Pavel Liška: Hraju prostě samý idioty

16. květen 2019

„Herectví je divná profese. Měl jsem období, kdy jsem se z tý absurdity na divadle počůrával,“ přiznává v rozhovoru herec, který se vyučil mechanikem přádelnických strojů.

„Hraju prostě samý idioty,“ přiznává Pavel Liška hned v úvodu Nočního Mikrofóra na Dvojce. „Všechny moje role mají společný to, že jsou něčím zvláštní, že duše těch postav jsou vyšinutý. Ale mě to strašně baví,“ svěřuje se herec moderátorovi Jaroslavu Sedláčkovi.

„Já jsem byl ve škole dlouho čtyřkař,“ vysvětluje Liška dál. „Pak mi táta vysvětlil, že je dobrý mít maturitu, že s maturitou můžu dál rozvíjet svoje touhy. A přihlásil mě na obor seřizovač-mechanik přádelnických strojů, protože byla velká šance se tam dostat. A povedlo se. Maturitu mám.“

Připouští, že jeho současná profese herce je divná. „Míval jsem na divadle záblesky, kdy jsem si uvědomoval tu absurditu. To, že to je vlastně divný. A pak jsem se často počůral. Fyzicky. Fakt. Měl jsem jedno takový období Na zábradlí. Dokonce jsem začal nosit ručník, aby to kostymérka nepoznala.“

Jak propadl kouzlu motorek a cestování? A nelituje, že jeho první rolí – tolik určující pro celou kariéru – byla role idiota? Kdy a jak vznikl jeho zájem o cestování? Jak se spolu žije dvěma hercům?

autor: Jaroslav Sedláček | zdroj:
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová