Přehřátí u zvířat
Máte domácího mazlíčka. Tak si na něj dávejte přes léto pozor. Psůmi kočkám totiř hrozí přehřátí z tepla. Jak tomu čelit radil Hanuš Velebný z veterinární nemocnice AA-vet.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Začíná Veterinární poradna Dvojky, mým hostem je doktor Hanuš Velebný, přeji dobrý den, pane doktore.
MVDr. Hanuš VELEBNÝ, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Dobrý den.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnes budeme mluvit o přehřátí u zvířat. Jsou zvířata obecně, psi, kočky v tomto případě choulostiví pokud jde o změny teplot a vysoké či nízké teploty?
MVDr. Hanuš VELEBNÝ, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Tak, to je otázka, která trošku mířímimo dnešní téma. Dalo by se říct, že ne, i když zejména kočky jsou dneska z hlediska termoregulace poměrně hodně náchylné. Důvod je v tom, že dneska v podstatě ve většině domácností se vyskytují minimálně termohlavice nebo termostaty a výkyvy teploty jsou po většinu roku minimální, jo, zejména po tu dobu, kdy topíme, se ta teplota v tom bytě pohybuje v rozmezí řekněme dvou stupňů, takže někdy ta náchylnost koček k prochladnutí, těch samozřejmě indoor, to znamená žijících jenom uvnitř v bytě je výrazně vyšší. Logicky, protože ony se málokdy potkají s teplotou, která je jiná než já nevím 23 stupňů plus minus jeden stupeň a potom samozřejmě stačí, aby si jednou lehly někde do otevřeného okna a nastydnou. podobně jako lidi trpí hodně na močové cesty, spíše než na dýchací problémy, ale může výt samozřejmě i rýma, bronchitida a podobné věci. U psů je to trošku lepší, protože přeci jenom chodí s námi na venčení ven, tím pádem jsou mnohem lépe adaptováni na výkyvy teploty. Co se týká vysoké teploty, ...
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo je choulostivější z těch dvou?
MVDr. Hanuš VELEBNÝ, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Tak jak říkám, ono to je v podstatě jedno, zvířata jsou na to dobře adaptována, ale pokud se ta kočka nepotká s jinou teplotou, tak je samozřejmě potom choulostivější, jo. Jinak si nemyslím, že by obecně zvířata nebyla schopna se té teplotě přizpůsobit. Konec konců určitě znáte případy psů typu teďka nevím bernský salašnický pes nebo husky, kteří jsou schopni porodit na sněhu a vlastně odchovat štěňata na sněhu kolikrát i když mají dobře zateplenou boudu, tak radši vylezou ven a i štěňata vyhatají ven. Takže jako přizpůsobení zvířat té teplotě je myslím dobré. to se týká i vysoké teploty, ale samozřejmě jsou určité meze, kdy se to zvíře s tím už schopné vyrovnat není a pokud omezíme jeho pohyb, to znamená někde ho zavřeme, no, tak těžko si může zvolit vlastně prostředí, které mu vyhovuje, protože zvíře se samo o sobě v podstatě nepřehřeje nebo nejsem si vědom, že bych se s tím někdy potkal, že by zvíře svojí hloupostí tak jako lidi se přehřálo. Ale někdy si prostě nemůže vybrat vhodné prostředí a pak se samozřejmě přehřát může.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A to vhodné prostředí si nemůže třeba vybrat v bytě, které je umístěno směrem na západ, hodně tam svítí slunce, případně se jedná o nějaký podkrovní byt, kde je velké teplo, tak tak je to myšleno?
MVDr. Hanuš VELEBNÝ, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Tak je to myšleno, samozřejmě je, jsou i další případy, spoustukrát se mluvilo o psech zavřených v autě. Dneska už je to poměrně výjimka, ale ještě před pár lety jsme se potkávali s kočkami zavřenými mezi dvojitými okny omylem, jo, tam stačí, aby tam byla kytka, ta kočka si tam zaleze není vidět, někdo přijde, zavře okno a v tom prostoru mezi těmi vlastně dvojitými okny se ta teplota zvýší poměrně rychle. Samozřejmě vím třeba o případu úhynu želv ve skleníku, kdy se prostě otevřela, rozbila ta automatická ventilace a podobné věci, to se prostě může stát. V podstatě dneska už případy, kdy někdo nechá auto na sluníčku a odejde, jsou poměrně vzácné, dá se říct, že to prakticky vymizelo, to ještě řekněme před 10 lety se to stávalo poměrně běžně, vždycky jsme měli několik případů během léta, dneska už je to velmi sporadicky a už je ta chovatelská veřejnost hodně poučená. ale stává se pořád to, že si lidé neuvědomují, že když jsou doma právě v nějakém bytě, který je vystaven tomu slunci víc ať už je to v podkroví nebo některé panelové domy, které se prostě hodně vyhřejí, tak si neuvědomují, že oni ten svůj komfort vždycky aspoň trochu kontrolují, to znamená pokud je vám horko, tak se napijete, dáte si něco chladného, otevřete okna, uděláte trošku průvan, prostě si to přizpůsobíte. Ale samozřejmě, když odcházíte zejména jakoby v parném létě jako je teďka, tak nemůžete nechat okna dokořán už jenom z toho prostého důvodu, že může přijít prostě bouřka a budete mít celý byt pod vodou. Takže se pozavírají okna tak, jak je to přirozené a někdy si ten majitel neuvědomí, že ta teplota v tom bytě v takovou chvíli může vzrůst natolik, že to už to zvíře poškodí. Další věc je potom přístup k vodě a další velmi nebezpečná věc je potom podávání lidských jídel, protože psi i kočky jsou poměrně hodně citliví na množství soli, takže může docházet k otravám solí.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená jak bychom ten byt měli přizpůsobit právě těm zvířátkům, která tam zůstanou, když lidé odejdou ráno do zaměstnání a vědí, že se vrátí až večer a opravdu ty teploty během dnes vystupují až k těm třicítkám, případně výše?
MVDr. Hanuš VELEBNÝ, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Tak asi lze minimálně nechat otevřenou aspoň ventilaci, nechat tomu psovi přístupné nějaké chladnější místo v tom bytě, například to bývají typicky koupelny, kde aspoň je třeba studená podlaha. A pak samozřejmě pokud jsem majitel zvířete a vím, že k tomu nemůže dojít, měl by zvážit, že třeba aspoň se do jedné místnosti umístí klimatizace nebo něco podobného a nebo prostě psa umístit ty nejparnější dny do jiných podmínek, prostě ho nevystavovat tomuhle a v každém případě, což je asi úplně nejzásadnější, zabezpečit dostatečné množství tekutin.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Třeba žaluzie, zatažené závěsy a podobně, to svým způsobem může pomoci trošku v tom prostředí?
MVDr. Hanuš VELEBNÝ, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Určitě to pomoc může, i když si myslím, že v podkrovním bytě to nepomůže, protože ta většina zdroje té teploty je vlastně z toho jak pere slunce do střechy a myslím si, že to nepomůže, ale určitě by pomohlo třeba křížem otevřený ventilačky tak, aby ten vzduch v tom bytě aspoň trochu proudil.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak zvířata snášejí třeba tu vlhkost, která souvisí právě třeba s těmi horkými dny, pak zaprší a podobně a cesta třeba tedy autem, kde je klimatizace, a případně se vypne klimatizace, je tam prádelna, takové ty změny teplot, které tam někdy jsou. My si to uzpůsobujeme mnohdy často svým pocitům a to zvíře nebereme tak úplně v úvahu?
MVDr. Hanuš VELEBNÝ, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Z mý zkušenosti si nemyslím, že by s tím měli psi jakékoliv problémy nebo nikdy jsem se nesetkal.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
S vlhkostí jako takovou?
MVDr. Hanuš VELEBNÝ, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
S přímým problémem z tohoto. Jestli to má nějaký nepříjemný vliv na náchylnost k chorobám, to si netroufnu takto říct, ale jako že bych se někdy potkal s tím, že to zvíře přímo reaguje na tyto změny, tak to jsem se nikdy nesetkal. Samozřejmě musí se z toho vyjmout zvířata, která mají respirační obtíže, zvířata se srdečním onemocněním. Tam samozřejmě ta vazba je, ale ta vazba už je vlastně v návaznosti na tu chorobu.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak poznáme, že to zvíře je přehřáté, že je potřeba nějakým způsobem zasáhnout?
MVDr. Hanuš VELEBNÝ, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Tak úplně nejzákladnější je změna chování. Zvíře, které je přehřáté, většinou bývá apatické, hůř reaguje, je neochotné k pohybu. většinou se to pozná i na postoji, je širší, nahrbený, svěšená hlava. Odvodnění nejsnáze je vidět většinou na očích, protože psi a kočky mají tři víčka, nemají dvě jako my, ale mají ještě takzvanou mžurku, což je třetí víčko, která vyhřezává ve chvíli, kdy to oko zapadne, a jedním z příznakem odvodnění je v podstatě vpadnutí oční bulvy hlouběji do jamek a potom vyhřezne třetí víčko, to znamená z vnitřního koutku jakoby se tam objevila taková růžová blána. To je typický příznak odvodnění. Další už trošku hůř hodnotitelný je zpomalený návratu kožní řasy, to znamená když vezmeme zvíře za kůži, vytáhneme kožní řasu nahoru, pustíme, tak u zdravého zvířete to spadne vlastně okamžitě se ta kůže narovná. Pokud je to zvíře odvodněné, tak se ten, se ta řasa srovná podstatně pomaleji. Ale říkám tam je poměrně velká míra subjektivity, záleží to na druhu, záleží to na výživném stavu záleží to na věku, stará zvířata mají běžně ten návrat kožní řasy hodně zpomalený, to znamená to si myslím, že není asi pro laika dobře hodnotitelné. Může se to poznat, i to poznáme na čenichu, že to zvíře, které je odvodněné, má suchý čenich, ale je potřeba si to dát do vztahu s normálním stavem. Je spoustu psů, kteří mají čenich prostě trvale suchý rozpraskaný a tam to samozřejmě nepoznáte. Ale u psů, kteří mají prostě ten čenich normální a najednou ho má suchý, tak je vidět, že tam třeba problém je. Ale myslím si, že úplně základní věc, podle čeho to vlastně poznáte, je jasná změna v chování apatie, neochota, prostě najednou se to zvíře táhne jako med, a to je určitě, vždycky přijdete domů, zvíře vás s radostí přivítá a najednou ne. Určitě je potřeba přemýšlet o tom, že je tento problém.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
První pomoc, jak by měla vypadat?
MVDr. Hanuš VELEBNÝ, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Tak, podat tekutiny, tady akorát doporučuju přiměřeně, to znamená častěji menší množství, protože když se to zvíře najednou napije, tak se může taky pozvracet a ten stav se ještě zhorší. Je možné ho chladit, i když doporučuju za prvé na základě skutečné teploty, to znamená změřit teplotu teploměrem v zadku tak, aby to prostě byla skutečně změřená teplota, protože různé experimenty, kdy se měří v podpaží a tak, k ničemu nevedou, to znamená změřit opravdu teplotu rektální tak, abychom se o to i my potom třeba při případné další péči mohli opřít. Pokud ta teplota přesahuje 39 je určitě potřeba se zamyslet nad tím, že je nějaký problém, pokud by přesahovala 39,5 rozhodně si myslím, že je vhodné vyhledat hnedka veterinární pomoc. Pře těch teplotách vyšších je možné zvíře vysloveně chladit, ale podobně jako u lidí se při uhřátí nedoporučuje potopit zvíře přímo do studené vody, buď sprchovat vlažnou vodou a nebo navlhčit srst. To navlhčení srsti asi je úplně nejbezpečnější věc, tak buď přes něj hodíte vlhký ručník nebo prostě houbičkou, žínkou tu srst provlhčíte. Odparem z povrchu těla se vlastně to tělo ochlazuje a je to poměrně bezpečný postup.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokud přece jenom tohle to všechno zvládneme, případně neumíme měřit teplotu, nevíme, tak je lepší přesto raději zajít k veterináři a nechat zvíře zkontrolovat, jestli není nějaký problém?
MVDr. Hanuš VELEBNÝ, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Určitě, naprosto jednoznačně. U zvířat středního, vyššího věku jasně, ale i u těch mladších zvířat, pokud chceme mít jistotu, tak je lepší vyhledat veterináře.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak by tohle to všechno mělo tak dlouho trvat maximálně? Tedy časově, když přijdeme domů, to zvíře nebude v dobrém stavu, my uděláme všechna ta opatření, o kterých jste mluvil, tak po jaké době by se to zvíře mělo dostat do toho svého dobrého stavu?
MVDr. Hanuš VELEBNÝ, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Tak v podstatě pokud je to zvíře mírně přehřáté a vy ho řekněme tak jakoby trošku navlhčíte a vezmete ho ven vyvenčit, dáte mu tekutiny, tak by v horizontu několika minut mělo být v pořádku, třeba řekněme 5, 10, 15 minut by mělo být v pořádku. Pokud po téhle době ty příznaky přetrvávají, rozhodně je důvod se znepokojovat a vyhledat pomoc. Když přijdete k veterináři zbytečně, myslím si, že je to menší problém, než když prostě tam nepřijdete včas.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
221552525 je číslo pro vás, milí posluchači, můžete volat své otázky. Pan doktor Hanuš Velebný je naším hostem a řád odpoví.
/ Písnička /
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan doktor Hanuš Velebný z Veterinární nemocnice AA-Vet je dnes ve Veterinární poradně, mluvíme o přehřátí u zvířat a máme už první otázku od vás posluchačů, dobrý den. Haló, už jste u nás, můžete se ptát.
osoba
--------------------
Ano, dobrý den. Můžu se ptát, teďka jste mluvili o drobném zvířectvu, já bych se chtěla zeptat na pastvinách jsou v těch vedrech třeba krávy a tady ty zvířata, který nemají třeba kousíček stínu nikde a ten dobytek tam je vlastně od rána do večera i v těch velikánských vedrech, jak tady ty zvířata snášejí vedro? Viděla jsem třeba kozy uvázaný u kůlu a v tom velikánským vedru celý den byly vlastně nezaopatřený, aby měly stín nebo něco, kam by se mohli schovat. Jak se díváte na tady ty podmínky, který ty zvířata musí snášet?
MVDr. Hanuš VELEBNÝ, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Tak v tomhle je lepší se obrátit na někoho, kdo podobné věci řeší, protože přiznám se, že v naší nemocnici ani krávy, ani kozy, ani koně neošetřujeme. Ze své vlastní zkušenosti se, my jsme tedy aspoň vždycky vybírali pro naše zvířata pastviny, kde je nějakým, nějaký stín je, ale v podstatě třeba skot je na podobné věci poměrně dobře přizpůsoben, zvládá to dobře. Základem je přísun tekutin. Pokud máte pocit, že je o ta zvířata špatně postaráno, tak samozřejmě máte možnost nechat to prověřit, ve vašem okolí bude určitě nějaká okresní veterinární správa nebo podobná instituce, když tam dáte podnět, oni jsou povinni to prošetřit a je to samozřejmě naprosto v pořádku. Protože přiznejme si, občas se s těmi zvířaty nezachází tak, jak by se zacházet mělo. Přiznám se, že nejsem odborník na, takže vám neřeknu, jestli skot na pastvě musí mít nezbytně nějaký přístřešek nebo nemusí, protože nevím jako nakolik je k tomu skot tolerantní. S tou vodou je to naprosto jednoznačné, co já mám zkušenost, tak aspoň, co jsem se takto díval okolo sebe, tak ty podmínky nejsou nijak tristní, ale pravda je, že jí se pohybuju většinou v krajině, kde všude nějaký porost je a kde ty lesy v okolí jsou a vždycky tam nějaký stín je. U té kozy uvázané je to samozřejmě složitější, protože ta má velmi malý výběr toho, kde se bude, kde se může schovat, kde se bude pohybovat, pak je to spíš na rozumu toho, kdo ji tam přivazuje, aby to teda někde ke stromu, aby tam vždy ten stín byl, aby ten provaz byl dostatečně dlouhý. Co se týká tohoto aspoň já musím říct, že poslední dobou tyhle věci sleduju, ale že jsem se teda moc nepotkal s tím, že bych někde viděl uvázané kozy, ale možné to je. Myslím si, že kozy se dneska chovají hodně, více než dříve, ale vesměs pastevní a co já mám teda zkušenost jako taky majitel jedné kozy, že majitelé, chovatelé jako jsou nadšenci a většinou se k nim teda chovají velmi dobře.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jako ke členům rodiny.
MVDr. Hanuš VELEBNÝ, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Jako ke členům rodiny, jako ke svým jiným čtyřnohým miláčkům, takže nemyslím si, že by to byla častá věc, ale stát se samozřejmě může.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdopak je další, dobrý den, haló, ano, můžete se ptát.
osoba
--------------------
Dobrý den. No, já jsem se chtěl zeptat pana doktora, mám kočku, bydlím na chatě a mám kočku, která je polodivá, takže jestli ji mám v zimě ukrývat dovnitř, ona se pohybuje lesem a tak. Teďko jak je, tak když prší, tak ji ukryju, sama se ukryje, já ji neschovávám, takže může se volně pohybovat, jen, když se ochladí, jestli ji mám zavřít radši dovnitř, nebo mám ji nechat znova běhat a ona, když bude potřebovat, tak se schová.
MVDr. Hanuš VELEBNÝ, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
To je samozřejmě otázka komplikovaná. Kočka jako taková pokud má dostatečný úkryt a ten úkryt vůbec nemusí být vytápěný, kde jenom o to, aby byl schovaný před nepříznivým počasí, to znamená před deštěm před větrem, před sněhem, tak určitě zvládne zimu i sama venku. Samozřejmě, že takto volně žijící zvířata budou mít dožití kratší než zvířata, která žijou v lepších podmínkách, vždycky je tam otázka toho srovnání toho divokého života, toho volného života s tím životem vázaným na člověka. Já sám víceméně asi doporučuju takový rozumný kompromis. Pokud máte tu možnost, tak kočce prostě dejte příležitost si přijít do toho rozumnějšího prostředí, buď teda nějaká kočičí dvířka. Ono bohatě stačí prostě, nemusí být ten přístup dovnitř do bytu, stačí někam do sklepa, někam, kde se skutečně jako v pohodě schová a zase zabezpečit v zimě vodu, to je poměrně velký problém, protože ta miska s vodou zamrzne poměrně rychle, to znamená buď na nějaké místo, kde to tak rychle nezamrzne nebo několikrát za den tu vodu doplnit a těm zvířatům to většinou venku stačí. To samý s potravou, tam už je to trošku jednodušší, protože pokud dneska nasypete granule, tak ty granule nezmrznou tak rychle, to znamená ona je schopná se toho poměrně snadno najíst, můžete ji i podat v průběhu dne nějakou jinou potravu tak, aby se prostě bez problémů najedla, napila a to zvíře si s tím bez problémů poradí.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak další otázka už je ve vysílání od vás posluchačů, dobrý den.
osoba
--------------------
Dobrý den, tady posluchačka z Prahy. Já mám takový dotaz, mám 16letého maltézáka a on jak je takhle teplo, tak on vždycky sebou plácne na sluníčko a vůbec tam z toho nechce ven z toho sluníčka, nechce pryč, jestli ji to nějak škodí nebo ne?
MVDr. Hanuš VELEBNÝ, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Obecně mám zkušenosti podobné a tomu zvířeti to neškodí. Samozřejmě, že je lepší ho sledovat, ale už jsem to tady říkal, pokud ten pes má možnost volby prostředí, tak si to zvolí tak, jak mu to vyhovuje, to znamená ve chvíli, kdy bude cítit horko, tak si z toho sluníčka odejde. Myslím si, že i 16letý pes je většinou mentálně schopen tyhle věci zvládnout. Pokud ne, poznáte to podle toho, že bude mít spoustu a spoustu a spoustu jiných obtíží spojených s demencí, ale to už je nad rámec tohoto pořadu. Sám jsem se opakovaně setkal s tím, že moji psi se vyvalovali na sluníčku víc než jsem si myslel, že by bylo záhodno a zvládli to bez větších obtíží.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě taková jedna poznámka, když necháváme doma zvířatům konzervu s jídlem právě v těch horkých dnech, kdy tam ten přísun vzduchu je mizivý, tak možná bychom měli být opatrní na to jídlo, protože by se to mohlo pokazit, během toho celého dne, nebo nakolik jsou zvířata choulostivá právě k těm otevřeným konzervám, které tam dáváme?
MVDr. Hanuš VELEBNÝ, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Moc choulostivá nejsou v podstatě jako zvládají to poměrně dobře, konec konců při takové vycházce pes kolikrát spolyká leccos a ne vždycky to vede k trávicím potížím, ale popravdě řečeno nechávat doma nasypané krmení v době, kdy odcházíte, je určitě zlozvyk, který do správného chovatelství nepatří. Má se prostě zvíře nakrmit a po nějaké době se má to, co nesním, odstranit.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To platí i pro kočky?
MVDr. Hanuš VELEBNÝ, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
To platí i pro kočky.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, to půjdu si sebe, pane doktore. Hosem dnešní Poradny byl pan doktor Hanuš Velebný z Veterinární nemocnice AA-Vet. Já vám děkuji za návštěvu, na shledanou.
MVDr. Hanuš VELEBNÝ, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Díky, na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.