Pavel Kosatík: Jan Palach nebyl dokonalá osobnost. Ale je dobře, že ho v dějinách máme
Česko si připomíná výročí sebeupálení studenta Jana Palacha. 19. ledna 1969, třetí den po svém vzplanutí, zemřel na následky těžkých popálenin.
„Jeho čin se někdy interpretuje jako reakce na okupaci. Spíš to ale byla reakce na duchovní marasmus, ve kterém se nacházela tehdejší česká společnost,“ říká spisovatel Pavel Kosatík. A jaký je Palachův odkaz pro tu současnou? „Že na spoustě věcí záleží. V krizových situacích je potřeba před výzvami doby neutíkat.“
„Já bych nedokázal to, co Palach, ale velice často na něho myslím. A je dobře, že takové lidi v našich dějinách máme, protože jsou měřítkem našich jednání. Pro naše současné výzvy a obavy je ale třeba hledat vlastní řešení.“
Palach a migrační krize?
Inspiraci v činu Jana Palacha našli studenti pěti fakult Univerzity Karlovy, kteří připravili projekt Encyklopedie migrace. Pro jeho autory je Palach „živým symbolem člověka, který cítí zodpovědnost za svět kolem sebe a chce mu sám něco dávat.“
„Je to senzační paralela. Jejich čin zdánlivě nemusí mít s Palachovým vzorem tak úzkou spojitost, ale pro ně zjevně má. Já se vždycky raduji, když slyším, že studenti něco podnikli. Nechci přeceňovat žádnou novou událost, ale z téhle mám radost. Je mezi nimi hodně lidí, kteří prošli uprchlickými tábory na Balkáně, takže to není žádné teoretizování z dálky. A je naděje, že s tím jen tak nepřestanou.“
Málo známá tvář
Čin Jana Palacha se objevuje i ve filmu. Po nedávné trilogii Hořící keř se nyní připravuje snímek podle scénáře Evy Kantůrkové. „Hořící keř pojednával hlavně o tom, co následovalo. Paní Kantůrková se ale zabývala spíše tím, co sebeupálení předcházelo. Jak se to celé v jeho hlavě a srdci rodilo.“
Film by také měl ukázat plastičtější pohled na Palachovu osobnost, než bývá zvykem. „Byl to člověk, který měl vysoká etická měřítka, ale byl také hodně rozporuplný a na jeho povahu se lze dívat z mnoha stránek. A pokud vím, tak tvůrci nového filmu před tím nebudou uhýbat. Jsem na to velmi zvědavý.“
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.