Po stopách mayských pyramid, Andersena a Čachtické paní
V království skřítků, draků, princezen a dalších pohádkových bytostí se v páteční večer proměnilo bezpočet knihoven po celé republice a také ve vysílání ČRo 2 - Praha. Akci Noc s Andersenem jsme probírali v Hostu do domu s hercem Pavlem Trávníčkem, moderátorkou večerního programu Rádia Slovensko Martinou Kardošovou a předsedkyní Spolku slovenských knihovníků Silvií Stasselovou. Našimi dalšími byli spisovatel Andrej Štiavnický, vedoucí oddělení grafických analýz Kriminalistického ústavu Praha Miloš Švanda, herečka Dana Batulková a netradičně v roli "zpovídaného" Vladimír Kroc.Pokud jste některý z pořadů nemohli poslouchat ... máte další možnost v našem Rádiu na přání nebo přímo v následujícím článku, který se pokouší mapovat zajímavosti z rozhovorů uplynulého týdne.
V pondělí měl být hostem pořadu Setkání zpěvák Pavel Bobek, ale ze zdravotních důvodů se nemohl dostavit. Náhradní termín je 1. dubna od 11:05 hodin.
"Zaskočil" za něj kolega Vladimír Kroc, který se doslova pár hodin před vysíláním vrátil z Mexika. K cestě do této země ho prý přivedl zájem o magické datum 21.12.2012, kdy má skončit Mayský kalendář, a také Jaroslav Klokočník z Astronomického ústavu AV. S ním také na cestu odjel a domů si přivezl nejen spoustu dojmů a zážitků, ale i hromadu filmového materiálu, ze kterého má vzniknout televizní dokument. Navštívili různá města a místa, která připomínají dávnou historii Mexika. Nechybělo mezi nimi např. Palenque, Monte Albán, ani slavná archeologická lokalita Teotihuacán (ve své době nejvýznamnější náboženské středisko Střední Ameriky). Šokující byl pro V. Kroce způsob, jakým v Mexiku probíhá rekonstrukce památek, která mu spíše připomínala novou výstavbu, než opravu. Např. ruina pyramidy se s pomocí betonu dostaví tak, “jak asi dřív mohla vypadat“. Logicky ho tak napadla otázka, do jaké míry jsou mexické památky historicky věrné.
Byla Alžběta Báthoryová skutečně masovou vražedkyní, která se koupala v krvi svých obětí? Co se o ní píše v dobových dokumentech? Proč tato žena, která žila před 400 lety, vzbuzuje dodnes tolik dohadů a protichůdných emocí? Ptali jsme se v úterý slovenského spisovatele Andreje Štiavnického, který se přes 30 let věnuje studiu autentických svědeckých výpovědí a soudních protokolů, které jsou zachované archivech a depozitářích šlechtických rodů v Maďarsku. Podle jeho názoru nebyla uherská hraběnka žádnou světicí a léčitelkou (jak jí např. popisuje režisér J. Jakubisko ve svém filmu Báthory). V jeho očích se naopak jednalo o ženu, která vyznávala satanismus a trpěla impulzivním sadismem a sexuální deviací. Počet jejích obětí se nedá odhadnout. Dobové prameny hovoří údajně o stovkách mladých děvčat, která zavraždila (nebo nechala zavraždit) v průběhu dlouhých 25 let. A. Štiavnický stále nachází nová fakta a informace, které by "stály za zveřejnění". Pro čtenáře, kteří mají rádi tajemství a napětí, chystá proto v pořadí již sedmou knihu o Čachtické paní. Od Vladimíra Kroce se nechal přemluvit, aby prozradil, o čem přesně bude. Ale to už si poslechněte sami…..
"Ukaž mi co jsi napsal a já ti řeknu, zda jsi to napsal“. Tak by se dala laicky popsat profese našeho středečního hosta Miloše Švandy, písmoznalce Kriminalistického ústavu Praha. Zabývá se odborným zkoumáním a porovnáváním psaného projevu pro potřeby kriminalistů. Nejde tedy o grafologii, která zasahuje spíš do psychologie. Jak vysvětlil, každý z nás si vytvoří individuální odchylku od běžné normy psaného projevu a znalec za pomoci tzv. identifikačních znaků odděluje známky charakteristické pro jednotlivé pisatele. Zajímavé např. je, že pokud přijdeme o ruku, tou druhou budeme psát téměř shodným stylem. Písmoznalectví je považováno za mladou disciplínu, i když její počátky se datují z dob Rakousko-Uherska a v Kriminalistickém ústavu Praha dodnes používají původní metodiku. Oddělení grafických expertíz má v současnosti 8 pracovníků. Jaké podmínky musí splňovat případný uchazeč? Zájemce prý čeká náročný psychologický test, zaměřený především na pozornost. Praxe trvá minimálně 16 měsíců a práce to věru není jednoduchá. Část úspěchu tvoří logika a každý expert musí mít talent na to, aby se dokázal vžít do role padělatele. Víc už ale Miloš Švanda nesměl prozradit. Zasvětil nás ale do historie nejznámějších a nejzajímavějších případů padělání.
Ve středu jsme prožili zajímavé Setkání s herečkou Danou Batulkovou, která v nedávné době oslavila narozeniny, a to prý hodně hekticky. V každém případě dostala velké množství dárků, takže „to stálo za to.“ Domovskou scénou jsou jí Městská divadla pražská. V r. 1997 nastoupila do divadla Komedie, kde zastihla výborný kolektiv, tvořící celou řadu zajímavých projektů. V současnosti jsme napočítali 8 divadelních her, v nichž účinkuje a jak připouští, už je to mezní počet únosnosti. Moderátor Vladimír Kroc proto vyzvídal více podrobností, např. o adaptaci Vše o mé matce od Pedra Almodóvara. Nabídka na roli Manuely jí opravdu potěšila, i když hra se nedrží striktně filmové předlohy. Dále jsme se ptali na role v inscenacích Zlatí úhoří a Prolomit Vlny. A co jsou Mrchy? Jde o představení, které vzniklo pro Café teatr Černá labuť, pojednávající o nepříliš lichotivé výpovědi žen, ovšem s notnou dávkou nadsázky. A aby byl výčet kompletní, přišla řeč i na hru Dakar, kde ztvárnila roli navigátorky, jež se prostřednictvím prestižní soutěže mstí muži. Samozřejmě jsme se ptali i na pocity související s oceněním Talent roku 2008. Ty byly rozporuplné, ovšem jak Daniela Batelková sama přiznává, nakonec byla nadšená. Bohužel taneční činnosti se dále nevěnuje. Každou středu ji můžeme vidět na televizních obrazovkách v seriálu Comeback, o kterém podrobněji hovořila. Vzala nás do zákulisí, kde probíhají vždy náročné přípravy. Už víme, že před kamerami se rozhodně neimprovizuje, jak by se mohlo na první pohled zdát. Původně projevila zájem o angličtinu, a to již za minulého režimu, protože exprese divadelního světa pro ní byla těžkou zkouškou, kterou ovšem nakonec zvládla. Mj. nám prozradila, že jejím oblíbeným autorem byl např. Jan Skácel, a že by se v budoucnu ráda přesunula více na jih, směrem k teplejšímu podnebí.
Netradiční bylo páteční vydání Hosta do domu, kdy probíhala Noc s Andersenem, tedy akce ke které se připojuje jak ČRo 2 - Praha tak Slovenský rozhlas. V bratislavském studiu byla moderátorka večerního programu Rádia Slovensko Martina Kardošová a předsedkyně Spolku slovenských knihovníků Silvia Stasselová. V pražském studiu pak byl naším hostem herec Pavel Trávníček. Hrál v pohádce O brokátové růži a slavíku z perleti (1982), která byla zpracována na motivy Andersenovy pohádky "Pasáček vepřů", na kterou jsme společně zavzpomínali. Má rád filmy, ale především knihy, protože “se u nich dá snít a naše fantazie nám umožňuje stát se součástí vyprávění“. Spolu s našimi slovenskými hosty se shodl na tom, že bychom si v Čechách měli více hýčkat slovenštinu, které dnešní české děti už příliš nerozumí. Hovořili jsme o pohádkách (včetně těch rozhlasových), hudbě, knihách a také si s posluchači zasoutěžili o encyklopedii. Samozřejmě jsme se ale především věnovali akci Noc s Andersenem, která na Slovensku dostala název "Rozprávkové Rádio Slovensko - Noc s Andersenom".
Netradičně si dovolíme upozornit i na audiozáznam pátečního pořadu Jak to vidí. Hostem byl pověřený generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan, který hovořil o budoucnosti veřejnoprávního média. Více si poslechněte sami....
Použít můžete tuto diskusi (hned pod článkem) nebo náš e-mail: ZDE.
NEZAPOMEŇTE, ŽE
Od února 2010, resp. poprvé od posledního lednového víkendu (30.1.- 31.1.), najdou návštěvníci internetových stránek Českého rozhlasu 2 - Praha EXKLUZIVNĚ, a to v našem Rádiu na přání, rozhlasové hry (ne 20:05), četby na pokračování (po - pá 22:05), pohádky skřítka Hajaji (denně 19:00), sobotní Hry pro děti a jejich rodiče (so 13:05) nebo Nedělní pohádky (ne 13:05)!!! Tyto pořady jsou zde publikovány ale pouze ve streamu, tedy pouze k poslechu (!), a pouze na dobu jednoho týdne!!! Vyhověli jsme tak vašim četným prosbám a žádostem.
Stále ale nemůžeme pořady nabízet "ke stažení", tedy k "download"(!) nebo na dobu delší než jeden týden. Jsou totiž chráněny autorským zákonem.
Pevně věříme, že tuto novou službu přivítáte!
VÁŠ ČESKÝ ROZHLAS 2 - PRAHA
RÁDIO NA VLNĚ POHODY
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
