ODKAZY 3.8. - Uhelné miliony
Najít zkamenělý strom, takřka neporušený, který byl v zemi přes 20 milionů let, to je jako vyhrát v loterii. Najít kmen, který je zachovalý v délce minimálně osmi metrů, je jako trefit jackpot a vyzvednout ho neporušený, to je jako letět první do vesmíru. Alespoň pro paleontology.
Dno hnědouhelné pánve nedaleko Tušimic začalo uhelnatět před zhruba 22 miliony lety. Je to nejstarší část této pánve, na které se tehdy utvořil mohutný močál. Stromy na jeho okraji dávaly obživu tisícům druhů živočichů, jejichž zkameněliny se tu dnes, mezi hnědým uhlím, také nacházejí. Je to právě třičtvrtěrok, kdy tu paleontologové Národního muzea našli nejzachovalejší čelist nosorožce z této oblasti. Světově unikátní je toto místo na nálezy kostí chalicotherií - savců, jejichž kosti jsou na celém světě nejhojněji nacházeny právě tady, na severu Čech.
Právě sem se letos vydal s kolegy paleontolog Boris Ekrt, aby pátral po dalších zkamenělinách. Na místě, které letos zanikne pod navážkou hlušiny. Dno dolu už není pro těžbu rentabilní. Ekrta zlákal barevný, železitými oxidy ozdobený vodopád, u jehož paty zajásal. Našel osm metrů dlouhou kládu stromu, patřícího mezi taxodia - jehličnan, který se vyvrátil možná náporem vichřice, která rostlinnému velikánovi znemožnila dožít se ve své době vyššího věku. Zachovala ho ale na následujících více než 20 milionů let.
Aby se strom dochoval až do současnosti, bylo třeba mnoha náhod, včetně zpevnění jeho pletiva krystaly uhličitanu železnatého, který způsobil, že se ze dřeva nestalo uhlí v celém průměru kmene, tedy to, že vědci dnes mohli strom vyzvednout a zachovat jej pro budoucí studium ve sbírkách Národního muzea. Žádný větší částečně zuhelnatělý kmen stromu na našem území dosud vyzvednut nebyl. Mikrofony Meteoru byly u toho a vy si v záznamu dnešního Meteoru můžete poslechnout reportáž o tom, co všechno musí paleontologové podniknout, aby se návštěvníkovo oko mohlo kochat jakýmkoliv nálezem. A to nezmiňujeme preparátorskou a konzervační část procesu, která v tuto chvíli navazuje na etapu vyzvedávání, a jejíž plný úspěch není ani zdaleka triviální. Není nijak zaručeno, že se vyzvednutý strom podaří skutečně uchovat. Naše atmosféra je pro paleontologické nálezy "toxická". Nyní záleží na umu vědců, jak se jim podaří této výzvě čelit. Opakování jediné příležitosti se totiž nekoná.
Mapu s přesnou polohou nalezeného kmene pravěkého jehličnanu si můžete zvětšit kliknutím SEM
Pokud máte zájem se o tomto výzkumu dozvědět víc, sledujte i nadále Meteor, který vás bude o pokračujícím výzkumu stromu průběžně informovat. V galerii se do té doby můžete seznámit s fotografiemi, dokumentujícími vyzvedávání stromu.
Blesková soutěž
Chcete zkusit štěstí a získat pravou zkamenělinu dřeva, starého 20 milionů let, z místa, kam se nikdy nemůžete vypravit, protože za několik týdnů zanikne pod navážkou sutě? Pak buďte jedním z první stovky soutěžících, kteří správně odpovědí na následující otázku:
O kolik procent se liší nejvyšší hodnota obsahu uhlíku v hnědém uhlí a nejnižší hodnota uhlíku v antracitu?
Za správné budeme považovat odpovědi, které se od skutečnosti liší nejvýše do 3% jedním nebo druhým směrem.
Otázku už znáte, teď už ji jen správně zodpovědět mailem na meteor@rozhlas.cz, nebo korespondenčně na adresu Meteor, Český rozhlas, Vinohradská 12, 120 99, Praha 2. Na odpovědi čekáme do středy 14. srpna. Výherce oznámíme v Meteoru 17. srpna. Krom samotných artefaktů získáte i potvrzení o pravosti od paleontologů Národního muzea v Praze. Hodně štěstí!
Jeden rok Curiosity na Marsu
NASA oslavuje. Vědecká pojízdná laboratoř Curiosity bude brzy na Marsu jeden rok. Za tu dobu má na svém kontě řadu zásadních analýz, jako zkoumání hornit, které prokazatelně vznikly ve sladké vodě, atd. Nyní je laboratoř na cestě k dalšímu místu, které vědce enormě zajímá. Pokud vše půjde podle plánu, už brzy se lze těšit na další robotické dobrodružství z Rudé planety.
Student: jádro je budoucnost
Na energii, zejmén té elektrické, je naše civilizace životně závislá. Zásoby uhlí v dolech, jako je ten tušimický, se pozvolna tenčí a je třeba uvažovat nad strategií dalšího budování infrastruktury, která umožní moderní bytí. Cest je celá řada, student Jan Málek ze Znojma se rozhodl studovat budoucnost jaderné energetiky. Dává jí ve své výsledné práci jednoznačnou přednost před jakýmikoliv jinými dosavadními zdroji energie. Proč? Poslechněte si rozhovor s ním v dnešním Meteoru nebo nalistujte stránky práce, se kterou v celostázním finále Středoškolské odborné činnosti obsadil 2. místo v kategorii "Pedagogika, psychologie, sociologie a další společenskovědní obory". Njdete ji ke stažení vedle tohoto odstavce.
Na další zajímavé práce z letošního finále SOČ a jejich autory se v Meteoru můžete těšit i za týden.
Foťák za strnada
Minulý týden se nám sešlo opět velké množství nových nahrávek, které hranici poznaného území ČR posunuly už na 76%. Cu tentokrát pod "svým" čtvercem našel jen pan
Tomáš Balcer
Posíláme srdečné gratulace a podotýkáme, že hlavní cena - digitální fotoaparát - je ostřelována velmi pečlivě, ale na čtverci, kde je umístěna, zatím nikdo nenahrával. Pospěšte, strnadi brzy umlknou a digitální fotoaparát, set-top-box a další "neulovené" ceny připadnou vylosovanému účastníkovi letošníhokola projektu Mapování strnadích dialektů, který poslal alespoň jednu nahrávku.
Když jdou ryby rybařit 2/4
Podruhé jste se dnes v Meteoru potkali s knihou prof. Jaroslava Petra "Když jdou ryby rybařit" od nakladatelství Českého rozhlasu - Radioservis. Dnešní díl měl název "Na cizí účet" a vy jste mohli sledovat roztodivné strategie parazitů celého světa. Můžete sledovat i nadále. Četba je ve zvukové podobě uložena v archivu Meteoru.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
