ODKAZY 31.8. – Puberta ve FILMU

Vysvětluje pochody v lidském mozku, které stojí za pubertou a přiznává, že například dodnes věda neví, co pubertální tsunami v lidských mozkovnách spouští. To, co se ví, vypravuje nejen František Koukolík, ale rovněž nesmírně zajímavý vědecko-populární dokumentární film PŘEŽÍVÁM :) MOZEK NÁCTILETÝCH, který Meteor uvede za laskavé spolupráce mezinárodního festivalu Academia film Olomouc (AFO) v pěti studiích Českého rozhlasu najednou.

Přijďte za námi v pondělí 2. září do Českých Budějovic, Brna, Ostravy, Plzně a Prahy.

Projekce začíná v 18.00 hod. a k přihlášení stačí pouze odeslání e-mailu na adresu METEOR@rozhlas.cz Nezapomeňte uvést jméno, příjmení, město v němž chcete projekci sledovat a počet požadovaných míst. Rezervace bez těchto údajů je neplatná.

Přítomni budou tři vědečtí odbornící, připravení po skončení projekce zodpovědět všechny dotazy, které položíte. Jde o fyziologa Františka Vyskočila, psychiatra Oldřicha Vinaře a neuropatologa Františka Koukolíka.

Omlouváme se uchazečům o pražskou prokekci. Pro velký zájem už je kapacita naplněna. Psát rezervace nicméně můžete. V případě, že bude převis zájemců nejméně 100, pokusíme se zorganizovat další projekci pro ty, kdo zaslali mail se žádostí o registraci v Praze a nebohli být uspokojeni.

Zázračný lapač vody - UPSALIT

Není lajdák jako lajdák. Někdy můžete lajdačením dokonce něco objevit. A to něco docela zajímavého a praktického, něco, co se marně snažili vytvořit generace vědců před vámi po dobu zhruba 200 let. Upsalit! To slovo si zapamatujte. Možná jej jednou budeme mít doma. V tuto chvíli je to jen kouzelný prášek dokonale suchého uhličitanu hořečnatého. Svými vlastnostmi uchvátil nejen veřejnost, ale i objevitele. Přišli na něj totiž díky liknavosti. Jak? Poslechněte si v Meteoru, nebo vyhledejte originální článek kliknutím na odkaz pod tímto odstavcem.

Aha efekt

Tentokrát o svých aha-efektech vyprávěl prof. Jaroslav Petr z Výzkumného ústavu živočišné výroby.

Největší je Perkův dalekohled

Luboš Perek před pamětní deskou u největšího dalekohledu v České republice|foto: Michal Trnka

Uprostřed hlubokých lesů Ladova kraje, v Ondřejově u Prahy, se každou bezoblačnou nocotevírají kupole observatoří a digitální systémy astronomů se vpíjejí do tuše vesmíru. Jeden z nich vznikl už v roce 1967. Průměrem zrcadla dva metry jde o největší dalekohled u nás. Evropa se sice za dobu jeho existence ověnčila mliardami světel, která atmosféře nad kontinentem propůjčují různobarevné nádechy, ondřejovský dvoumetr, pojmenovaný roku 2012 po významném astronomovi Luboši Perkovi, pracuje úspěšně dál. Je to dodnes špičkové zařízení, umožňující astronomům pozorování vzdálených hvězd. Pravda, od doby vzniku už na světě vznikly další teleskopy, které ho předčí nejen svými rozměry a technologiemi odstraňující mihotání atmosféry (takzvaná adaptivní optika), ale Perkův dalekohled je pro naše astronomy stále nenahraditelný. Na rozdíl od zahraničních dalekohledů, na nichž mohou dostat maximálně několik pozorovacích nocí v roce, mají v případě Perkova dalekohledu k dispozici veškerý pozorovací čas, který Příroda poskytne. To dává možnosti pořizovat větší počet pozorování a vytvářet dlouhodobé soubory dat, které by jinak získávali složitě.

Perkův dalekohled už neslouží k optickým pozorováním. Daleko lépe se nyní hodí k měření spekter hvězd. Tímto způsobem astronomové jsou schopni získat ohromné množství informací o povrchové teplotě, rotaci a dalčích vlastnostech hvězd. Toto zařízení si vybral pan Jiří Sedláček jako výhru v loňské Velké letní soutěži Meteor, jíž byla návštěva libovolného vědeckého projektu dle vlastního výběru. Pan Sedláček tak zřejmě učinil kvůli své dceři Evě, kterou vzal do Ondřejova s sebou. Chce totiž být astronomkou a ondřejovský teleskop jí učaroval. Snad jí to vydrží. Zatím si můžete poslechnout, jak návštěva observatoře vypadá a co vše se o fungování našeho největšího dalekohledu Sedláčkovi dozvěděli od tamních odborníků - Jiřího Kubáta a Miroslava Šlechty ze stelárního oddělení.