Politolog Kubáček: Do čela Slováků se postavil prezident zklidňovatel. Musí si ale vydobýt prostor vedle Fica
Slovenský prezident Peter Pellegrini v sobotu složil slib a ujal se svého úřadu. V projevu mluvil mimo jiné o tom, že je potřeba, aby se Slovensko semklo. Má šanci uklidnit emoce? Politolog Jan Kubáček ještě zhodnotí výsledky voleb do Evropského parlamentu a dopady na domácí scénu a přiblíží i to, o čem teď jednají špičky EU.
Podle Kubáčka je uklidnění vášní na Slovensku naprostá nutnost, která jde ruku v ruce se zájmy prezidenta Petra Pellegriniho. Po dvou nepolitických, principiálně občanských kandidátech, kteří se v prezidentské pozici necítili příliš komfortně a nevyužili možnost pokračovat, přichází totiž prezident ne na pětiletí, ale na deset let.
Prezident zklidňovatel
„Petru Pellegrinimu, který byl dvakrát ministrem a zejména pak premiérem, se musí nechat, že rozvášněné nálady a rozdělenou společnost umí uklidňovat. Ovládá také velmi dobře symboliku. Čili nastupuje prezident zklidňovatel, který si ale bude muset získat pro sebe prostor vedle výrazného premiéra Roberta Fica a hlavně výrazného hnutí Smer, protože se dá očekávat, že se do jeho lůna budou vracet odrodilci z hnutí Hlas.“
Čtěte také
Pro Petra Pellegriniho to bude znamenat, že si bude muset řadu věcí zrežírovat sám, aby se ukázalo, že hlava státu je opravdu i moderátorem. „I ve slovenské ústavě platí, že prezident je něco jako arbitr, který zastupuje nejen důležité politické skupiny, ale právě i neviditelné a důležité společenské organizace.“
Podle Kubáčka si Peter Pellegrini zároveň velmi dobře uvědomuje, co byl problém jeho předchůdkyně a předchůdce. „On nebude pouze deklaratorním prezidentem, který by dával důraz hlavně na symboliku. Čaputová i Kiska velmi často přišli s unikátním a zajímavým inspirativním projevem, ale pak nenásledovaly žádné kroky. Vysoká očekávání tak ve výsledku prohlubovala frustraci ve společnosti.“
Dělník domácí politiky
Obrovskou výhodou tak podle politologa nyní je, že Peter Pellegrini je brán jako kandidát druhého břehu. Má tak šanci si úřad poctivě odpracovat, protože není zatížen mesiášským syndromem.
Čtěte také
„Je si však dobře vědom toho, že si musí vydobýt respekt konkurenčního tábora, a to smířlivější diplomacií a smířlivějším vystupováním, řešením témat, která jsou tak trochu neviditelná, ale spojená s peněženkami, to znamená zejména dostupnost sociální péče a zdravotnictví. Na tom postupně může vyzískat důvěru i důležité třetí síly, tedy váhavých.“
Podle Kubáčka tak do čela Slováků nastupuje člověk, který cíleně bude pracovat na tom, aby po pěti letech mohl svůj mandát obhajovat a kampaň postavit na klidu, obhajobě a relevantnosti. „Po Zuzaně Čaputové, která jako angažovaný člověk zvenku nebyla připravená na tvrdou, často velmi vyhraněnou, někdy až nenávistnou hru v politice, nastupuje dělník domácí politiky, který dobře zvládne nejenom zahraničí, ale zároveň bude schopen politiky donutit ke kompromisu z pozice síly prezidentského úřadu,“ uzavírá Jan Kubáček.
Související
-
Pellegrini uspěl zejména v regionech. Slovensko si zvolilo proruského populistu, píše BBC
Volební účast byla 61 procent, tedy výrazně vyšší než v prvním kole před dvěma týdny, kdy přišlo k urnám 52 procent slovenských občanů.
-
Historik k slovenským volbám: Historie v kampani hraje emoční roli. Manipuluje se s ní a zneužívá se
„Odkazování k historii hraje v kampani před slovenskými volbami roli, kterou my z českých voleb neznáme, protože jsme k historii trošku vlažní,“ podotýká historik Stehlík.
-
Politolog: Napnelismus bude na Slovensku trvat. Klíčem k uklidnění jsou dva prezidenti a církve
Myšlenka uspořádat kulatý stůl se zástupci parlamentních stran k uklidnění situace po atentátu na premiéra Roberta Fica byla zatím odsunuta. Co by pomohlo zmírnit napětí?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.