ODKAZY 10.8. - Den, kdy se rozsvítilo

10. srpen 2013

Ten okamžik znáte. Lámete si s něčím hlavu a ne a ne přijít na řešení. A najednou se ve vaší mysli cosi změbí. Vidíte řešení a žasnete nad tím, že vás to nenapadlo dřív. Právě jste zažili "aha efekt".

Odborníci, kteří vědí, že pro zápis do lidské paměti neexistuje silnější energie, než energie aha efektu, připravují situace, které mají pomoci ve vzdělávání. Jde pak o takzvanou zážitkovou metodiku výuky. Lektor navodí podmínky pro to, aby si klient na řešení přišel sám a to si pak (zpravidla) zapamatoval na celý život. Funguje to skvěle, vědí specialisté i absolventi jejich kursů, ale funguje to i mimo umělý svět tréninku. V běžném životě se vám určitě několikrát přihodil ten okamžik, kdy se vám v mysli spojily jevy, které pro vás do té doby neměly souvislost. Pamatujete si možná to řešení, ale ten okamžik nikoliv. V novém seriálu Meteor představí aha efekty vědců. Co jejich prostřednictvím spatřilo světlo světa? Jak touto metodou rozjasnili svět své profese či své soukromí? Aha efekty nás budou provázet několika následujícími týdny v Meteoru. Tentokrát jsme začali aha efekty prof. Martina Hilského.

Tvor, jehož jed zabíjí

Brouk se zelenkavým, ocelově lesklým kabátkem, který už má na svědomí tisíce lidských osudů, nás zaujal především proto, že uvozuje velmi zajímavý svět jedovaté přírody. O projektu a o cestě, jak se dostat k nesmírně zajímavým informacím, které vám otevřou možná dosud nepoznaný svět, vypráví samostatný článek.

Čtěte také

Blesková soutěž

Černé uhlí (ilustrační foto)

Chcete zkusit štěstí a získat pravou zkamenělinu dřeva, starého 20 milionů let, z místa, kam se nikdy nemůžete vypravit, protože za několik týdnů zanikne pod navážkou sutě? Pak buďte jedním z první stovky soutěžících, kteří správně odpovědí na následující otázku:

O kolik procent se liší nejvyšší hodnota obsahu uhlíku v hnědém uhlí a nejnižší hodnota uhlíku v antracitu?

Za správné budeme považovat odpovědi, které se od skutečnosti liší nejvýše do 3% jedním nebo druhým směrem.

Otázku už znáte, teď už ji jen správně zodpovědět mailem na meteor@rozhlas.cz, nebo korespondenčně na adresu Meteor, Český rozhlas, Vinohradská 12, 120 99, Praha 2. Na odpovědi čekáme do středy 14. srpna. Výherce oznámíme v Meteoru 17. srpna. Krom samotných artefaktů získáte i potvrzení o pravosti od paleontologů Národního muzea v Praze. Hodně štěstí!

Foťák za strnada

Strnad obecný

Strnadi pozvolna umlkají. Blíží se konec jejich sezóny, což znamená, že i pro vás, kdo pomáháte lovcům strnadích dialektů z Karlovy univerzity, nastalo období, kdy už své nahrávky o mnoho nerozšíříte. V minulém týdnu přišlo 31 nahrávek a hranice zmapování území ČR se posunula na 77 %. Tentokrát na svých čtvercích objevili tajnou prémii tito posluchači:

Josef Hána
Tomáš Balcer

Gratulujeme! Hlavní cena - digitální fotoaparát - stejně jako některé další hodnotné ceny zůstávají na svých čtvercích. Proto se v Meteoru brzy bude losovat. V osudí budou všichni přispěvatelé, kteří letos poslali alespoň jednu nahrávku. Kdo cenu získá se dozvíte v Meteoru vysílaném 24. srpna.

Když jdou ryby rybařit 3/4

Třetí vyprávění Meteoru opět citovalo z knihy prof. Jaroslava Petra "Když jdou ryby rybařit" od nakladatelství Českého rozhlasu - Radioservis. Dnešní díl měl nízev "Jak na to" a vyprávěl mimo jiné o tom, jak se vymřením agresivních členů tlupy paviánů přihodilo něco nesmírně zajímavého pro poznání vztahů ve zvířecích společenstvech. Větší či menší míra agresivity je totiž namíchána do osudí takřka všem tvorům na Zemi. Jak s těmito kartami dokážou hrát svou hru o život, posuďte v příbězích, které vypráví vědci a jejich poznání jevů více méně ukrytých našim očím.

autor: Marek Janáč
Spustit audio