Pavel Kosatík: Vegetariánka v originále zapadla. Nobelovu cenu získala Han Kang až díky anglickému překladu

17. říjen 2024

Držitelkou Nobelovy ceny za literaturu se letos stala jihokorejská spisovatelka Han Kang. Švédská akademie věd ji ocenila za intenzivní poetickou prózu, která se vyrovnává s historickými traumaty a odhaluje křehkost lidského života. Zapadá výběr poroty do kontinuity Nobelových cen za literaturu? Spisovatel Pavel Kosatík se v audiozáznamu ještě zamyslí nad spirálou násilí na Blízkém východě a pomyslně se přesune do roku 1604, kdy se na na obloze rozzářila hvězda.

Volba jihokorejské autorky zapadá do kontinuity Nobelových cen za literaturu minimálně v tom smyslu, že se už dávno neodměňují literátky a literáti za celoživotní dlouhotrvající tvorbu, jako tomu bývalo pravidlem dříve, ale oceňují se i autoři ve věku, ve kterém teprve začínají s nejlepšími věcmi přicházet. Spisovatelce Han Kang je 54 let a známá je díky třem překladům i zasvěcenějšímu českému publiku.

Role překladatelky

A právě role těch, kteří literaturu překládají, je u jihokorejské autorky stěžejní. „Román Vegetariánka, za který nyní Han Kang dostala cenu, je už poměrně starý. Vyšel v roce 2007, velkou pozornost ale nevzbudil a za hranice země původu se nedostal. Do angličtiny byl přeložen o necelých deset let později, přičemž překladatelka, jak později vyšlo najevo, s ním zacházela trošičku po svém a vylepšila ho. Tudíž se dá říci, že jde o společné dílo,“ přibližuje v pořadu Jak to vidí... spisovatel Pavel Kosatík.

Čtěte také

Aniž by se však spisovatelce ubíraly zásluhy, otevírá tento fakt otázku, jaký vliv má v dnešní době překladatelství. A ukazuje se, že stěžejní.

„Díky anglickému překladu dostala Vegetariánka prestižní Mezinárodní Man Bookerovu cenu a posléze začala být přes angličtinu překládána do dalších jazyků, včetně nobelistické švédštiny.“

Nobelovy ceny za literaturu ukázaly, jak důležitou roli má dnes překladatelství

Mnoho superlativů si ale vysloužil i poslední přeložený titul Bílá kniha. Dokonce i v českých literárních časopisech se mluvilo o knize století. „Ještě dříve se mi ale do rukou dostala její kniha Kde kvete tráva, u níž jsem se domníval, že půjde o historický román popisující události, ke kterým došlo v Jižní Koreji v roce 1980. Byl jsem ale velmi příjemně překvapen, že šlo o vyprávění založené na velmi specifické východoasijské imaginaci, plné složité symboliky a se složitou formální strukturou, přitom to ale není čtení jen pro hrstku vyvolených. Naopak jde o knihu, která otevírá v člověku věci, které standardní literatura pomíjí nebo nad kterými mávne rukou, což je příklad i oceněné Vegetariánky,“ popisuje osobní zkušenost s dílem Kosatík.

Jazyk zbavený balastu

V příštím roce by měl autorce v češtině vyjít další román Neloučím se navždy, vracející se k počátkům Korejské republiky. Přestože ve všech jejích dílech rezonují otázky typu, kde se v lidech bere krutost a brutalita, nejcennější na psaní Han Kang je podle Kosatíka forma. „Je to skutečně literární forma, která dělá její dílo velikým. Objevování nového jazyka, hledání nových způsobů pojmenování pro věci, u nichž se dozvídáme teprve od ní, že se dají pojmenovat.“

Stejně vysoce zhodnotila autorčin styl i česká překladatelka Petra Ben-Ari, když řekla, že jde o jazyk, který nemá žádný balast. „Nic krásnějšího se asi říct nedá. Znamená to, že autorka našla to, proč je na světě. Vždycky se raduji, když se toto spisovatelce či spisovateli podaří. Naštěstí takových není málo...,“ uzavírá Pavel Kosatík.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.