Politolog Čejka: Zbídačování arabského obyvatelstva v Pásmu Gazy povede k další radikalizaci Hamásu

Francouzský prezident Emmanuel Macron Izraeli navrhl, aby současná koalice proti Islámskému státu v Sýrii a Iráku rozšířila svoji působnost i na boj proti Hamásu. Manévrovací možnosti evropských lídrů v oblasti Blízkého východu jsou ale malé.

Čtěte také

iROZHLAS

Izrael neokupoval Pásmo Gazy, míní Žantovský. ‚Kontroloval ho ze všech stran,‘ namítá Barša

„Jde o lokální konflikt v místě, které je potřeba řešit. Nejde o problém, který sahá do časů biblických nebo do časů křížových výprav. Jde o stoletý moderní nacionalistický konflikt, který nepůjde vyřešit žádným ostrým řezem. Ani chystaná vojenská operace Izraele ho podle mě nevyřeší,“ obává se v pořadu Jak to vidí... politolog a odborník na dění na Blízkém východě Marek Čejka.

Jak upozorňuje, proti Hamásu bylo v minulosti podniknuto mnoho tvrdých vojenských postupů, při nichž bylo zlikvidováno celé jeho vedení nebo zakládající garnitura. Přesto je Hamás stále více radikální. „Nejde ale jenom o Hamás. Izrael měl něco podobného v úmyslu i s Organizací pro osvobození Palestiny a některými dalšími skupinami v 80. letech v jižním Libanonu. Výsledkem velmi sofistikované a tvrdé vojenské operace byl vznik teroristického hnutí Hizballáh.“

Likvidace Hamásu

Izraelsko-palestinský konflikt, o který se doteď podle politologa mezinárodní aktéři příliš nezajímali, se tak teď pro svět může stát prioritou číslo jedna. „Američané, kteří doteď mnohem více řešili válku na Ukrajině, komplikované vztahy s Čínou nebo ne příliš zdařilou evakuaci Afghánistánu, si jsou najednou vědomi toho, jak by konflikt v Pásmu Gazy mohl destabilizovat celý region. Zřejmě se proto vrátí do role výrazného aktéra konfliktu, který může ovlivnit obě strany, jako tomu bylo v 90. letech. Zároveň už ale Američané nepůsobí zdaleka tak nestranně jako kdysi.“

Čtěte také

iROZHLAS

Izrael musí dát Palestincům stát nebo občanství. Bez řešení konflikt vybuchne, říká politolog Shanaáh

V současné chvíli čeká na rozkaz zahájit pozemní invazi do Pásma Gazy na 300 000 izraelských vojáků. „Oddalování akce nemůže trvat věčnost. Má to mimo jiné velký vliv i na izraelskou ekonomiku. Pozdržení ale zřejmě souvisí i s tlakem Američanů, kteří se otevřeně ptají, jaký účel chystaná operace má mít, zda to Hamás skutečně zlikviduje, jestli to nebude mít nedozírné humanitární následky. Zbídačování lidí v konečném důsledku vždycky vedlo k jejich větší radikalizaci, a řešení to tak byla krátkodobá.“

Odvetu Izraele bezpochyby Hamás čeká. „Na pozemní operaci je zřejmě velmi dobře připravený. Pokud skutečně Izrael vstoupí do Gazy, nastane ale městská válka, kde obrněná technika a sofistikované zbraně, kterými Izrael disponuje, ztratí svoji výhodu.“

Ďáblové prospívají svatým

Scénáře vývoje na Blízkém východě jsou tak různé. K těm nejhorším podle Čejky patří prodlužování dlouhodobého oscilujícího konfliktu, který může přerůst v třetí intifádu, oboustranné krveprolévání, násilí a terorismus, ještě větší radikalizaci Hamásu nebo úplné zhroucení palestinské autonomie. „Na druhé straně ve velmi extrémních a negativních situacích vždy dojde i k uvolnění pozitivních sil, které na to nějakým způsobem reagují a které třeba někdy v budoucnu mohou situaci změnit. Promění se politické garnitury, dospějí nové generace, které si třeba uvědomí, že je tento boj zcela bezvýsledný.“

Kdy to bude, je ale velmi těžké předpovědět. Stejně těžko představitelný je ale i vývoj v Gaze, pokud se Izraeli skutečně podaří Hamás zničit. „V Gaze by samozřejmě mohla být ustanovena nová vláda. Dalo by se čekat, že Izraelci budou usilovat o to, aby v Gaze začal vládnout pragmatičtější sekulární Fatah. Jenže je tu problém jeho legitimity i jeho současného vedení, v němž nejsou žádní schopní politici...,“ uzavírá Marek Čejka.