Pavel Novák: Nizozemština pro začátečníky

19. červen 2015
Dobré ráno s Dvojkou

Že jsou všechny jazyky unikátní? Pojďte se obout do nizozemštiny! Jazykové záludnosti. Fejetony zahraničních zpravodajů.

Do prvního semestru nizozemštiny jsem šel s přesvědčením, že když budu dávat bedlivý pozor, budu brzy rozumět a záhy i mluvit. Anglicky přece umím a německy celkem také. Pravda, byla to značná výhoda proti mým spolužákům, kteří ovládali většinou jen francouzštinu a někteří také arabštinu.

Za svého působení na místě zpravodaje v Bruselu jsem chodil do třídy s přistěhovalci z Afriky. A také s frankofonními Belgičany, kteří se chtěli naučit nizozemsky, aby díky znalosti dalšího úředního jazyka Belgie získali lepší práci. Moje představa založená na podobnosti nizozemštiny s jinými jazyky se záhy ukázala jako ne zcela správná.

Když jsem asi ve čtvrté lekci dostal za úkol zkusit jednoduše vyprávět, co jsme dělali o víkendu, chtěl jsem říct, že jsme byli v lese. Zkusil jsem tedy poholandštit němčinu i angličtinu.

„In wald“, „wud“, „wuld“ ani „In forest“, „foret“ nebo „fort“ nefungovalo. Učitelka komentovala mou snahu slovy: „Pavel, nemůžeš se všude snažit tlačit němčinu nebo angličtinu. Les se nizozemsky řekne Bos.“ Aha, takže některá slova mohou být i z francouzštiny. „Bois“ (vysloveno boa) je totiž les francouzsky.

Když jsem ale v květnu chtěl vyprávět o tom, že se v Česku slaví každý rok konec války, neuspěl jsem ani s „krík“ (po německu), ani s „wór, wár, woár“ (s pomocí angličtiny), ani (poučen tím, že slovo může pocházet i z francouzštiny) s „gér“ a „chér“.

Ne nizozemská válka „oorlog“ se prostě nepodobalo ničemu, co jsem znal. Zato některá jiná slova si jsou dost podobná. Stejně jako v češtině. Známe krále a královnu, ale také králíka a králíčka. A když třeba chcete říct, že se vám moc líbila oslava narozenin krále nebo královny „koninginen dag“ [kouninginen dach] a vykouzlíte z toho „konijnen dag“ [kounajnen dach], je rázem z královnina dne den králičí.

autor: pan
Spustit audio

Související

Jak nás naladíte na DABu

Nejnovější hry a četba

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.