Farářka Sandra Silná: Víra bez okázalosti a Velikonoce s vůní zahrady

3. duben 2026

Blízká setkání

Věnuje se včelám, pivovarnictví i lidem, kteří teprve hledají cestu k víře. A přitom o sobě mluví s odzbrojující samozřejmostí. „Být s lidmi, nenápadná a bez taláru. To je moje chápání role jako farářky,“ vysvětluje Sandra Silná, farářka Církve československé husitské v rozhovoru s Markem Němcem. Žádné velké gesto, spíš tichá přítomnost. Možná právě v tom je její síla.

Velikonoce pro ni nejsou jen svátkem v kostele. „Velikonoční svátky v tom duchovním rozměru mám hodně spjaté s rozměrem přírodním,“ vysvětluje. „Starám se o farní zahradu a se skautem jsme jezdívali hodně na výpravy. Jsem spjatá s přírodou a nebojím se i přespat v lese,“ dodává úsměvem Sandra Silná.

Sandra Silná se překvapivě dala i do vaření piva. „Přemýšlela jsem, čím doplnit svoji farářskou službu a hledala něco, kde bych zapojila ruce“|foto:Elena Horálková, Český rozhlas

A právě v tom se odráží i její pohled na Velikonoce. „Velikonoce jsou pro mě skutečně časem probuzení a vzkříšení. Slovo vzkříšení má duchovní význam, ale současně je to i obraz znovuobrození po zimě.“ Je to obraz, který zná každý: první teplé dny, vůně hlíny, pocit, že se něco znovu nadechuje.

V jejím sboru se slaví po svém. Žádná okázalost, spíš sdílený stůl a čas pro druhé. „Zavedli jsme na Zelený čtvrtek tradici společné večeře. Je to příjemné setkání třeba i pro lidi, kteří se na klasických bohoslužbách necítí. Přichází na ni i hledající lidi a já jsem za to velmi ráda,“ uzavírá v Blízkých setkáních farářka Sandra Silná.

autoři: Marek Němec , eh