Ondřeje Brzobohatého posedl démon hudby již v dětství

26. leden 2012

Muzikant, zpěvák, moderátor a producent se před kamerami poprvé objevil už v šesti letech. Od té doby sklízí jen uznání. Ondřeje Brzobohatého provází pověst všestranného, až téměř geniálního umělce.

Jeho život je prý hektický a sám o sobě tvrdí, že trpí neduhem neorganizovatelnosti. Přitom napsal scénickou hudbu k mnoha divadelním inscenacím, filmům Dušana Kleina, Karla Janáka nebo seriálům Rodinka a Cukrárna.

Jako herec ho uvidíte v TV i v Hudebním divadle Karlín (jako Heroda v rockové opěře Jesus Christ Superstar) nebo v Rodinném divadle Radka Brzobohatého. S takto nabitým itinerářem by se bez vynikajících organizačních schopností dozajista neobešel.

Nenáviděné housle a milovaný klavír

„Buď z něj bude zloděj, nebo fenomenální houslista,“ pronesl prý Radek Brzobohatý při pohledu na ruce svého syna těsně po narození. Nenaplnilo se ani jedno, přestože od svých čtyř let hrál pod přísným dohledem svého otce na housle i několik hodin denně.

Radek Brzobohatý a Hana Gregorová

„Pokud bych dnes potkal potomka Otakara Šefčíka, tak bych ho asi bez varování napadl. Je to autor houslových cvičení, která jsou sice perfektní, ale mě pronásledovala kus mého dětství.“

Po téměř traumatických zážitcích hru na housle nakonec vzdal a přirozeně se dostal ke hře na klavír, u kterého také zůstal: „Představa mých rodičů byla, že musíme být muzikální rodina. Moje sestra Rola tedy dostala klavír, na který posílala cvičit mě a sama se věnovala jiným věcem. Rodiče byli spokojení, protože bylo slyšet, že se na klavír hraje a až po půl roce vyšlo najevo, že jsem za ní cvičil já.“

Filmová hudba může otevírat cestu ke klasice

Ondřej Brousek

Ondřej Brzobohatý by se chtěl věnovat výhradně filmové hudbě. S přáteli Ondřejem Brouskem a Dominikem Renčem aktuálně pracují na portfoliu, ve kterém chtějí ukázat co všechno mají za sebou a co mohu nabídnout.

„Pokud má člověk pokoru a navíc i jistý talent, je schopný v hudbě vytvořit cokoliv. Právě ve filmové hudbě může být pro mladší generace cesta k hudbě klasické.“ Ve filmech totiž zaznívají kusy klasických děl a postupy autorů jsou výsledkem hudebního vzdělání.

Mentorem Ondřeje Brzobohatého byl český skladatel Milan Kymlička. Ten se jako jeden z mála dokázal prosadit v zahraničí, kde komponoval pro velká filmová studia.

„Když se Kymlička po revoluci vrátil zpět do Čech, podílel se tehdy na natáčení pohádky O ztracené lásce. Díky matce, která v pohádce účinkovala, jsem měl možnost navštívit studio a sledovat ho při práci. Asi jsem ho tehdy zaujal natolik, že mi své vědomosti začal předávat a já ho v nepravidelných intervalech navštěvoval. Bylo to pro mě jako bych se ocitl na Berkeley.“

Vraždy za oponou

„Jsem muzikou víceméně posedlý.“ Vražda ze oponou je názvem posledního muzikálu, ve kterém O. Brzobohatý účinkuje v roli bostonského detektiva Franka Coffiho.

„Je to nádherné představení. Klasická Broadway vtipně podaná, braná s nadhledem. Jedná se o poslední dílo Johna Kandera a Freda Ebba a jelikož jejich práci vysloveně zbožňuji, muzikál je pro mě opravdová láska.“

Brzobohatý měl dokonce možnost se s Johnem Kanderem setkat osobně, protože navštívil premiéru představení. „Prvně jsem si říkal, že budu nervózní a že ze sebe nevydám ani hlásku. Nakonec vystoupení sklidilo velký úspěch a já jsem s ním mohl mluvit v hudebním klubu ještě pět hodin po představení.“

Právě díky tomuto ohlasu byl Ondřej Brzobohatý nominován na cenu Thálie, což prý považuje osobně za neskutečný paradox, protože se necítí být hercem.

autor: Jan Sklenář
Spustit audio

Související