Politolog Petr Just: Macinkův projev v OSN? Apely situaci nezachrání, je třeba přehodnotit obranný rozpočet

V Poslanecké sněmovně dnes poprvé v nynějším volebním období vystoupí prezident Petr Pavel. „I ve světle toho, co se událo o víkendu v Íránu, mu to pomůže více vyzdvihnout téma obrany, bezpečnosti, obranyschopnosti Česka,“ odhaduje politolog Petr Just.

Právě obrana podle něj dosud představovala štěpící linii mezi hlavou státu a vládní koalicí. „Co se týče ruské invaze na Ukrajinu, tam byl přece jenom od vlády trošku větší odpor k pomoci Ukrajině. Ne rétorické, diplomatické, ale nějaké faktické: zbraně, finance apod.“

Aktuální dění v Íránu pak může posílit prezidentův apel na vládu v souvislosti s výdaji na obranu. „Vláda snižovala rozpočet na obranu i na některé jiné kapitoly a dávala ho třeba Ministerstvu zemědělství na různé zemědělské fondy. Možná tady přijde apel na financování bezpečnosti.“

Projev Petra Macinky

Ministr zahraničí Petr Macinka z Motoristů sobě minulý týden na jednání Rady bezpečnosti OSN prohlásil, že „žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který se rozhodl být svobodný.“ Vyzval přitom Rusko, aby zastavilo válku a dalo šanci míru. Nikoliv jako gesto slabosti, ale coby krok k zodpovědnosti.

Čtěte také

Bezpečnostní analytik Smetana: Starý řád skončil a nový se tvoří. Jaký bude, záleží i na roli Evropy

Podle Petra Justa šlo o pro mnohé překvapivý projev, který vyslal rázný vzkaz směrem k ministru zahraničí Ruské federace. „V určitých kruzích to samozřejmě vyvolalo nadšení, jinde zklamání,“ konstatuje politolog.

„To nadšení je ale možná trošku předčasné. Ten projev byl sám o sobě takový, jaký bychom očekávali od ministra zahraničí země, která má nějakou historickou zkušenost s tím, že byla sama obětí určité agrese,“ míní.

Od slov k činům

Projev Petra Macinky by dle politologa bylo možné považovat za důvěryhodný v případě, že by se podobným způsobem vyjadřoval také na domácí půdě, zvláště pak směrem ke svým koaličním partnerům.

„Trošku si říkám, proč podobně razantně nevystupuje proti panu Okamurovi, proti mnoha jiným zástupcům, zejména tedy z hnutí SPD a přidružených stran, které pod hlavičkou SPD kandidovaly,“ kritizuje.

Čtěte také

Socioložka Paulína Tabery: Obranu státu podporuje většina Čechů. Polovina ale nevěří, že bychom se ubránili

Zároveň je potřeba přejít od slov k činům, zdůrazňuje Just. „Když budeme jenom apelovat, když budeme jenom vysílat nějaké verbální signály, tak to situaci příliš nezachrání.“ 

„On to říká jako ministr vlády, která osekala obranný rozpočet. Pokud to tedy myslí vážně a pokud chce, aby to mělo konkrétní reálný dopad, tak by měl na půdě vlády apelovat na to, aby bylo přehodnoceno rozhodnutí o přesunu prostředků z kapitoly obrany,“ dodává.

Nepředvídatelný Babiš

Kdo fakticky řídí českou zahraniční politiku, je podle politologa Petra Justa těžká otázka. „Máme tady nějaké oficiální kanály, oficiální představitele, máme tady ministerstvo zahraničí. Ale máme tady také Andreje Babiše, který už před volbami říkal, že zahraniční politiku chce více řídit on sám. Že chce, aby byla více řízena z Úřadu vlády,“ připomíná. 

Čtěte také

Politolog Lubomír Kopeček: Nejsme velmoc, abychom si mohli dovolit mluvit k zahraničí více hlasy

Taková vize má ale podle experta dvě slabiny. Tou první je vlastní složení koalice, kdy představitelé SPD mají diametrálně odlišný názor na některé zahraničně-politické otázky, a druhým problémem je nepředvídatelnost premiéra Andreje Babiše. 

„Andrej Babiš je v některých ohledech nepředvídatelný, v některých ohledech trošku lavíruje nebo je na půl cesty mezi nějakými řešeními,“ míní Just. Ve vztahu k Ukrajině to bylo zřejmé ve věci muniční iniciativy a také v souvislosti s půjčkou, za kterou Česko nechtělo ručit.

„Jsou to signály, které navenek nevysílají úplně jednoznačné ujištění zahraničních partnerů, jak to tedy s českým postojem bude a zda mají počítat s podporou,“ uzavírá politolog.