Are Kalvø: Hory, peklo, ráj. Jak se norský komik pokusil stát se milovníkem hor

Are Kalvø vyrostl přímo uprostřed pohlednicové krajiny severozápadního Norska, na statku pod horami, za kterými lidé cestují přes půl planety. Do přírody ho to přesto nikdy netáhlo. Ovšem před pár lety mu hory začaly přebírat kamarády, až si jednoho dne uvědomil, že všichni jeho známí mají na sociálních sítích aspoň jednu fotku hor.

Nejradši se vydávám na místa, kde jsou lidé. A ještě lépe číšníci

Začal nad tím přemýšlet. Co na té přírodě všichni mají? Ze zvědavosti se proto vydal do hor zjistit, co žene lidi k tomu, aby se ve volném čase vzdávali městských radovánek, investovali nehorázné peníze do turistického vybavení, trmáceli se osm hodin v dešti a mlze a večery trávili v páchnoucím funkčním prádle ve společnosti stejně zavánějících milovníků přírody na chatách s prapodivnými jmény jako Komáří domov, U Ošklivce, Vraní hnízdo nebo Kočičí řiť.

V nedávno provedeném průzkumu vypovědělo téměř 80 % obyvatel země, ve které žiju, že v průběhu posledních dvanácti měsíců absolvovali aspoň jeden výlet do hor nebo do lesa. Sám jsem neabsolvoval žádný výlet za posledních 30 let, a to ani do hor, ani do lesa. Za této situace si nutně musím položit otázku: Není náhodou chyba ve mně?

V knize píšete: „Všichni přece víme, že pravý Nor je vysoký, šlachovitý, má dobrou fyzičku, je samotář, a kdykoli je to jen trochu možné, tráví čas v přírodě. V zimě a o Velikonocích jezdí na běžkách, po zbytek roku povětšinou chodí po svých.“ Jenže Vy nic takového jako pocit blaženosti při takové představě neprožíváte. Tak jste se rozhodl, že tomu přijdete na kloub. Jak jste to chtěl udělat?

No, já jsem podnikl dvě docela dlouhé pěší túry. Byl to skutečně dlouhý, seriózní pokus, abych to vyzkoumal. Jedna byla letní, druhou jsem podnikl o Velikonocích.

Pokaždé jsem strávil na horské pláni dva týdny. Poprvé jsem šel do pohoří Jötunheimen, v září, za naprosto příšerného počasí, byla mlha, radil jsem se s přáteli a ti mi říkali, ano, pokud to chceš dokázat, tak tohle je přesně to, co musí pravý, tvrdý norský muž udělat. To je samozřejmě životu nebezpečné a je to přesně to, co turisté dělat vůbec nemají - abych to shrnul, bylo to příšerné.

Are Kalvø

Přední norský komik a satirik, který se už přes dvacet let věnuje žánru stand-up comedy. Je rovněž autorem muzikálů, revue, opery a jedenácti knih na různá témata, jako jsou náboženství, politika, fotbal nebo trávení volného času. Díky tomu si získal široké publikum i spoustu chvály, dostal mnoho cen a někdy trochu kartáč. Často píše o tématech, o kterých toho moc neví. Teď píše poprvé o něčem, čemu nerozumí vůbec.

Ta druhá cesta – to byl takový masový zážitek. O Velikonocích, bylo nádherně, šel jsem na pláň Hardangervida, tam, kam chodí všichni.

Kamarádi mi říkali, že je tam narváno, hlava na hlavě, což tak úplně pravda nebyla, protože Norsko je přece jen prázdná země… díky nádhernému počasí to bylo o něco snesitelnější, ale ne, prostě ne. Nicméně nikdo mi nemůže upřít snahu.

(Z rozhovoru s Vladimírou Bezdíčkovou)