Poklady Národního divadla: O čem snila Blanka Waleská jako 16letá? Nahlédněte do osobního deníku herečky
Herečku Blanku Waleskou si možná pamatujete díky jejímu jemnému, ale emotivnímu herectví ve filmech Daleká cesta nebo Lístek do památníku. A o jemnosti a ženské něžnosti vypovídá i její osobní archiv uchovaný v Archivu Národního divadla.
Vedle divadelních programů a scénářů, fotografií a osobní korespondence, průkazů a legitimací, knih, diplomů a výstřižků z tisku je v něm třeba její kuchařská kniha, do které si celá desetiletí pečlivě zapisovala a nalepovala recepty. Vždyť taky byla vyhlášená kuchařka.
Modelkou už v 16
Opravdovým skvostem je ovšem ale deník, který si začala psát v 16 letech. Dočtete se v něm, že tenkrát pracovala jako vychovatelka chlapce Franciho a dělala modelku malíři Františku X. Naskemu (manželovi slavné herečky Růženy Naskové).
19? To snad umřu
Moc velkou radost jí tenkrát udělalo, když byl její portrét vystavený za výlohou na Národní třídě. V den 19. narozenin si do deníku napsala s veškerou rozervaností mládí: „Je mi 19. Co budu dělat dál? To snad umřu.“ Nakonec se rozhodla stát se herečkou. A ve 20 byla přijata na pražskou konzervatoř.
Waleská jako módní návrhářka
Osobní archiv Blanky Waleské vypovídá i o tom, že kdyby nebyla herečkou, mohla být výtvarnicí nebo módní návrhářkou. Měla totiž výtvarný talent, což potvrzují návrhy šatů, které si malovala, když navštěvovala rodinnou školu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
