Odkládáte návštěvu lékaře kvůli křečovým žílám? Přečtěte si, co vás na 100 % čeká

Nejčastěji komplikací je trombóza, a to jak povrchní tak hluboká. „Dřív jsme tomu říkali flebitida (zánět povrchových žil) a trombóza (zánět hlubokých žil),“ vysvětluje Ota Schütz, primář pražské Žilní kliniky.

Bez komplikací je to elegantní léčba

Až 16 % pacientů s křečovými žílami totiž takové komplikace mají, nejčastěji jde o povrchový zánět žil. A jsou to ti z vás, kteří primární problém odkládáte. „Rázem tak máte nepříjemnou a chronickou komplikaci jinak elegantní léčby,“ dodává. Takové záněty nejen bolí, ale taky se rády vracejí, případně se rozvinou do hluboké trombózy, nebo ještě hůř do plicní embolie. Rázem vám jde o život, embolie totiž u 1 ‰ případů končí okamžitou smrtí!

Bércák

Další velmi nepříjemnou a chronickou komplikací je pak bércový vřed, a to žilního, tepenného nebo smíšeného původu. Jak vzniknou? „Na základě žilní nedostatečnosti a přetlaku v naplněných křečových žilách dojde k výraznému zeslabení pokožky a pak i k vytvoření vředu.“ Po vyléčení pak podle lékaře následuje operace, která by měla zabránit znovuvytvoření vředu.

Prevence? Zhubnout!

Rozvoj křečových žil zvyšuje nadváha, která je navíc limitujícím faktorem pro operaci postižených žil! „Všem pacientům proto nejdřív doporučíme opravdu zhubnout. Jinak vám ani nezaručím dobrý výsledek zákroku,“ dodává.