Dívka s bicyklem, kněz od sv. Cyrila a Metoděje, Ležáky. Osudy obyčejných lidí spojených s atentátem na Heydricha v dokuseriálu Hrdinové ve vedlejších rolích
Hrdinové ve vedlejších rolích: Uměl několik jazyků, psal básně a pomáhal těm, kteří to potřebovali. Vladimír Petřek, kněz z kostela sv. Cyrila a Metoděje
V souvislosti s ukrýváním Josefa Gabčíka, Jana Kubiše a dalších pěti parašutistů v kryptě kostela svatých Cyrila a Metoděje bývá často zmiňován jako biskup Gorazd, který byl v roce 1987 za mučednickou smrt kvůli ukrývání výsadkářů svatořečen. O to, že parašutisté do kostela přišli, se ale zasadil především kněz Vladimír Petřek a předseda sboru starších Jan Sonnevend, kteří se pak spolu s kostelníkem Ornestem a děkanem Čiklem o parašutisty starali.
Pro kněze Vladimíra Petřeka to nebylo poprvé, co pomáhal lidem pronásledovaným nacistickým režimem. Spolu s děkanem Čiklem například křtili Židy, kterým tak usnadnili odchod z Protektorátu do zemí, kde neplatily rasové zákony. Jak říká historik Martin Jindra, který se osobností Vladimíra Petřeka zabývá, potomci některých z těchto Židů žijí dnes v USA. Kromě toho se Petřek také podílel na ukrývání členů odboje.
Studoval v cizině
Vladimír Petřek pocházel z početné venkovské rodiny. Byl vychován v hluboké víře, zároveň měl rád sport, literaturu a divadlo, snadno se učil cizím řečem. Přátelství jeho otce s biskupem Gorazdem ho přivedlo od Československé církve k církvi pravoslavné a také ke studiu bohoslovectví v dnešním Srbsku.
Než začal vykonávat kněžskou činnost, musel ještě nastoupit na vojnu. Zde zaujal svou bystrostí, zdatností a také znalostí několika slovanských jazyků. Bylo mu proto nabídnuto vstoupit do armády. Odmítnul a pokračoval v nastoupené kněžské dráze.
„Žádné jiné povolání na světě bych nepřijal s větším zadostiučiněním, radostí a spokojeností jako kněžské. Ba smím-li je vůbec nazvat povoláním v běžném slova smyslu. Na vojně jsem měl příležitost poznat pravý opak, než k čemu jsem se připravoval, ale právě všechna ta drsnost a dryáčnickost prostředí, v němž nyní žiji, probudila a posílila ve mně ideály, jež naplňují duši vroucností a ohněm pravé víry,“ napsal Vladimír Petřek biskupu Gorazdovi.
Čtěte také
„Češi se nevzdávají!“
Své ideály i mravní pevnost Petřek předvedl, když pomáhal sedmi výsadkářům, kteří se po útoku na Heydricha potřebovali skrýt. Také po zatčení při krutých výsleších se kněz Petřek choval statečně. Během boje v kostele sehrál zvláštní úlohu.
Němci ho donutili, aby výsadkářům tlumočil výzvu ke vzdání se. Právě tehdy parašutisté vyřkli tu slavnou větu: „Češi se nevzdávají!“ Jak byl Vladimír Petřek dopaden a jak skončil jeho život, si poslechněte v třetím dílu série Hrdinové ve vedlejších rolích.
Související
-
„Já už dál nemůžu. Buď mě pustíte dál, nebo se tu odstřelím,“ řekl jim Kubiš den po atentátu
Očité svědectví heydrichiády a přímá vzpomínka rodiny, která parašutisty ukrývala ještě v den atentátu. Ze vzpomínek Josefa Ogouna čte v audiu Radovan Lukavský.
-
A říkám hrdě jejich jména... Dokument o osudech dětí, jejichž rodiče popravili za heydrichiády
Během heydrichiády bylo pozatýkáno a popraveno několik tisíc obyvatel protektorátu. Tito lidé však měli své rodiny a malé děti.
-
Den s Anthropoidem
Speciální projekt Dvojky k 75. výročí atentátu na Heydricha. Interaktivní mapy, virtuální realita, komponované celodenní vysílání z kostela i krypty.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
