Pokud máte dluhy, kam se podíváte, požádejte soud o osobní bankrot

Podejte návrh na oddlužení (resp. návrh na úpadek) k insolvenčnímu soudu. Dluhů se sice nezbavíte, ale nedostanete se až na úplné dno.

Kdo může žádost podat?

Žádost může k soudu podat samotný dlužník, ale i věřitel. „Nejčastěji se ale setkáváme s podáním dlužníka,“ říká právník Jan Slíva ze společnosti Spotřebitel.net. Výhodné je to ale pro obě strany.

Na první pohled se sice zdá, že prim má věřitel, který se postupně zbaví dluhů. „Ale pokud vám někdo dluží a jste věřitelem, tak je to výhodné i pro vás. Jen tak máte alespoň nějakou šanci dostat své peníze zpět. Třeba jen část, ale i to je víc než nic,“ dodává.

Kdy insolvenci vyhlásit?

Insolvenci vyhlašte, pokud máte závazky po datu splatnosti. K insolvenčnímu soudu podáte návrh na oddlužení, tedy podnět k zahájení insolvenčního řízení. Výhodou je to, že vaše dluhy přestanou narůstat. A hlavně: začnete problém řešit.

Čtěte také

Podmínkou úspěšného řízení soudu, tedy zahájení insolvence, ale musí být splnění podmínek dané soudem. Obvykle představují zaplacení alespoň 30 % z celkové výše dluhu. „Jen tak máte šanci, že vás pak soud může od placení dalších dluhů osvobodit,“ říká právník. To ale nejdřív po pěti letech.

Kdo mi s tím pomůže?

Žádost můžete sepsat sami, ale to Jan Slíva dvakrát nedoporučuje. Tedy pokud chcete být u soudu úspěšní. Insolvenci se věnují speciální firmy, speciální právníci. „Napsat takový návrh není jednoduchou záležitostí. Dost se tam dá zkazit.“ Doložit musíte všechny doklady a smlouvy, které prokazují váš dluh.

Je ale logické, že kdo se topí v dluzích, šetří, kde může. A sepsání návrhu taky nestojí málo. Právník ale doporučuje na této žádosti rozhodně nešetřit! „Nejlépe je oslovit insolvenčního právníka. Pokud ale bude chtít víc než 10 000 KČ, tak je cena přemrštěná.“

Dostanou všichni věřitelé stejně?

V insolvenčním řízení je to trochu jiné, než jste zvyklí třeba u exekucí. Věřitelé se totiž vypořádávají poměrnou částkou výše svých pohledávek. A pokud bude některý z věřitelů takzvaně zajištěný, tak se k němu bude i trochu jinak chovat insolvenční soud.

„Klasickým případem jsou hypotéky. Dlužník se často diví, že i když má u banky soudem nastavený splátkový kalendář, tak mu budou prodávat střechu nad hlavou. Je to tím, že je tady dvojkolejnost. Pokud má věřitel pět nezajištěných věřitelů a jednoho zajištěného, což je třeba banka, tak se těch pět bude uspokojovat ze splátek a ten poslední z prodeje nemovitosti. Banka, která vám dala hypotéku, tak má vlastně výhodu.“

A kde se dozvím, že je můj dlužník v insolvenci?

To je podle Jana Slívy velmi důležitá otázka. Musíte totiž sami sledovat insolvenční rejstřík ministerstva spravedlnosti, který najdete na jejich internetových stránkách. Soud totiž nemusí nikoho oslovovat. „Právo prostě patří bdělým,“ dodává.

Ostatní záznamy poraden najdete v iRadiu v Dopoledni s Dvojkou.