Politoložka Dvořáková: Dění ve střední Evropě beru jako varování. Už jednou jsme byli jediná demokracie v regionu

„Patříme do regionu střední Evropy, problémy, se kterými se země Visegrádu potýkají, jsou podobné. Spolupráce je ale nyní složitější a měli bychom z tohoto pohledu vnímat, jaká rizika se v České republice objevují,“ přitakává v pořadu Jak to vidí... politoložka a ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií Českého vysokého učení technického v Praze.

Zajišťovat bezpečnost a udržet demokracii je podle Dvořákové, která je původem historička, velmi složité. „Dnes je mimochodem datum podpisu mnichovské smlouvy, takže je možná dobré si uvědomit, že ve 30. letech jsme byli z našeho regionu jediná země, která si udržela demokratický charakter. Jak v Polsku, tak v Maďarsku bylo konzervativní autoritářství s fašizujícími tendencemi a víme, že na Slovensku byly tyto trendy také velmi silné.“

Varování pro všechny

Dělat si iluze o české příchylnosti k demokracii jsou ale podle Dvořákové liché. „Po Mnichovu přichází druhá republika, a přestože tam byl vidět mezinárodní vliv, tak to bylo z čistě českých sil. I třeba uštvání Karla Čapka pocházelo od Čechů, nikoli ze zahraničí,“ připomíná.

Čtěte také

Analytik Nerad: Obavy, co bude, ženou Slováky do náruče Fica. Jak rozumět současnému Slovensku?

To, co se nyní v regionu střední Evropy děje tak bere Dvořáková jako varování. „Samozřejmě víme, že volební kampaně bývají hodně nadsazené, jsou často velmi radikální, plné slibů, které se nedají splnit. Převládá populistická politika, ale především se vyvolává strach. V momentě, kdy se přejde k reálnému vládnutí, už to tak jednoduché není.“

Případné spojenectví Roberta Fica s Viktorem Orbánem tak Dvořáková spíše odmítá. „Pro Slovensko by to mohl být spíše problém. Výrazný nacionalismus, na kterém Orbánův režim stojí, je něco, co je dáno historicky včetně neustálého návratu k rozšiřování svých hranic. Mimochodem Maďarsko bylo velmi aktivní na Zakarpatské Ukrajině, kde jsou lidé s dvojím občanstvím. A proto si nejsem úplně jistá, že by spojenectví Fico–Orbán mohlo nějakým způsobem fungovat. Nicméně doufám, že populistický apel nebude po volbách, až dojde na reálné vládnutí, tak silný. Přílišný optimista ale nejsem.“

Oligarchizace na úkor demokracie

Důvodem odklonu od demokracie u našich nejbližších sousedů je podle Dvořákové hlavně to, že lidé pozbyli důvěry v instituce a liberální demokracii. „Nevěří, že jim to může přinést pozitiva. Vnímají spíše oligarchizaci politiky. Cítí, že procedury jsou často využívány pro ty nejbohatší, používající nejrůznější metody, jak přijít k majetku a penězům,“ uzavírá Vladimíra Dvořáková.