Meteor o chytré larvě, vrtání do Etny a pití mikroplastů
Poslechněte si:
- 01:17 Může larva přechytračit včelu?
- 06:16 Budeme vrtat do Etny?
- 20:10 Jak vypadá atom?
- 26:20 Pijeme mikroplasty?
- 34:54 Hvězda, která změnila pohled na vesmír
- 45:35 Co řídí oceán?
Hovoří zoolog Jan Andreska nebo astrofyzik Zdeněk Mikulášek. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Stroj zvaný oceán čte Jitka Ježková.
Může larva přechytračit včelu?
Představte si, že jste larva a potřebujete se něčím nakrmit. Žijete na rostlině, kde není nic zajímavého ani výživného. Při tom samotářské včely mají právě nakladena svá vajíčka – to by byla panečku pro vás pochoutka. Jenomže, jak hnízdo najít a jak se do něj dostat?
Larva to sama nedokáže. Najednou ale přilétá včela a sama si ji do hnízda odveze. Biolog prof. Jaroslav Petr vysvětlil, jak je možné, že se larva dokáže přepravovat pomocí „včelího taxi“.
Bude se vrtat do Etny?
Etna je nejaktivnější evropskou sopkou. Na rozdíl od mnoha jiných sopek Etna dlouhodobě nabývá na objemu. Láva se vrství na svazích, vznikají nové kužely a trhliny. Celý masiv zabírá plochu asi 1 200 km². To je víc než rozloha Prahy a Brna dohromady.
V její blízkosti žije přes milion lidí, takže je pochopitelné, že je sopka pod velkým dohledem vulkanologů. Vulkán se navíc sesouvá do moře a hrozí kolaps. Proto se prof. Lukáš Krmíček z Geologického ústavu AV rozhodl sopku navrtat. Jak se to dělá a co lze z vrtu zjistit?
Jak vypadá atom?
„Byl to určitě nejneuvěřitelnější výsledek, který jsem v životě dostal,“ napsal později britský fyzik Ernest Rutherford. „Bylo to, jako kdyby někdo vystřelil patnáctipalcový granát proti listu hedvábného papíru, a ten granát se vrátil a zasáhl jeho samotného!“
Uběhlo několik týdnů, než našel vysvětlení. Krátce před Vánocemi 1910 vtrhl do pracovny se slovy: „Teď už vím, jak vypadá atom!“ Svou vizi atomového jádra představil 7. března 1911. Připomněli jsme si ho v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Pijeme mikroplasty?
Plast je hojně používaný materiál skvělých vlastností, který ale dělá stále více problémů v přírodě. Doc. Zbyněk Hrkal z Výzkumného ústavu vodohospodářského se zaměřil na jejich nejmenší částečky nazývané mikroplasty.
Ty se dostávají nejrůznějšími cestami i do lidského těla a tam škodí. Jaké nebezpečí nám hrozí z pitné vody? Kolik mikroplastů v ní je? To ukázalo nové měření.
Hvězda, která změnila pohled na vesmír
Názor učenců na hvězdy se vyvíjel jen velmi pozvolna. Zpočátku je považovali za stálice, ale pak přišel objev ze souhvězdí Velryby. Jakási hvězda se tam periodicky objevovala a zase mizela.
Astrofyzik Zdeněk Mikulášek z Masarykovy univerzity v Brně popsal tehdejší údiv astronomů i první vysvětlení této záhady. Co říká moderní věda na tuto velkou proměnu jasnosti? Hvězda Mira Ceti je teď navíc pohodlně vidět očima na večerní obloze.
Co řídí oceán?
Když se řekne moře, co vás napadne jako první? Asi dovolená. Nebo studená voda. Já si vybavím, jak mi jako dítěti říkali: „Ochutnej, je slaná.“ A byla. Vždycky. A právě tyhle základní vlastnosti, které zná každý, kdo si někdy namočil nohy, řídí celý oceán.
Teplota, slanost a hustota určují architekturu oceánu. Můžeme se to dočíst v knize Helen Czerski, která vychází v nakladatelství Grada pod názvem Stroj zvaný oceán.
Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo na portále mujRozhlas.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
