Planetka tvaru doutníku přiletěla od cizí hvězdy

27. únor 2018

Poprvé v dějinách pozorovali loni na podzim astronomové unikátní planetku, která do sluneční soustavy zavítala od jiné hvězdy. Návštěvník odjinud proletěl velkou rychlostí, minul Slunce i Zemi a zmizel. Jaké podrobnosti o něm víme po pár měsících?


Příspěvky Meteoru 24. 2. 2018
DNA by bez RNA byla k ničemu
Objev pulsarů
Planetka tvaru doutníku nebo disku
Dobrou chuť přejí bakterie
Kamera podle račího oka
Má smysl plácat komáry?

Těleso mělo velmi zvláštní tvar, něco mezi doutníkem a okurkou. Podivné získalo i jméno: Oumuamua, v havajském jazyce posel. Astronomové ho objevili právě z Havajských ostrovů, a to za pomoci dalekohledů Pan-STARRS 1, v říjnu 2017.

„V první moment to vypadalo, že by mohlo jít o poměrně běžné malé blízkozemní těleso. Pohybovalo se sice docela rychle, ale nevymykalo se. Záhy se ale ukázalo, že jeho dráha má velký sklon a podobá se spíše kometární dráze. Myslelo se tedy, že jde o kometu na velmi protáhlé parabolické dráze, ani toto vysvětlení ale nesedělo,“ vzpomíná dr. Petr Pravec z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Jakmile bylo jasné, že jde o něco úplně jiného a navíc něco, co se velmi rychle vzdaluje, bylo nutné ihned konat. Napřít všechny pozorovací síly směrem k objektu. „Od okamžiku objevu objekt neustále slábl, pozorovací interval byl méně než dvoutýdenní, dalekohledy musely být namířeny velice rychle,“ dodává astronom.

Kývající se krasobruslařka

Astronom Petr Pravec udělal analýzu všech dostupných měření a zjistil zajímavé detaily o způsobu rotace tělesa. „Ten objekt nerotuje kolem jedné osy, ale je ve stavu tzv. volné precese: rotuje kolem osy, která preceduje kolem vektoru momentu hybnosti. Podařilo se nám prokázat, že to těleso je ve zvláštním rotačním stavu už miliony let,“ popisuje Petr Pravec.

Vypadá to, jako kdyby do planetky kdysi dávno „něco drclo“, zřejmě už v její domovské planetární soustavě. Možná právě tato srážka ji pak vyhnala na dalekou pouť až k nám.

Jak si představit zvláštní rotaci asteroidu? Možná pomůže připodobnění ke krasobruslařce. Když udělá piruetu, roztočí se kolem své osy kolmo k ledu, točí se a točí – to je jednoduchá rotace. Kdyby se navíc začala kývat, prohýbat v pase dopředu a dozadu, zcela pravidelně, tak by vykonávala pohyb složený ze dvou různých rotací. Otáčela by se a ještě kymácela.

Ostatně podobně to dělá i naše planeta Země, tzv. precesní pohyb však trvá 26 000 let, takže si ho nevšimneme. Podivný styl otáčení neznámé planetky tak nebyl až tak překvapivý, další otázky spíše vzbuzoval její nevšední tvar.

Spekulace o kosmické lodi

Planetky obvykle vídáme ve tvaru nevzhledné brambory, posel Oumuamua ale připomínal spíše salátovou okurku či doutník. Původně svět obletěla zpráva, že poměr délky k šířce planetky je 10:1. To se mírně poupravilo.

„Je to trochu méně než 10:1, ale víc než 5:1. Na internetu se ukazovala jen jedna varianta – doutník, možná je to ale spíše zploštělý disk, nejsme si jisti. V každém případě je to velice neobvyklý tvar, mezi asteroidy ve sluneční soustavě jsme ještě takový nepozorovali. Je to něco mimořádného a nevíme, co přesně to znamená,“ dodává Petr Pravec.

Podobné situace jsou jak dělané pro nejrůznější teorie o mimozemských civilizacích. Ihned se vyrojily spekulace například o tom, že by mohlo jít o nefunkční kosmickou loď. Vědci nicméně nenašli jedinou známku toho, že by mělo jít o umělé těleso.

Jedním z vysvětlení podivného tvaru je, že podobně mohla kdysi velmi dávno vypadat i tělesa ve sluneční soustavě. Všechna její tělesa jsou totiž stará kolem 4,5 miliardy let, nedá se vyloučit, že dříve tady takové extrémní tvary také byly, ale postupem času se „obrousily“. Dá se předpokládat, že těleso ve tvaru doutníku k nám mohlo přijít z mnohem mladšího hvězdného systému.

„Až se objeví druhé takové podobné těleso, a ono se jistě objeví, tak doufejme, že na to budeme lépe připraveni a zjistíme o něm více než o tom prvním,“ uzavřel Petr Pravec.

NASA a jiné kosmické agentury například zvažují, že by připravily raketu, která by mohla vyslat průzkumnou sondu. Problémem samozřejmě je hyperbolická dráha tělesa a její přílišná rychlost. Je to sice na hranici současných možností, ale zcela nereálné to není.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.

autoři: Petr Sobotka , Leona Matušková
Spustit audio