57. Radiojournal aneb Příběh rozhlasu

Od prvních pokusů s morseovkou na Petříně až po milion koncesionářů. Jak se zrodil Radiojournal, který proměnil prvorepublikovou společnost? Rádio tehdy nebylo jen zdrojem informací, ale i symbolem modernity a pokroku, nástrojem pro upevňování státu a neviditelným pojítkem mezi městem a venkovem.

Cesta k Radiojournalu začala krátce po vzniku Československa radiofonickými pokusy, do nichž se pouštěla obsluha vojenské vysílací stanice na Petříně. Skutečný zlom nastal v květnu 1923, kdy z provizorního studia ve Kbelích poprvé zaznělo pravidelné vysílání, brzy následované založením společnosti Radiojournal.

Kupujte na Radioteka.cz

Její zakladatelé museli zpočátku bojovat o licenci i přízeň státu, během několika let se jim však podařilo proměnit skromný podnik v technologický, kulturní a informační fenomén. Ten neviditelným vláknem modernity propojil tisíce československých domácností a stal se zároveň prestižním symbolem měšťanské třídy. Počet koncesionářů rychle rostl a v roce 1937 dosáhl jednoho milionu.

Formování státu i obrana demokracie

Radiojournal, v němž od roku 1926 držel většinový podíl československý stát, se postupně vyvinul v klíčový nástroj formování státní identity i osvěty širokých vrstev obyvatelstva.

Čtěte také

Vysílání přinášelo vážnou hudbu i vzdělávací přednášky a prostřednictvím specializovaných redakcí oslovovalo dělníky, rolníky, ženy i školou povinné děti. Éterem zněly hlasy významných osobností kulturního, vědeckého či politického života a posluchači se díky živě přenášeným reportážím stávali účastníky vzdáleného dění.

Rozhlas si zároveň začal uvědomovat svá vlastní specifika a položil sebevědomé rozhlasového dramatu. Postupně se proměnil v mocné médium, které v krizových letech konce první republiky sehrálo významnou roli při obraně státu a jeho demokratických hodnot. 

Autoři: Tomáš Pánek, Petr Vodička
Vedoucí projektu: Ondřej Nováček
Kreativní producentka a dramaturgyně: Kateřina Rathouská
Účinkují: Jaroslav Plesl, Jana Stryková a Jiří Vyorálek
Zvuk: Tomáš Pernický
Zvukový design: Stanislav Abrahám
Hudba: David Hlaváč
Režie: Petr Vodička
Premiéra: 29. 3. 2026

Použitá
 literatura:
  • Kalendář Radiojournalu na rok 1928. Obraz československého rozhlasu. Radiojournal, Praha 1928.
  • Kožík, František: Rozhlasové umění. Českomoravský kompas, Praha 1940.
  • Laufer, Josef: Padesát let v našem sportu. Mladá fronta, Praha 1957.
  • Melkus, René – Pánek, Tomáš: Sto let je jen začátek. Český rozhlas 1923–2023 ve sbírce Národního technického muzea. Národní technické muzeum, Praha 2023.
  • Pánek, Tomáš: „Odhmotněná dílna lidskosti“. Idea rozhlasu v prvorepublikovém Československu. Dějiny a současnost 45, 2023, č. 4, s. 10–13.
  • Pánek, Tomáš – Novák, Miloslav: Akce „Miliontý posluchač“ (podzim 1937). Dějiny a současnost 45, 2023, č. 4, s. 25; K čemu zavazuje světová krize (19. 4. 1933). Dějiny a současnost 44, 2022, č. 4, s. 29; Meziválečné počátky veřejnoprávnosti. Dějiny a současnost 47, 2025, č. 3, s. 26;
  • Prvních deset let československého rozhlasu. Ed. Patzaková, Anna. Radiojournal, Praha 1935.
autoři: Tomáš Pánek , Petr Vodička
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.