Poklady Národního divadla: Kvůli obrazu v prezidentském salonku Národního divadla malíř Hynais „týral“ nahou modelku

16. leden 2017

Nad zasněženou krajinou se vznáší rusovlasá kráska v jakési bílé říze... Plátno Zima dnes zdobí Dámský budoár v prezidentských salóncích Zlaté kapličky.

Slavný malíř a autor opony Národního divadla Vojtěch Hynais měl ateliér u Stromovky. Tam si vyhlédl i část háje, který chtěl použít jako pozadí Zimy. „Když nasněžilo, nechal tam postavit skoro nahou modelku Ernestinu Wittnerovou. Jakmile její tvář získala náležitě zmrzlý výraz, portrétoval ji,“ říká archivářka Marie Hradecká.

Do tepla a na čaj s rumem ji bral, až když na ni šly mrákoty. „Jakmile se ale ohřála, musela zase na mráz. Třeba i několikrát za den.“ S jeho dokončením Hynais otálel podobně jako vedení Národního divadla otálelo se zaplacením honoráře za jeho oponu.

Škrétovská technika

Dodal ho až roku 1901, tj. o 20 let později než obrazy tří dalších ročních období, která už budoár zdobila. Zajímavý je ale taky příběh obrazu patronky hudby sv. Cecílie, který Hynais namaloval pro výpravu zpěvohry Karla Bendla o barokním malíři Karlu Škrétovi.

Vznikl sice „jen“ jako součást scény, ale malíř ho namaloval tak dokonale, doslova škrétovskou technikou, že se plátno po ukončení opery hned dostalo do ředitelny. (A je tam dodnes.) Obraz byl před pár lety dokonce zapůjčený i na velkou výstavu děl Karla Škréty.

Spustit audio