Podzim a zahradní práce

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ludmila Dušková, Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Recepty prima nápadů, přeji dobrý den.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Dobrý den.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Dobrý den.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Začíná Poradna a dnes si připomeneme ty nejaktuálnější práce, které se týkají naší zahrady. Tak jaké práce to jsou?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
No, tak těch prací je samozřejmě na podzim velká spousta, protože končí vegetační období a samozřejmě budeme likvidovat rostliny, které už odplodily, které svoji funkci skončily, to znamená například rajčata. Tady bych jenom chtěla připomenout, že přeci jenom na dotazy, jestli ještě stříkat proti plísni, tak tady v tomto případě rozhodně ne, protože teď bychom se měli spíše zaměřit na to, abychom odstranili nebo sklidili asi plody, které ještě jsou, které jsou ještě před dozráním, to znamená už jsou plně vyvinuté, ale jsou ještě zelené. Takové plody samozřejmě ještě dozrají, a zase tady existuje několik metod jak to udělat. Já mám takovou velice dobrou osvědčenou, pokud vytrhneme celé ty rostliny, můžou se někam zavěsit kořenem nahoru. Já to dokonce dávám i na strom do poměrně velké výšky, protože ...

Čtěte také

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jako teď konkrétně máš na mysli rajčata třeba?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ano, mám rajčata, a když se ta rostlina pověsí, tak ty rajčata nebo ty plody tam velmi rychle dozrají. Totéž je možné udělat s takovou rostlinou třeba někde na půdě, nechat ji tam pověšenou a nebo ty zelené plody otrhat, naskládat si je někam do lísky v jedné vrstvě, proložit jablky, protože právě ta jablka uvolňují etylén a ten urychluje zrání těch nezralých plodů. Takže to je jedna věc. Samozřejmě, protože se přibližují už i první mrazy, tak musíme se postarat i o další tykvovité zeleniny, tak například asi dosklízíme cukety, dosklízíme dýně, to všechno se dá dobře, velmi dobře uskladnit a nechat si to na pozdější období. No, a musíme se postarat i o papriky, zase sklízí se poslední plody, rostliny se vytrhávají a už nás čekají pouze na zahrádce potom rostliny nebo zůstanou tam rostliny, které takové ty mrazíky vydrží, hlavně kořenová zelenina, která tedy koření v zemi a která rozhodně nebude podléhat žádnému mrazu. Takže z toho důvodu s touto sklizní počkáme až někdy na tu polovinu října, protože tam rozhodně třeba celer, mrkev, petržel může zůstat. Co se týká pastináku, tak ten nevymrzá a můžeme ho tam nechat dokonce do příštího roku, to je taková velká zajímavost. Sklízíme i černý kořen, to je velmi zajímavá zelenina, která má vynikající kvalitní kořeny, které jsou pro dietetickou výživu.

/ Písnička /

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Na Dvojce posloucháte poradnu, milí posluchači. Ludmila Dušková, Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Recepty prima nápadů. Tak, už je vše sklizeno, co tedy může zůstat, to zůstane, nicméně záhony jsou prázdné, tak jak vyčistit půdu a připravit ji na další sezónu?

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Já si myslím, že by se vyplatilo dříve než přistoupíme k samotnému rytí záhonu, to je takový poslední akt na té zahradě, záhony vydesinfikovat. Přece jenom na těch zahrádkách jsme nuceni ty rostliny po sobě častěji opakovat a nejsme schopni dodržovat ty agrotechnické odstupové lhůty. Takže tam trošičku musíme improvizovat, a proto se vyplatí vydesinfikovat. K té desinfekci se používá dusíkaté vápno. Dusíkaté vápno právě v tuto dobu je možné použít na ty sklizené záhonky. Vápno rozhodíme v potřebném množství na tu plochu a musíme ho zapravit do půdy a tu půdu ještě zalít. Měla by být dostatečně vlhká, ne snad přemokřená, ale vlhká a poté překryjeme igelitovou folií, igelitem. Necháme tak zhruba po dobu 3 týdnů, vápno v té vlhké půdě se uvolňuje a tu půdu desinfikuje. A po těch 3 týdnech můžeme již odkrýt tu igelitovou folii a můžeme přistoupit k samotnému rytí záhonků. Pozor, tam kde budeme používat dusíkaté vápno, není vhodné používat organické hnojení, statková hnojila, čili kompost nebo hnůj. Tam, kde nebudeme desinfikovat dusíkatým vápnem, potom určitě přistoupíme k organickému hnojení. Je celá řada plodin, které to milují, to jsou třeba brambory, úplně ideální plodina. Naopak tam, kde budeme pěstovat cibuloviny, tak tam určitě organické hnojení vynecháme. To organické hnojení jako takové by se mělo rozhodit po záhonku a následně zarýt, ovšem nemělo by přijít na dno brázdy, ale na bok brázdy, aby vlastně celý ten půdní profil byl důkladně organicky vyhnojený. Takže to je druhá varianta tam, kde neděláme to dusíkaté vápno a pokud, pokud máme naseté zelené hnojení, myslím si, že nastává pomalu ten čas zelené hnojení posekat a posléze zarýt. Po tom posekání se doporučuje nechat ho mírně zavadnout a pak teprve zarývat. Nikdy nebudeme zarývat vysoké zelené hnojení, které má třeba půl metru, tričtvrtě metru, to by se velice špatně dělalo, koukaly by nám ze země zbytky, všechno musí přijít do půdy tak, že když budeme setkat, posekat, rozdrtit a zarýt.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ty si měla k tomu ještě poznámku, tady si se hlásila k té půdě, možná ještě k tomu zelenému hnojení, protože my jsme si před měsícem tady říkali, že právě by bylo vhodné ho zasadit, řepku nebo něco podobného a potom to využít. Takže teď je ta doba, kdy právě to zaryjeme do těch záhonů.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ano, ano, protože tak, jak to tady Honza řekl, tak je určitě namístě nenechat zas to zelené hnojení příliš přerůst, i když právě to množství té hmoty dělá to hnojení. Rozhodně bych teď už asi nevysévala, protože nám nic nenaroste nebo velmi malý porost, který prakticky nemá smysl.

/ Písnička /

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Do vysílání Dvojky teď také přicházejí dotazy od vás posluchačů, dobrý den.

osoba
--------------------
Dobrý den, doktorka Řezáčová, Praha. Já bych se ráda zeptala, když jste mluvili o desinfekci půdy, jestli bych se mohla zeptat na desinfekci stromů. Mám potíže s ořešákem, který trpí houbovou infekcí. Chtěla bych se zeptat, jestli je nějaké systemické řešení a to samé se týká ještě jedné staré třešně. Tak jestli a co byste poradili, jaký postup?

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Tak, já bych to velice rychle řekl. U ořešáku, tam se zřejmě jedná o antraknózu, to je houbové onemocnění. Teď na podzim, co je důkladné, je shrabání listí, nenechávat listí pod stromy, klidně zkompostovat, ale nenechat pod stromy. Postřik potom jako takový se dělá na jaře těsně na začátku kvetení a při dokvétání měďnatými přípravky.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdopak je další? Dobrý den, už jste u nás a můžete se ptát.

osoba
--------------------
Haló, tady posluchačka z Prahy, slyšíte mě?

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, slyšíme.

osoba
--------------------
Ano, taky se zajímám o ořešák, dá se s ním ještě něco dělat? Já vím, že se všude píše od jara do srpna, možná, že se to všechno, ptám se.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, ano, ano, zeptáme se na ořešák.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Co se týká ořešáku, tak samozřejmě ještě můžete, ale pozor neudělat žádný radikální řez, pouze slabší větve a velmi, velmi citlivě.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, ještě jedna otázka do poradny, dobrý den.

osoba
--------------------
Dobrý den, já bych se chtěla zeptat na dvě věci a sice mám hrušku, je tak asi sedmiletá a málo rodí a na lupenech má žluté skvrny s takovým hnědým veprostřed.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, a ta druhá otázka?

osoba
--------------------
A ta druhá otázka, mám živý plot z thují a krásně mně jdou a na té, na té straně, co mám zasázený ořech, tam rostou straně pomalu, tam jsou velice nízké.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, děkujeme moc a odpověď.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Tak já to vezmu telegraficky. Jedná se o rez hrušňovou na té hrušce, to jsou právě ty oranžové skvrny na listech, na spodní straně bradavičky. Teď v tuto dobu již se s tím nedá nic dělat. Ta ochrana je taková z důvodu pouze omezení, a to omezení se dělá těsně na začátku kvetení a při dokvétání speciálními přípravky. Jinak ta rez zimuje v tuto dobu na jalovcích, z kterých se právě v době kvetení stěhuje infikuje ty hrušně. A ta druhá věc k těm thujím, to se těžko dá takto posoudit, ale je zcela možné, že ten ořešák opravdu je z té strany nějakým způsobem zastiňuje, omezuje, bere jim výživu, že z té strany prostě to tam třeba není osluněné, takže je to možné, že z toho důvodu tam hůř rostou.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A ještě jedna otázka, ta přišla elektronicky. Všude je spousta trávy, lze ji zarývat místo zeleného hnojení?

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ano, je to možné, nechat zavadnout a pak samozřejmě můžeme i trávu použít jako zelené hnojení.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Další otázky už můžete posílat na náš web 2.rozhlas.cz, tam bude probíhat chat a budou tam Ludmila Dušková, Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Recepty prima nápadů. Děkuji za dnešní návštěvu.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Na shledanou.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.