Ekonomická analytička Jana Klímová: Zastropování marží na pohonné hmoty? Dopadlo by jen na dálniční pumpy

Vláda projedná způsoby, jak snížit ceny pohonných hmot. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) už počátkem týdne oznámila, že připraví opatření k zastropování marží obchodníků. Kromě toho ministerstvo financí připravuje několik variant pro případné snížení spotřební daně u paliv. Stát také půjčí rafineriím 100 tisíc tun ropy.

U zastropování marží podle zákona o cenách jde podle hlavní ekonomické analytičky Českého rozhlasu Jany Klímové zejména o to, aby plošné opatření bezdůvodně nepoškodilo podnikatele.

„Ministerstvo financí to vysvětluje tak, že v případě, že by hrozilo poškození trhu nebo nějaké abnormální dění na trhu, tak může zasáhnout do cen, potažmo marží. Ono to vlastně není nic jiného než ovlivnění ceny, zastropování zisku.“

Zastropování marží

Andrej Babiš po pondělní schůzce s petrolejáři mluvil o možnosti zastropovat marže u nafty asi na 3,50 Kč za litr, u benzinu na 2,50 Kč za litr. To podle Klímové zhruba odpovídá průměrným březnovým maržím, opatření by proto dopadlo primárně na provozovatele dálničních pump, kde jsou marže vyšší. 

Pokud jde o navrhované snížení spotřební daně, vláda má podle analytičky možnost snížit daň na minimální limit platný pro všechny členské státy Evropské unie. Ten je v současnosti o 1,85 Kč nižší, než kolik český stát vybírá z litru nafty.

Čtěte také

Ekonomka Jana Matesová: Svět je rozkolísaný na mnoha frontách. Eskalace může vést k velkému konfliktu

„Na to se ještě přirazí, když to řeknu lidově, 21procentní DPH. Čili kdyby vláda snížila ten základ, z kterého se potom vypočítává to procento DPH, tak se i celková cena ještě o něco sníží,“ vysvětluje. U nafty by tak snížení spotřební daně na evropský limit znamenalo pokles ceny o 2,20 Kč za litr, u benzinu 3,60 Kč za litr.

Klímová zdůrazňuje, že v případě snížení spotřební daně by stát musel kontrolovat, jak se opatření promítne do celkové ceny, aby prodejci nevyužili situace ke zvýšení marží. Právě proto se dle analytičky hovoří o obou zásazích zároveň. Dalším negativním důsledkem by bylo výrazné snížení příjmů do rozpočtu státu.

Zbytek EU? Dvojí ceny i snížení DPH

Jak na zvýšení cen pohonných hmot kvůli íránské válce reagují další země Evropské unie? Například Rakousko také přistoupilo k regulaci a snížilo spotřební daň na benzin a naftu o 0,5 EUR na litr. Polská vláda zavádí maximální ceny pohonných hmot, sníží sazbu DPH z 23 na 8 procent a zredukuje i spotřební daň.

Slovensko a Maďarsko pak zavedlo dvojí ceny pro řidiče s domácí a zahraniční poznávací značkou. To podle analytičky není fér vůči evropskému trhu. Za zajímavá ale považuje opatření na podporu dopravců a zemědělců, se kterými přišla Francie a také Španělsko.

„Pro Francii, Španělsko jsou to samozřejmě důležité obory jejich ekonomiky, ale tam se to promítá okamžitě. A přes zemědělství a dopravu se to promítá do celé ekonomiky,“ konstatuje. 

Čtěte také

Politický geograf Libor Jelen: Že by Trump v Íránu dosáhl všech svých cílů? To je naivní představa. Ustoupit budou muset všichni

Řada zemí má také systém voucherů na energie pro sociálně potřebné a například Německo poskytuje úlevy pro pendlery, kteří dojíždějí do práce. „Tato opatření jsou sice složitější, ale nejsou plošná a nemají tak obrovské dopady,“ vysvětluje Klímová.

Polsko, které šlo razantní cestou snížení DPH, oproti tomu bude řešit chybějící miliardy v rozpočtu. „Polská fiskální rada, což je obdoba české Národní rozpočtové rady, už včera vydala varování, že tato plošná opatření jsou velmi riziková a špatná pro ekonomiku a že to povede k dalšímu velkému zadlužení Polska,“ upozorňuje.