Parák
Dobrava Moldanová vykládá příjmení Parák buď z apelativa pár, nebo pára, případně ze slovesa párat se ve významu „piplat se“, „hrát si s něčím“. Máte i apelativum parák, které má význam „parní mlýn“, ovšem tato motivace není u příjmení příliš pravděpodobná, protože parní mlýny se objevují až v průběhu 19. století. Spíše bychom snad mohli spekulovat o možné souvislosti s jiným apelativem, a to párák, tj. „špatný dělník, hudlař, fušer“. V současné době u nás žije 467 obyvatel s příjmením Parák, formu Párák nenosí nikdo.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 135; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 290; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 83
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.