ODKAZY 27.7. - Vidíme už temnou hmotu?

02585774.jpeg
02585774.jpeg

Spektrometr AMS vzbudil značný rozruch. Ukázal výsledky, které naznačují, že je něco jinak. Kde je chyba? V našich představách o vesmíru? Anebo se snad konečně dotýkáme temné hmoty ve vesmíru?

Komentář prof. Petra Kulhánka si můžete poslechnout v aktuálním bydání Meteoru, kliknutím na odkaz výše. Připomeňme jen, že zajímavý spektrometr AMS je součástí Mezinárodní kosmické stanice a hledí tu do černých hlubin kosmu. Na stanici ISS se můžete podívat na vlastní oči. O těchto nocích jsou její přelety vidět i z našeho území.

ISS - Mezinárodní vesmírná stanice

První šance už dnes v noci

Chcete-li ji spatřit, stačí si dnešek trochu protáhnout a počkat do 1:47:48 SELČ. ISS se objeví vlevo, kousek vedle měsíčního kotouče a odmění vás za čekání tím, že bude velmi jasná. Asi jako nejjasnější objekt na obloze, dvojhvězda Sirius A. ISS pak během 1 minuty a 29 sekund klesne k východnímu obzoru, za kterým zmizí v 1:49:17 SELČ.

Pokud chcete delší představení, stačí si jeden a půl hodiny počkat. ISS se vrátí, což bude příležitost i pro ranní ptáčata. Nařiďte si budíka na 3:20:40 SELČ, a rovnou se podívejte asi 21°nad západní obzor. ISS tam bude právě stoupat kolmo vzhůru, aby se vám na rozespalou hlavu podívala pěkně z nadhledu. Bude trochu méně jasná než při prvním nočním setkání, zato jí ale cesta po obloze bude trvat mnohem déle. Přesně 5 min. 29 sec. Opíše přímo nad vámi obří oblouk a nad východním obzorem pohasne ve 3:26:09 SELČ.

Zmíněné časy jsou vypočteny pro Prahu a okolí. Mapu s časy pro místo, kde bydlíte vy, jsem umístil do samostatného článku v sekci Multimédia. Dostanete se na něj kliknutím na odkaz pod tímto odstavcem a mimo jiné se budete moci podívat na přímý videopřenos z ISS. Kamera, která je na ní trvale zapnuta, míří takřka neustále na Zeměkouli.

Chandra spatřila černé díry

Galaxie M31 v Andromedě

Rentgenový teleskop Chandra změřil světlo, které k nám putovalo 2,5 milionu let z galaxie M31 v Andromedě. Už zříve v ní naše detektory našly 9 možných kandidátů na černé díry. Teď jich je už 35.

Jedna z nich je supermasivní, usazená pevně v centru galaxie M31, ostatní jsou závratně menší. Jde v podstatě o černodíří drobečky. Vždyť mají hmotnost jen mezi 5 až 10 hmotnostmi Slunce a vznikly zhroucením dávné velmi hmotné hvězdy.

Student zlepšuje účinnost solárních článků

Student chrudimského Gymnázia Josefa Ressla - Jan Hrabovský - kdysi rozebíral kalkulačky, vyjímal z nich solární články a jejich spojováním řešil své klukovské energetické nároky. Byla to pěkná hra, ale té už je konec. Jan se rozhodl, že si posvítí na účinnost solárních článků současnosti. Jejich maximální teoretická účinnost je jen 33%, proto je energie takto získaná ještě stále velmi drahá. Jan se proto spojil s pardubickou univerzitou, kde pracuje na tom, jak to udělat, aby solární články, které tu vyvíjejí, "viděly" více světla než dosud. Vyvíjejí proto speciální vrstvu skla, které by na současné články navázali. Nové sklo je podstatně odlišné od skla, jak ho známe. Není totiž tvořeno křemíkem, ale prvky jako síra, selen nebo telur. Takovým sklům se pro jejich složení říká chalkonidová skla. Jsou sycena ionty kovů vzácných zemin, takzvanými lanthanoidy. Práci, ve které to Jan Hrabovský popisuje, si můžete nyní přečíst i vy.

Na další zajímavé práce z letošního finále SOČ a jejich autory se v Meteoru můžete těšit i za týden.

Foťák za strnada

Strnad obecný

Minulý týden přišlo pořadatelům 88 nahrávek. To znamená, že pokrytí republiky strnadími nahrávkymi se vyhouplo na 74%. Ke strnadímu jásotu se př¡dáváme. Ceny tentokrát získali:

Martin Černý
Jan Martinek

Hlavní cena - digitální fotoaparát - ještě stále čeká na svého majitele, stejně jako set-top-box pro příjem digitálního rozhlasu a televize.

Když jdou ryby rybařit 1/4

Po čtyři týdny se budete v Meteoru potkávat s knihou prof. jaroslava Petra "Když jsou ryby rybařit", kterou vydalo nakladatelství Českého rozhlasu - Radioservis. Její zasvěcený text ukazuje přírodu jako dějiště dechberoucích válečných konfliktů i strategií přežití, která nepřestávají fascinovat vědce celého světa. vy se díky nim můžete s nejnovějšími poznatky setkat doslova tváří v tvář.