Porodní plány už dnes nejsou potřeba. Porodnice plní požadavky rodiček samy od sebe, říká porodník
Přístup k porodům se v porovnání s předchozími lety výrazně posunul. Zatímco dříve bylo vše v režii porodnic, dnes je možné rodičkám vyhovět téměř v jakémkoli požadavku. Jaké jsou trendy v porodnictví v roce 2024? Co všechno se změnilo? A v čem vycházejí nastávajícím maminkám vstříc samy porodnice?
„Největší rozdíl oproti minulým dekádám je v tom, že maminkám věnujeme mnohem více času, protože to je to, co ony nejvíce potřebují. Porod totiž nejsou jen úkony, ale i péče o psychiku a duši rodiček,“ popisuje primář gynekologicko-porodnického oddělení Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze Petr Kolek.
Rozdíl je rovněž v tom, že ženy přicházejí k porodu mnohem lépe připravené, než tomu bylo dříve. „Některé ženy mají dokonce načteno tolik, že toho v uvozovkách vědí o porodu více než my. Část žen nechává porod úplně na nás. A pak jsou ženy, které chtějí vést porod přesně tak, jak si napíšou do porodního plánu.“
Přání nastávajících maminek
Porodní plány však už dneska podle lékaře potřeba nejsou. „Prakticky všechny požadavky v jakémkoli porodním plánu jsou už splněny v rámci porodnice. Ženy si často přejí nebýt příliš rušeny, chtějí být méně vyšetřovány, nepřejí si přípravu, chtějí nechat dotepat pupečník a podobně. Dneska už jsme zkrátka schopni splnit ženám téměř všechno.“
Čtěte také
Pokud je ale potřeba odchýlit se od porodního plánu v důsledku nastalého rizika pro dítě či rodičku, snaží se lékaři se ženami věc konzultovat. „Snažíme se jim vysvětlovat, proč něco děláme, říkáme jim, co by se stalo, kdybychom to neudělali. Chceme jejich souhlas, souznění a důvěru.“
Pravidlem bývá, že žena je s miminkem propuštěna třetí až čtvrtý den po porodu. Výjimkou ale není ani ambulantní porod, kdy rodička odchází z porodnice osm hodin po porodu. „V tomto případě je však nutné, aby si rodiče dopředu domluvili pediatra, který bude ochoten převzít péči o miminko, tedy dělat všechny screeningy a očkování, které se normálně dělají v porodnici prvních 72 hodin.“
Hnutí citů
Za nejkrásnější okamžik považuje primář Thomayerovy nemocnice tzv. bonding, tedy první přiložení miminka na hrudník maminky. „To je moment, kdy se mi derou slzy do očí a kdy vyzývám tatínka, aby tento okamžik zaznamenal. Hnutí citů u rodičů je velmi důležité a patří do kaskády vzniku rodičovského pudu a rodičovského vztahu. Pokud není možný bonding s matkou, děláme bonding s otcem.“
Související
-
Podařilo se zachránit i dítě, které vážilo 350 gramů, prozrazuje Lucie Žáčková z Nedoklubka
Jak malé předčasně narozené děti mají šanci prožít plnohodnotný život? Co mají společného Stevie Wonder, Winston Churchill a Jiří Menzel?
-
České porodnictví je na velmi dobré úrovni. Počet dvojčat naštěstí klesá, říká porodník Pařízek
Ročně se u nás narodí kolem 110 000 miminek. Své o tom ví profesor Antonín Pařízek. Věhlas českého porodnictví i díky němu stoupá. Jak se ale dá pracovat v teplém létě?
-
První pražská porodnice. Nabízela místo pro dvacet rodiček
První pražskou porodnici založila 22. listopadu 1762 císařovna Marie Terezie. Budova vyrostla v Soukenické ulici a první dítě se v ní narodilo roku 1766.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
