Politolog Just: Vítězství Fica? Chaos, nestabilita a vnitrokoaliční hádky pro něj byly darem z nebes

2. říjen 2023

Slovenští voliči rozhodli. V předčasných parlamentních volbách zvítězila strana Směr expremiéra Roberta Fica, kterého dnes prezidentka Zuzana Čaputová pověří sestavením vlády. Jak výsledek voleb číst? Změnil se Robert Fico? A co zahraniční politika státu? Politolog Petr Just v audiozáznamu ještě vysvětlí, proč Progresivní Slovensko skončilo druhé, a nastíní, jak mohou dopadnout koaliční vyjednávání.

„Volby jsou vždycky obrazem mnoha faktorů. Započítat do toho musíme uplynulé období, kdy byla strana Směr v opozici, to znamená, že měla teď lepší nástupní pozici. Umocněno tím, že se vláda dlouhodobě potýkala s velkou mírou nestability, chaosu a vzájemných vnitrokoaličních půtek,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... politolog Petr Just.

Pro stranu Roberta Fica to tedy byl podle něj skoro dar z nebes, protože mohla vynaložit mnohem méně energie na svoji prezentaci. „Tím ale nechci říct, že politici Směru jen seděli a smáli se, jak se vláda utápí ve svých problémech. Robert Fico je velmi aktivní a emotivní politik. A právě emoce hrály klíčovou roli nejen během kampaně, ale během celého předchozího období. Často byly spojeny s vymezováním se vůči různým krizím, ať už to byla pandemie nebo později válka na Ukrajině.“

Staronový Fico

Pokud se Robert Fico znovu stane premiérem, podle Justa půjde o jiného člověka, než jakého ho všichni znali v roce 2006, kdy se stal poprvé premiérem, nebo v roce 2018, kdy z donucení vyvolaného nepokoji po vraždě Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové odcházel z funkce premiéra.

Čtěte také

„Jeho proměna ale bohužel nedává stoprocentní naději tomu, že se kurz zahraniční slovenské politiky nebude měnit, jak Robert Fico sám tvrdí. Možná bych souhlasil s tím, že základní rámec, tedy to, že je Slovensko ukotveno v mezinárodních strukturách, zůstane. V ostatních oblastech zahraniční politiky lze ale podle mého názoru očekávat změny.“

Klasickým tématem bude podle politologa Ukrajina. „Slovenské vlády včetně úřednické Ľudovíta Ódora vykonávaly ve vztahu k Ukrajině celou řadu aktivit včetně vojenského vyzbrojování a humanitární pomoci. Robert Fico se ale netají tím, že na Ukrajinu už nepošle ani náboj navíc. Takže minimálně v oblasti vojenské pomoci lze nyní očekávat odklon od současného kurzu.“

Krátká paměť

Výsledek voleb vyvolává i otázky vzhledem k již zmiňované nájemné vraždě novináře a jeho snoubenky v roce 2018. Mnozí se ptají, zda má část Slováků, kteří nyní volili Směr, krátkou paměť. „Otázka je pochopitelná nejenom kvůli samotné vraždě, ale hlavně kvůli tomu, co následovalo potom. Vyšetřování vedlo k rozpletení klubka klientelistických vztahů mezi politiky, podnikateli a vysokými představiteli policie či prokuratury, které vznikaly za vládnutí strany Směr, ať už to bylo v době, kdy byla v koalici s jinými partnery, nebo poté když byla v letech 2012 až 2016 sama ve vládě a nikdo jí neviděl pod ruce,“ připomíná Just.

Obavy, že s návratem Roberta Fica k moci dojde ke zpomalení, nebo dokonce zastavení stále probíhajícího vyšetřování, jsou tedy podle mnohých namístě. „To, že nějaká politická strana vyhraje volby, nemůžeme samozřejmě považovat a priori za hrozbu, ale lidé, kteří figurovali v kauzách odhalených po roce 2018 a nyní stranu reprezentují a vracejí se do politiky, hrozbou jsou. A ve straně Směr evidentně žádná reflexe neproběhla,“ uzavírá politolog.

autoři: Zita Senková , Petr Just , opa
Spustit audio

Související