Přepis cestovatelského pořadu Jak to vidí (Egypt) - 31.7.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Páteční jitro postupuje do dopoledne, kterým vás dnes poslední červencový pátek bude do pravého poledne provázet Zita Senková. Po deváté nás čeká další naše soutěž Kudy z nudy, ve které zamíříme na Plzeňsko. No a cestovat budeme také v této půlhodince do deváté to ale opustíme naši kotlinu a vydáme se mimo jiné taky do pouště. Prvním hostem pátečního Hosta do domu je Martin Frouz, fotograf.

Martin FROUZ, fotograf
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. Obrazový reportér české redakce magazínu National Geographic. Nadšeně fotí nejenom ve světě, ale možná ještě více doma. Martine, kde se vám fotí lépe?

Martin FROUZ, fotograf
--------------------
Tak já tím, že já jsem především obrazový redaktor, ale tím, že se dostávám k mnoha zajímavým tématům a vystudoval jsem fotografii, tak se věnuji především tématům českým a koneckonců i ta Afrika, která zde byla zmíněna, je svázaná s českým tématem, protože pracuji především ve spolupráci s Českým egyptologickým ústavem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, před dovolenou nebo po dovolené, když máme teď, řekněme, prázdniny v poločase?

Martin FROUZ, fotograf
--------------------
Tak my jsme byli se podívat v jižních Čechách za mámou, asi to byla ta dovolená, možná ještě někam pojedeme, ale po Čechách.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
S objektivem, nebo někdy odpočívá také fotoaparát?

Martin FROUZ, fotograf
--------------------
No, objekt fotoaparát odpočívá většinou v případě, že ho neunesu, což bylo zhruba před rokem, když jsem si při focení zlomil ruku, ale jinak ho většinou tahám s sebou pořád i při tom pádu z toho žebříku jsem ho měl v ruce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak koukám, fotografování rizikové povolání. Jak se to stalo?

Martin FROUZ, fotograf
--------------------
No, tak stál jsem na žebříku a protože fotoaparát je drahý, tak když se člověk naklonil, tak jsem pevně přitiskl fotoaparát k sobě a padl jsem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A chytal jste hlavně, zachránit ten...

Martin FROUZ, fotograf
--------------------
Ne, tak foťák jsem držel celou dobu ten neupadl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Upadl jste vy. Ale vidím, ruka je v pořádku. Možná, ale dívám se také nejenom na ruku, ale na tričko, které máte. Pro posluchače, kteří se třeba na nás dívají prostřednictvím webových kamer, tak možná to rozeznají Výprava do Jeskyně plavců, a to už se dostáváme k tomu dnešnímu tématu. Vy jste účastnil s českými egyptology vědecké expedice na jihozápad Egypta do pouště.

Martin FROUZ, fotograf
--------------------
Jihozápad, je to vlastně cíp, úplně cíp, kde se scházejí hranice Libye, Egypta a Súdánu a kousek odsud je Čad ještě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ta oblast se jmenuje Gilf.

Martin FROUZ, fotograf
--------------------
Gilf Kebíru. To jsou vlastně dvě, je to pohoří, vedle je ještě druhé pohoří, je to zajímavé, že to bylo pohoří, které kdysi bylo zelenou oázou a z této oblasti vytékaly řeky, které proudily jak do nitra Afrika, tak na druhou stranu až do Středozemního moře prakticky rovnoběžně s dnešním Nilem a byly to řeky mnohem bohatší než dnešní Nil na vodu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Byl jste v oblasti poprvé předpokládám?

Martin FROUZ, fotograf
--------------------
V této oblasti jsem byl poprvé jako v podstatě většina ostatních, protože samotná expedice vlastně byla vyvrcholením dlouholeté přípravy, kterou především dělal Mirek Bárta, profesor Egyptologického ústavu, protože vyřízení všech těch povolení a zajištění samozřejmě i prostředků byla záležitost dost dlouhodobá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy už jste zmínil, že s Českým egyptologickým ústavem spolupracujete několik let. Já bych ještě dodala, že vaše fotografie také z Egypta jsme měli možnost vidět i na výstavách. Jaké to bylo dívat se egyptologům přímo pod ruce, pod prsty?

Martin FROUZ, fotograf
--------------------
Tak ono v okamžiku, kdy člověk je nikoli jenom novinář, který se dívá pod prsty, ale je člen té expedice, kdy samozřejmě ve volných chvílích zrovna nemáte co dělat, tak jste ten, kdo pomáhá nosit geodetickou tyč nebo kolegům přenášet zařízení, nebo zase jindy oni pomáhají vám, tak to vnímáte trochu jinak, když jste jeden z těch lidí, který je takzvaně na Security Clearance, to znamená bezpečnostní listině, kde můžete vstupovat do určitých oblastí a nikdo se vás na nic neptá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste fungoval, když to tak mohu říct, jako fotograf i jako teda i pomocník, jak říkáte, i dokumentarista nebo dokumentátor.

Martin FROUZ, fotograf
--------------------
No, to je mým hlavním úkolem je vlastně dokumentace. Naprostá většina těch snímků, které se provádějí, je dokumentace, popis prostředí a mimo to vznikají fotografie na efekt, nebo které jsou popularizační, což je potom většina těch fotografií, se kterými se lidé setkávají, protože to jsou ty, které jsou v časopisech, knihách anebo na výstavách, ale v podstatě nejvíc těch fotografií jsou ty, které zaznamenávají to prostředí s měřítky v určitých úhlech záběrů ať to jsou ty tisíce záběrů, které potom jsou v archeologických zprávách, v odborných publikacích a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jsem si prohlížela ty fotografie z expedice. Jsou tam teda kromě nádherných panoramatických fotek přímo z pouště a tak dále i třeba ranní porada, popíjení čaje a podobně. Kolik takových fotografií vznikne na expedici a lze to vůbec spočítat?

Martin FROUZ, fotograf
--------------------
Tak tím, že dneska už používám digitální fotoaparát, tak se to dá spočítat relativně lehko. Že si člověk klikne na složku. No, loni na podzim to spočítáno mám, protože to už se mě ptalo víc lidí, tak přímo v Gilf Kebíru teda na té expedici od opuštění Káhiry do návratu zpět do Káhiry to je 10 tisíc záběrů a protože jsem před tím a potom ještě fotil nějaké věci a Abúsíru, to bylo dalších 7 tisíc záběrů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pak dochází k určité selekci řekněme. Kolik fotografií se pak objeví třeba v tisku, ve vašem magazínu nebo na výstavách?

Martin FROUZ, fotograf
--------------------
Tak když je to článek u nás, tak v samotném článku je to těch 7 fotografií nebo 5 až 10 a další, řekněme, 20 je na webu. Tím, že tentokrát expedice byla udělána tak, že se vlastně online odesílaly fotografie, takže každý den vlastně se mohli lidé, kteří navštěvovali webové stránky, kde se fotografie prezentovaly, vidět nějakých 3 až 5 fotografií z každého dne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdybychom se vrátili k té samotné oblasti, kdybyste ji mohl nějak přiblížit pro naše posluchače, jak si ji představit?

Martin FROUZ, fotograf
--------------------
No, to je právě ta věc trochu komplikovaná, kdy čím častěji se dostávám do různých prostředí, a to nejenom nemyslím zrovna tu poušť, která pro mě je velmi krásná, tak si uvědomuji, že zachytit to fotografií tak, aby ta zkušenost šla předat a osobní zkušenost je komplikované, možná i zcela nemožné, že v podstatě ta fotografie zachycuje pocit, tvar, ale ten přímý pocit toho ticha, kdy v podstatě v místě, kde jsme se nacházeli, nejsou ani letové zóny letadle, takže v noci, když máte hvězdy opravdu od obzoru k obzoru a když tam něco prolétne, tak tam vidíte záblesk družice, to je tak jediný, co tam z té civilizace kromě těch vozů, které vás tam dopraví, jsou, tak je to pocit, který se těžko dá nějakým způsobem ať už do fotografií nebo myslím, že i písemně, protože můžete o tom dlouze rozprávět, psát, ale ten pocit je vždycky jiný než ten, který byl zaznamenán.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To muselo být určitě fascinující. Ty fotky jsou opravdu nádherné. Vy jste projel nejenom tuto část pouště, ale i další pouště a další části. Čím je pro vás, je v tom, jak teď jste popsal, vlastně to je magie té pouště, to kouzlo, které je svým způsobem nepopsatelné?

Martin FROUZ, fotograf
--------------------
Tam jsou v podstatě dvě až tři samostatné věci. Jedna z nich je taková ta za co si platí turisté ten zážitek, že se někam jede s profesionálním řidičem vyzbrojenými terénními vozy, což ovšem po několika dnech vás už tolik neuchvacuje, když akorát to jede nahoru a dolů po tom písku. Potom je tam ta část té samotné přírody a krajiny, která je fascinující a pak je tam ten důvod, proč vlastně ta expedice tam byla pořádána, a to je hledání projevů lidí, kteří zde žili v době, kdy ta poušť byla ještě živá, a to jsou především artefakty hlavně malby a rytiny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Překvapila vás jeskyně, kterou máte i na tričku, Jeskyně plavců? My ji známe z filmu Anglický pacient, ale vy jste mi říkal, že ve skutečnosti to tak bombastické není.

Martin FROUZ, fotograf
--------------------
No, ve skutečnosti totiž to není jeskyně, ale v arabštině je to abrej, což je v podstatě jenom převis, a ty převisy to jsou původní převisy, které právě vznikaly v době, kdy ještě v poušti bylo moře a vlny, když budete na pobřeží moře a uvidíte převisy, kde je vlny vymlátily do pobřeží prohlubně, tak něco takového je tato jeskyně. Ta Jeskyně plavců bohužel v současné době již téměř neexistuje, je značně zničená, ale pouze několik kilometrů od této jeskyně se nachází dnes nazývaná Jeskyně šelem a tam, když jsme vystoupali v tomto případě taky do podobného abri několik metrů nahoru, tak jsme tam vstoupili a najednou před sebou vidíte asi tak 18 metrů dlouhou stěnu 4 metry vysokou a ta je pokrytá malůvkama od velikosti několika centimetrů až po metry a je tam jedna postavička a výjev vedle druhého po celé té stěně. A tam, kde se podíváte nahoru, tam, kde už to není malované, tak jsou ještě rytiny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ta vědecká výprava si dala za cíl vlastně přinést, řekněme, nové poznatky o staroegyptské civilizaci. Co se podařilo zjistit?

Martin FROUZ, fotograf
--------------------
Tak v podstatě já můžu pouze produkovat...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kolegy egyptology?

Martin FROUZ, fotograf
--------------------
Kolegy, kteří tam byli. Nebyli to pouze egyptologové, to byl vlastně tým, protože tam byli od paloitiků jako je profesor Svoboda až právě k egyptologům jako je profesor Bárta, ale byl tam geoinformatik Vladimír Brůna, který celou tu situaci zaznamenával pomocí GPS koordinátů a zajišťoval právě ty přenosy a tak dále, takže to byl vlastně tým devíti lidí, kde každý byl z jiného oboru, geolog, botanik a tak dále, takže jednalo se o sledování jednak cest pouštních, které právě z oblasti dnešní Káhiry, kde původně bylo i hlavní město Egypta, šli celou tou pouští okolo nebo přes Gilf Kebír až k Čadskému jezeru a potom se jednalo právě o hledání stop po těch lidech, kteří v době vysychání Sahary byli donuceni opustit tuto oblast, jít do údolí Nilu a zde založit egyptský stát, takže to jsou vlastně lidé, kteří žili v této oblasti těsně před tím než byli z důvodu změny klimatu nuceni přesunout se do údolí Nilu, kde potom právě z důvodu koncentrace a dalších jiných důvodů, což říkám, je spíš už na interpretaci jiných odborníků než mě fotografa, vzniká egyptský stát.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vlastně říká se, že ta oblast je pravděpodobně kolébkou té staroegyptské civilizace.

Martin FROUZ, fotograf
--------------------
Je to pravděpodobně Sahara i z výtvarného hlediska, protože zde nacházíte mnoho útvarů, které mají tvary jako sfingy, jako pyramidy a podobné věci, takže jedna z teorií je, že v podstatě ty tvary z řad sfing nebo pyramid a podobných jiných, které byly později využívány v egyptské kultuře, jsou ty, které si právě tito lidé přinesli již sebou do údolí a buď to pro ně byly tak výrazné symboly nebo z nějakého smutku po těch skalních a jiných útvarech je vkládali do svého umění.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na Sahaře se pohybujeme s fotografem magazínu české redakce National Geographic Martinem Frouzem. Posloucháte letní vydání cestovatelského Jak to vidí, který vysíláme od pondělí do pátku vždy od půl deváté v premiéře a po třiadvacáté hodině reprízu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nadále je s vámi Český rozhlas 2 Praha, pořad Jak to vidí a se mnou ve studiu Martin Frouz, obrazový redaktor a fotograf českého verze, českého vydání magazínu National Geographic. My se pohybujeme na Sahaře, hovořili jsme o vědecké expedici českých egyptologů a dalších specialistů na jihozápadě egyptské pouště, na jihozápadě Egypta, oblast Gilf Kebír. Ještě bych se vrátila k té jeskyni, Jeskyni plavců. Tam, jak jste říkal, Martine, má teda ty neolitické malby.

Martin FROUZ, fotograf
--------------------
Tam se vyskytuje, je tam neolit, i paleolit, a to jak ten nejstarší paleolit, ale to, co jsme tam hlavně byli hledat, to byl ten neolit, ale jsou tam samozřejmě i projevy mnohem starších. Tam paleolit starý půl milionu let, ale v té době ještě neexistovalo umění, takže tady se vyhledávaly především umělecké projevy, což je stáří sedm, osm tisíc let před Kristem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Expedice mimo jiné zkoumala, kde se v poušti vzali plavci. Vy jste tu záhadu rozluštili, to vlastně nejsou plavci.

Martin FROUZ, fotograf
--------------------
Tak jsou zde dvě teorie. Jeskyně plavců je to nazývána, ale ono už když se podíváte na tu postavu tak, jak ta postava vypadá, tak by asi těžko mohla plavat. Podle toho myslím si, že obě dvě tyto teorie by se mohly propojit, ale opravdu nerad bych se dotknul pánů profesorů, aby jim tady něco vyvíjel nového. Jedna z teorií je, že se jedná o vlastně obětiny po svržené z nějaké větší výšky a druhá, ke které existují současné antropologické nebo jiné analogie, že to jsou vlastně osoby vyhazované do výšky a v tom prohnutí padají zpátky a jsou znovu chyceni do náručí a může to být pravděpodobně oboje, že mohlo to být jak hra toho vyhazování, tak svrhávání obětí například ze skály, která byla přímo nad tou Jeskyní plavců, která má zvláštní homolovití tvar a je poměrně vysoká. A právě totiž jak jsem se již zmiňoval, když začala vysychat Sahara a lidé odcházejí do údolí, tak část lidí zůstala v této oblasti, protože oblasti Gilf Kebír a podobných oblastí vlastně existovaly oázy a voda tam ještě byla. A postupně, jak docházelo k vysychání, tak to možná může být i obrazové vyjádření toho pro nás až apokalyptického dramatu, které se tam muselo odehrávat, kdy neustále ubývala voda, lidí bylo poměrně pořád stejně, ale potravin a vody bylo čím dál tím míň, takže tam mohlo docházet k poměrně výrazným bojům o vodu a o potraviny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jestli se pak nám ta historie nezačíná vracet, boj o vodu, diskutované téma?

Martin FROUZ, fotograf
--------------------
Je to v podstatě jeden z předpokladů je, že jestli bude nějaký velký válečný konflikt, tak to bude boj o vodu. A koneckonců, a to bych se nerad pouštěl do současné politiky, právě teďko v Súdánu, tuším, že Číňané budují přehradu, která má být ještě větší než Asuánská přehrada a pokud by ji začali plnit nějakým dramatickým způsobem, tak by to byl právě ten, mohl být ten moment, kdy se zastaví voda Nilu na několik měsíců a ten konflikt o tuto přehradu by mohl vzniknout, ale to, myslím, že je spíš otázka pro politology.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná dobré téma pro další pořad, nebo jiný pořad. Mimochodem, už tady zaznělo vlastně Sahara kdysi velmi úrodná oblast, my už pochopitelně si nepředstavujeme, když se řekne poušť, že je to jenom písek. Poušť má několik tváří.

Martin FROUZ, fotograf
--------------------
Tak jednak ta Sahara ještě, jak tady bylo zmíněno, že to egyptská, nazývá se to Západní poušť, to je poušť, která je na západ od Nilu, což je v podstatě země mrtvých. Na západ od Nilu se pohřbívalo, proto i ten Abúsír, který je těsně u Nilu, je na západ a oblast, ve které se pohybuje především expedice a kde já tedy se pohybuji s nimi, je na západ od Nilu až k Libyi, tudíž velká část této pouště se také nazývá Západní nebo Libyjská poušť, ale vzhledem ke vztahu mezi těmito dvěma zememi v Egyptě je to poušť Západní a v Libyi Libyjská.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A my ji označujeme Jihozápadní. Četla jsem jeden rozhovor s vámi, kde říkáte, že poušť je živý organismus.

Martin FROUZ, fotograf
--------------------
No, písek, o kterém jste se zde zmiňovala, to je v podstatě jenom z drobných projevů. Máte tam především ohromné skalní útvary a co je tam velmi zajímavé, ten geologický projev té krajiny je tam naprosto viditelný, ryzí a čistý, kde tam vystupují krystaly, vidíte tam stěny plné různých zbytků po vulkanické činnosti, po zlomech, a to všechno, co my jsme zvyklí v Evropě, že je překryto horninou a zarostlé. Tam najednou vidíme úplně čisté a pokud samozřejmě je optimální světlo, což bývá jako většinou při fotografování krajiny světlo ranní, nebo večerní, když je šikmé, protože při tom kolmém světle v poledne je to všechno šedivé. Ale pokud máte optimální světlo, tak ten projev je velmi zajímavý a i velmi zajímá je jedna věc. V podstatě stačí několik procent rozdílu vlhkosti a ta poušť opravdu takzvaně, dá se říct, že ožije. Protože když jsme byli v oblasti právě u Jeskyně šelem, kde vlhkost byla, tuším, někde okolo 30 % a potom jsme přejeli samotné pohoří Gilf Kebír, tak v údolí, které jsou již směrem ke Středozemnímu moři sice vzdálenému 1000 kilometrů, ale směrem k moři, tudíž ta vlhkost se tam dostává, takže tam bylo už okolo 40 %, tak okamžitě v těch údolích můžeme říct rostla tráva. Ona většina lidí by měla pocit, že tam spíš usychala, ale jsou tam trsy trávy a dokonce v některých těch údolích najdete stromy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já už jsem to zmínila na začátku. Martin Frouz kromě romantické a vzdálené ciziny velmi rád fotí také v Česku, v Čechách a na Moravě, kde, řekněme, máte hlavní působiště vaší činnosti. Já bych ještě zmínila, že myslím v roce 2007 jste získal v rámci fotografické soutěže Czech Press Photo první cenu v kategorii Umění fotograf v National Geographic Česko, a bylo to za sérii fotografií znovuzrození karlínského chrámu svatého Cyrila a Metoděje. A tady takovým velmi velkým oslím můstkem se dostáváme k boji o vodu, respektive k vodě, protože vy jste fotil obnovení kostela právě v tom pražském Karlíně po ničivých povodních v roce 2002.

Martin FROUZ, fotograf
--------------------
A ta předchozí cena z roku 2002 byla za umění Potopené v Sovových mlýnech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Voda vás pronásleduje trošku.

Martin FROUZ, fotograf
--------------------
No, jednalo se obnovu chrámu, který vznikl k miléniu příchodu Cyrila a Metoděje, který už byl upřímně řečeno, dosti poškozen dávno před tou povodní a potom i díky té povodni se podařilo zajistit prostředky na to, aby byl kostel zachráněn a znovu obnoven a jedná se vlastně o nejvymalovanější budovu u nás, je to 7,5 tisíce metrů čtverečních maleb. Myslím si, že pokud návštěvník půjde okolo karlínského kostela, bude zvenku vidět jenom ty cihly, tak můžu jenom doporučit, aby vstoupil dovnitř a podíval se do nedávno zrekonstruované budovy, kde ten dojem je úchvatný, ale zase už nebudou mít tu možnost, kterou jsme měli v podobě jeho restaurování, kdy jsme na 26 metrů vysokém lešení se na ty obrazy dívali ze vzdálenosti několika centimetrů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To bylo určitě velmi zajímavé i náročné, jak jste říkal také rizikové povolání.

Martin FROUZ, fotograf
--------------------
To byl jiný kostel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To byl jiný kostel. Mimochodem, pořídil jste také snad tisíce záběrů Karlova mostu.

Martin FROUZ, fotograf
--------------------
No, je vlastně od také té již zmíněné povodně 2002 provádím systematickou dokumentaci, kde část fotím ze záliby, část té dokumentace jsem prováděl i jako zadání pro Národní památkový ústav a jiné instituce v různých fázích spojených právě s, jednak v současné době probíhající i v minulých obdobích pobíhajícím opravami Karlova mostu, ale nejenom mostem v opravách, ale i životem a ostatními událostmi s mostem spojeným.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
My cestujeme v rámci letního schématu v Hostu do domu především teda dopoledne. Kam vyrážíte s fotoaparátem, já vím, že po pořadu vás čeká další focení?

Martin FROUZ, fotograf
--------------------
No, tentokrát to bude spíš prohlídka a záznam prostředí. Odjíždíme do Hradce Králové, kde je výstavní prostora malé vodní elektrárny ČEZ, kde by měla 22. září, tuším, proběhnout vernisáž právě fotografií z především projektů Západní pouště a možná několik fotografií dalších z oblasti Egypta. Nevím přesně, tuším, že měsíc nebo dva ta výstava bude v té malé vodní elektrárně a potom bude přesunuta na další dvě místa, pravděpodobně na univerzity do Ústí nad Labem a buď potom do Prahy nebo do Brna, ještě přesně nevím. Takže dneska tam jedeme prohlídnout ty prostory a přesně rozměřit rozložení fotografií.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak jsem říkala, v létě cestujeme, možná tip váš jako fotografa pro strávení zajímavého víkendu, jestli by to byla poušť nebo nějaké klidnější místo?

Martin FROUZ, fotograf
--------------------
Tak pro mě je velmi zajímavá Morava, ze které jsem pro změnu přijel včera, kde jsem nejdřív fotil na Slovensku vlastně nejstarší budovu ve střední Evropě, kostel svatý Margity a potom jsem zase měl v rukách nejstarší umění ve střední Evropě paleolitické v Dolních Věstonicích, ale já myslím, že nejkrásnější je to, kde se to každému z nás líbí a dovede si tam najít zajímavou krajinu ale i přátele, že se nedá jako říct můžu dát rady, kde se to líbí mně, ale to záleží na každém z nás a myslím, že Čechy jsou tak rozmanité a krásné, že není třeba dávat návody, stačí vyrazit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak já doufám, že povídání s Martinem Frouzem se líbilo i našim posluchačům. My za chvilku budeme po deváté soutěžit, zamíříme na Plzeňsko. Ale já se rozloučím s prvním hostem pátečního Hosta do domu, Martin Frouz, obrazový redaktor a fotograf českého magazínu National Geographic. Děkuji za zajímavé povídání a přeji krásné léto a hezké cesty.

Martin FROUZ, fotograf
--------------------
Také děkuji. Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou.