Otázka Meteoru na květen - výsledky (+VĚČNÝ KALENDÁŘ)
Květnová soutěž vyžadovala váš pohled do novodobých kalendářů.
Všimli jste si někdy, že nepřestupný rok začíná i končí vždy stejným dnem v týdnu? Pokud ano, víte, že po určité době se kalendáře opakují a vy si tak – teoreticky – nemusíte kupovat každý rok nový kalendář. Dejme tomu, že byste chtěli být důslední a připravit se ta, abyste měli pro daný rok identický kalendář s nově vydaným, který si kupují lidé běžně. Pokud si do něj budete psát tužkou, jak si po vymazání obsahu pořídit doslova věčný kalendář?
V květnu proto Meteor zajímalo, jaký nejmenší počet kalendářů byste potřebovali k tomu, abyste byli připraveni na vše a kalendáře už si nikdy nemuseli kupovat?
Správně řešili ti, kdo nám napsali, že minimálně potřebujete 14 kalendářů (7 nepřestupných a 7 přestupných). Jen minimální množství soutěžících si však všimlo, že se započtením Velikonoc minimální množství kalendářů vzroste teoreticky na 70. Velikonoční neděle totiž může mít v závislosti na fázích měsíce v daném roce jakékoliv datum od 22. března do 25. dubna. Okrajové varianty tohoto 35 dnů dlouhého období se přitom vyskytují velmi vzácně. Kupříkladu v nepřestupných létech se za celou dobu od zavedení gregoriánského kalendáře (1582) vyskytla jen jedna velikonoční neděle s date, 22. března (1818) a jedna s datem 24. března (1799). V přestupných létech jsou dokonce čtyři data pro velikonoční neděli, která se ještě nevyskytla a minimálně do roku 3000 se nevyskytnou. Jde opět o 22. březen, ale rovněž 25. březen, 24. duben a 25. duben.
Všechny kalendáře si můžete stáhnout do počítače a vytisknout z přiloženého souboru PDF.
Výherci
Za správné určení nejnižšího počtu kalendářů:
Jaroslav Prepura, Praha - Prosek
Jana Brodská, Jablonec nad Nisou
Jaromír Valíček, Vizovice
Za zohlednění pohyblivých svátků:
Jan Škoda, Praha 10
Pavel Strnad, Loučná nad Desnou
Vladimír Novotný, Praha 415
Meteor Vám srdečně gratuluje a těší se na další účast v podobných soutěžích.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.