
Berlínská zeď je fenomén sám o sobě, protože když se řekne Berlín, tak asi každému naskočí Berlínské zeď, symbol rozděleného Berlína, který už teď vlastně je turistickou atrakcí. Zaplať Pán Bůh za to, že opravdu už se tam chodíme jenom, nebo návštěvníci se můžou podívat, jak to tenkrát vypadalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dvacet let už naštěstí.

Tomáš Topí PIGULA, fotograf, šéfredaktor časopisu Travel Focus
--------------------
No, to je právě, proč jsem to fotil teď v poslední době víc, že se jedná o výročí letos, 20 let pádu Berlínské zdi, kdy v podstatě existuje soubor fotografií od 31 fotografů, který bude vystavený teď ve středu, jestli můžu pozvat posluchače?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Určitě, pozveme posluchače.

Tomáš Topí PIGULA, fotograf, šéfredaktor časopisu Travel Focus
--------------------
Tak v podstatě v pasáži Černá růže, a já tam mám několik fotografií, takže to byl důvod, proč ta Berlínská zeď, ale zároveň mě to zajímalo z toho hlediska, že Berlínská zeď byla postavena v době, kdy jsem ještě nebyl na světě a padla teď v podstatě před 20 lety a já jsem si vlastně konečně jako uvědomil, jak je dobře, že padla, jakože padla většina těch zdí. A samozřejmě zase z toho technického hlediska, jakým způsobem to bylo udělaný, že vůbec postavena být nemusela, že stačilo, kdyby tenkrát tehdejší mocnosti v době, kdy se začínala stavět, původně to mělo být jenom nějaký plot z ostnatého drátu, tak kdyby zatlačili, tak Stalin couvnul. Ta historie nezná kdyby, že jo, všichni víme, jak to bylo, Berlínská zeď byla postavena a v podstatě poslední člověk, který tam byl zastřelený, tak to bylo 5. února 89 a mezitím tam byly postavené mraky nejrůznějších technických omezení, teď takové ty jednoduché, jako byly příkopy pro auta, aby neprojelo auto, tak to je jasné, ale byly tam nástražné miny, samostříly, zemřelo tam poměrně dost lidí a hlavně historicky zajímavé je, že to bylo postavené v podstatě za dva dny, že z ničeho nic najednou lup a ze jednoho města byly dvě. Že opravdu, když jsem fotil Berlínskou zeď, tak ta Berlínská zeď šla přes hřbitov a přímo v té zdi, v tom betonu byly zabudované náhrobky, takže z jedné strany vlastně se rodina nedostala, to mohla být babička, mohl to být dědeček, mohl to být vnuk, jo, prostě ke hrobu svých příbuzných a muselo to být tehdy strašně dramatické. No a samozřejmě, jak už to u těch politiků bývá, oni lhali do poslední chvíle, tak pan Aubrecht tvrdil dva měsíce před tím, a to bylo poprvé, co použil slovo zeď, že neplánuje se žádné postavení zdí. No a dva měsíce na to bylo jasné, ne že se neplánuje, ale už se zeď staví, takže to byla ta klasická politická lež jenom zastírající skutečný stav věci. Je to podobné, jako když se tvrdilo, že nebude u nás změna ještě několik dní před tím, než měna Československá tehdejších v padesátých letech padla, takže jakmile politik něco řekne, je třeba být velmi, velmi obezřetný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak na vás Berlín dnešních dní působil?

Tomáš Topí PIGULA, fotograf, šéfredaktor časopisu Travel Focus
--------------------
Velmi příjemně. Já jsem byl příjemně překvapený, protože jednak tam jsou samozřejmě známá slavná muzea a hlavně mě až zarazilo, jak jsme tam čekali, jaký je Berlín kosmopolitní město, jak je to opravdu, žije to, je to studentské město, jsou tam nádherné památky, dobře se tam fotí. Pro mě bylo příjemné, a to asi snad v celém Německu, že jak neumím německy, takže se domluvím takřka všude anglicky, což je báječné, protože přece jenom, když se člověk pohybuje v zemích, kde nezná mateřskou řeč, tak je přece jenom handicapovaný, a Berlín, já jsem to nečekal, já jsem čekal, že to bude město studených německých čumáků, a to tím nemyslím nějak zle, tak mě příjemně překvapil, všichni byli milí, ta Brandenburská brána se báječně fotila nasvětlená, zažil jsem tam zajímavou situaci, kdy přímo u Check Point Charlie, u toho přechodu u Berlínské zdi, tak jsem si tam fotil nějakého vojáka, který tam stál v tom tehdejším kroji, nebo v uniformě spojeneckého vojáka. A když jsem ho ptal, co tam dělá a kolik za to bere a proč to dělá, tak to byl íránský student, který se nechal fotil za dolar a i dánský student herectví, to znamená, že to byl pro mě ten bod, kdy zeď padla a člověk z Íránu si tam přivydělával, student herecký tím, že hraje amerického vojáka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak zaplať Pán Bůh, že doba se takhle opravdu změnila. Mimochodem, tu Berlínskou zeď, ty některé motivy lze si koupit na šatech, přetiskli vlastně třeba takové ty známé polibky Brežněva a Honeckera, tak to můžete mít, dělal to jeden německý designér.

Tomáš Topí PIGULA, fotograf, šéfredaktor časopisu Travel Focus
--------------------
Dají se koupit hodinky, ve kterých jsou kousky úlomky betonu z Berlínské zdi, ale byl jsem varovaný, že...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tomu už bych nevěřila přiznám se.

Tomáš Topí PIGULA, fotograf, šéfredaktor časopisu Travel Focus
--------------------
Právě. Já si taky myslím, že je to už trošičku jinak. Nicméně Postdamer Platz, vynikající místo na focení, krásné nasvětlené, kousíček od Berlínské zdi a po celém Berlíně jsou vlastně artefakty a muzea, takže pokud člověk má zájem o tuhle tu novodobou historii, tak Berlín je ideální místo na to, jak to vlastně pozna co nejlépe.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak myslím, že jsme posluchači pozvali i do Berlína, i do pohoří Eifel, do národních parku, na výstavu ve středu v pět hodině výstava Jeden okamžik v Německu. No, já děkuji za dnešní okamžik s Tomášem Topí Pigulou v pořadu Jak to vidí. Přeji hodně úspěchů, ať se vám dobře fotí. Kam se chystáte, kam vyrážíte?

Tomáš Topí PIGULA, fotograf, šéfredaktor časopisu Travel Focus
--------------------
Teď to bude Belgie, kde budu fotit pivovary a kdyby to opravdu všecko dobře dopadla, tak zase vezmu batoh a na 6 týdnů bych rád vyrazil do Barmy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Do Barmy tak třeba příští o Barmě. Mějte se moc hezky.

Tomáš Topí PIGULA, fotograf, šéfredaktor časopisu Travel Focus
--------------------
Děkuji a za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou.

Tomáš Topí PIGULA, fotograf, šéfredaktor časopisu Travel Focus
--------------------
Na shledanou.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.