Občas jim bouchly saze. Nakonec jim tleskala i Broadway, říká o životě Voskovce a Wericha v Americe Michal Bystrov
Až do 19. dubna je k poslechu na webu Dvojky i v aplikaci můj Rozhlas čtyřdílná série Americká cesta, která mapuje pobyt Voskovce a Wericha v Americe v letech 1939–1945. Série vychází ze stejnojmenné knihy publicisty, překladatele a hudebníka Michala Bystrova. „Lidi se mě ptají, jestli je tam třeba Masaryk a Beneš. Já říkám, že ani ne. Těžkost doby odrážejí zdánlivě nejbanálnější situace,“ říká v rozhovoru s Adélou Gondíkovou. Jak Jan Werich a Jiří Voskovec dobyli Ameriku?
Na rozhlasové verzi Americké cesty pracoval Michal Bystrov rok. „Pořád se to předělávalo a pilovalo. Ty nejlepší věci nakonec musely pryč, protože šly těžko vysvětlit nebo nesvištěly. Výsledek jsou velké dějiny ukázané skrze každodenní situace. A to mě na tom baví nejvíc,“ přibližuje autor.
Čtěte také
Potížím navzdory
Werich s Voskovcem odešli do Ameriky v roce 1939, krátce po okupaci Československa nacistickým Německem. Spolu s nimi se v příběhu výrazně objevuje také skladatel Jaroslav Ježek, který se během amerického pobytu potýkal s pracovními i zdravotními omezeními.
„Nijak si ale nestěžoval, i když mu občas bouchly saze. Zrakový hendikep vyřešil třeba tak, že si koupil dalekohled a na Manhattanu se s ním orientoval líp než rodilí Američané,“ popisuje Bystrov.
Humor napříč kontinenty
Přesto byly začátky v cizí zemi nesmírně obtížné. „Sen hrát pro americké publikum na Broadwayi se může zdát bláhový. Oni se ale rozhodli, že se nevzdají. V rekordním čase překonali jazykovou bariéru a dokázali, že český humor funguje i v USA. Sami pak říkali, že největší překvapení pro ně bylo, když zjistili, že se lidi smějí všude stejně. Že se nesmějí jim, ale s nimi.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
