Odhodlaný i citlivý, takový byl podle Magdaleny Pokorné manžel Boženy Němcové

„Josef Němec nebyl flegmatický, ani lhostejný. Nevzdával se. Dokázal se stejně dobře rozčílit a v prchlivosti snad i ublížit, jako s mimořádnou citlivostí a vnímavostí přiznat své city k manželce. Obětavě pomáhal dětem a věnoval se svým vnoučatům,“ dočtete se v knize historičky Magdaleny Pokorné.

Osobní a niterná korespondence manželů

Magdaléna Pokorná je autorkou knihy Josef Němec: Neobyčejný muž neobyčejné ženy|foto: Jan Sklenář

O lásce mezi oběma partnery se lze mnoho dozvědět z korespondence manželů. „Je velice osobní a niterní,“ myslí si historička. „Tyto prameny totiž mohou být velmi subjektivní.“ Lze ale vyčíst, že Josef Němec si své ženy velmi vážil. „Ctil ji a byl rád, když se o ní mluvilo. Byl rád, že je ctěná.“

Dopisy od manžela byly Němcové velkou inspirací. Němec jí v nich, během častých služebních cest, seznamoval s různými místními reáliemi. V jednom ze svých psaní dokonce uvádí: „Prosím tě, uprav to, přečti to, však víš. Ty to znáš lépe, než já.“

Než se vzali

V tom, jak se manželé seznámili, panují dohady. „V tehdejší době bylo běžné, že někdo muži jeho budoucí ženu dohodil. Na Němcovou prý v samotném začátku působil velice dobře. Byl pohledný, rázný a vlasti oddaný. Jeho povahu významně zformovala vojenská služba v severní Itálii a práce finančního strážníka.“

Než se 32letý Němec oženil s Barborou Panklovou, musel k tomu mít doporučení. A věkový rozdíl 15 let? „Byla to běžná záležitost. Do manželství se vstupovalo tehdy, když byl muž schopen zajistit rodinu. K tomu byl zapotřebí kariérní postup. Výjimkou nebyly ani obrácené poměry...“

Kdo koho obohatil

Manželství ale nebylo, díky vlasteneckému cítění obou partnerů, tolik nevraživé, jak je dnes společnosti známo. Na Josefa Němce velice zapůsobila česká tvorba. Znal se s významnými českými patrioty a Němcové byl vstupní branou do světa, po kterém tolik toužila.

„Přivedl a seznámil ji s mnoha lidmi. Její zásluhou pak bylo, že dokázala to, co jí nabídl, využít a zúročit.“ Je otázkou, kdo kdy koho obohatil, myslí si historička. Krizi manželství vysvětluje jako důsledek hmotné bídy rodiny, která v pol. 50. let 19. století nastala.

Krize manželství

Magdaléna Pokorná se ve vědecké práci především zabývá tématy z moderních kulturních dějin 19. a 20. století, dějinami vědeckých institucí, veřejným působením českých vědců, vztahy mezi spisovatelem a společností|foto: Jan Sklenář

Zde sehrálo roli také politické pronásledování a stísněnost bydlení. Dobu, kdy Němcová odjíždí do Litomyšle v naději, že zde bude nakladatelem Augustem financováno její nové dílo, ospravedlňuje spíše jako nešťastnou shodu nepříjemných a fatálních aspektů.

Němec se zajímal o úroveň českého školství, přispíval do listů K. H. Borovského a pražských novin. Dopisoval z míst jako Horní Uhry či Korutany. Zajímal se o úrodu, dobové zvyky, popravy trestanců, úroveň dopravy, jak by mohl český průmysl pronikat na Slovensko či o sbírky na Národní divadlo.

Němec byl starostlivý otec

Později se i snažil připomínat kult Boženy Němcové např. zmínkami o výročí jejího narození. Velice také podporoval a rozšiřoval sbírky pro Národní muzeum, byl veliký přírodozpytec. „Podpora muzea pro něj byla zásadní. Zřetelný a jasný u něj byl také vztah k české knize.“

A jaký byl jeho vztah k dětem? Byl starostlivým otcem. Jeho cit se později znásobil i příchodem vnoučat. Ať už byl kdekoliv, snažil se vědět a informovat ostatní o životě jednotlivých členů rodiny.

Magdaléna Pokorná a Vladimír Kroc|foto: Jan Sklenář