Odpočítávání... Jak přelstít osud? Dokument z unikátní operace párové výměny ledvin

20. září 2015

Způsob, jak se postavit proti nepříznivému osudu, řekli by laici... Pohled z místa, kam se jinak nepodíváte. Pohled na dva lidské osudy v rukou profesionálního týmu IKEMu.

Jaro 2015. Operační sál Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze. Tady se protíná několik lidských osudů. Je tu špičkový lékařský tým, za kterým stojí zkušenost a odvaha provádět operace podle nejnovějších světových poznatků.

Je tu živý člověk, který daruje svůj orgán, a další člověk, kterému bude tento orgán za několik desítek minut transplantován. Dárce a příjemce ledviny se tu na krátkou dobu setkali, ale oba v narkóze. Ti dva se nikdy nepoznají.

Jedinečná příležitost

Mám jedinečnou šanci jako dokumentaristka zaznamenávat dva lidské osudy, které souvisí s transplantováním ledviny, a současně průběh operace. Několik týdnů čekám, než lékaři získají jeden pár, který bude ochotný s natáčením souhlasit.

Po pěti týdnech konečně telefon: „Manželé Šosovi s natáčením souhlasí.“ Hned druhého dne přijíždím do Transplacentra a seznamuju se s 57letým Ladislavem a jeho manželkou Martou. Na ledvinu od zemřelého dárce čeká Ladislav téměř tři roky marně. Má totiž vzácnou krevní skupinu 0-.

Šance shody mizivá

Šance, že se najde dárce se stejnou skupinou, je mizivá. Jeho zdravotní stav se rychle zhoršuje. Denně smí přijmout maximálně litr tekutin, protože jeho tělo není schopno tekutiny vylučovat. „Když je horko a už to nemohu vydržet, cumlám alespoň kostky ledu,“ povzdechne si Ladislav Šos.

Paní Marta rozhodla na konci roku 2014: „Dám manželovi svou ledvinu. Nemůžu se jen dívat, jak se trápí a není mu pomoci. Když jsme pak do IKEMu začali jezdit na různá vyšetření, tak jsme okamžitě vycítili, že tam všem můžeme důvěřovat, že jsou to profesionálové. Víme, že jsme v dobrých rukou.“

Program párové výměny ledvin

Ze začátku měla paní Marta představu, že bude moci dát svou ledvinu přímo manželovi, ale vyšetření to vyloučila. Jejich hodnoty se neshodují a její ledvinu by manželovo tělo pravděpodobně nepřijalo. Od lékařů dostávají manželé Šosovi nabídku k zařazení do Programu párové výměny ledvin.

Pár v tomto programu tvoří dvojice, z nichž vždy jeden ledvinu potřebuje, druhý se rozhodl ji darovat. Pokud shledáme, že nemůžeme provést přímou transplantaci, mezi těmito dvěma, tak je zařadíme do programu tzv. párových výměn. Jednou za tři měsíce jejich data mezi sebou pospojuje počítač. V tuto chvíli tak spojil čtyři dárce a čtyři příjemce. Nejnovější lékařské poznatky navíc umožňují transplantovat orgán i přes neshodu v krevních skupinách dárce a příjemce, a to je jedinečná šance pro pana Ladislava.

Doc. MUDr. Jiří Froněk, přednosta Kliniky transplantační chirurgie

Za manželi Martou a Ladislavem Šosovými dojíždím už tři měsíce před operací. I když je na nich patrná nervozita před operačním výkonem, který čeká oba dva, výrazně převažuje naděje, že se podaří prolomit rodinný osud: „Je to zakódovanej prevít nějakej. Všichni příbuzní to měli a předčasně zemřeli. Dědeček, otec i oba bratři,“ konstatuje Ladislav.

Vstup na sál (ne)povolen

Přichází den operace. Totožnost všech dárců a příjemců zná jen nejužší tým Transplantcentra. Ani já nesmím v párové výměně ledvin poznat víc než jeden pár. Nelze zveřejňovat data a hodiny, kdy se konaly operační výkony. Nesmím k operačnímu stolu s mikrofonem blíž než na metr. Po vstupu na sál zjišťuji, že i přesto, že natáčím speciálním směrovým mikrofonem, bude problém se zvukem.

Mám sice povoleno se operujícího chirurga v průběhu operace ptát, ale běžící klimatizace, hudba na sále (operatér si zvolil koncert Erica Claptona) a šum řady zařízení vytvářejí zvukovou hladinu, ve které se ztrácí to, co by mělo naopak vyznít: povely operatérů, cinkot nástrojů a další zvuky operace. Ale to je realita.

Několikahodinová operace

Vyjmutí ledviny z těla dárce probíhá laparoskopicky, takže chirurg sleduje na obrazovce nad operačním stolem zvětšený detail okolí ledviny, který odhaluje mikrokamera uvnitř těla. Je to složitější chirurgický výkon než našití ledviny příjemci.

Transplantaci na sále sledují i medici

Téměř po třech hodinách je ledvina odebrána, sestry ji promývají speciálním roztokem, balí do plastového obalu a zahrnují ledem. Mimo tělo bude přibližně dvě hodiny. Dárce odvážejí a pan Ladislav už čeká v předsálí.

Finále operace. Operatér doc. Jiří Froněk nechává zapnout velkou obrazovku, která v detailu snímá transplantovanou ledvinu. Žíly i tepny jsou propojeny. Tak, jak do ledviny proudí krev, orgán během několika vteřin změní barvu z bílé na sytě růžovou.

Dva měsíce po operaci

Je to první známka toho, že orgán v těle příjemce funguje. Ale přesto nemusí být vyhráno. Ani pro dokumentaristu tímto momentem zdaleka nic nekončí. Natáčím ještě další dva měsíce, pak ještě zvuky upravit, sestříhat, poskládat a rozhodnout, co je z více než osmi hodin záznamu nejdůležitější.

Je to krásná práce. Zvlášť když mohu posluchačům nabídnout záběry z míst, kam by se jinak nedostali. A v případě tohoto dokumentu i proto, že mohu přinést svědectví o dvou báječných lidech z jižní Moravy a špičkovém lékařském týmu, který zachránil už mnoho lidských životů.

Marta a Ladislav Šosovi ještě v čase, kdy čekají na operaci
autor: Bronislava Janečková
Spustit audio