Václav Havel. Muž, který nechtěl být divákem
Václav Havel se narodil 5. října 1936 do rodiny význačného pražského stavitele, jehož bratr byl filmovým magnátem. To ho předurčovalo k zářné a bezproblémové budoucnosti. Přišel však komunistický puč v roce 1948. Z prvorepublikové elity se jako mávnutím kouzelného proutku stal příslušníkem úpadkové buržoazie a třídním nepřítelem. Kvůli nevhodnému kádrovému profilu se také složitěji než jiní dramatici dostával k divadlu.
Jeho cesta na jeviště vedla přes sklad kulis, které stavěl nejprve v Divadle ABC a později v Divadle Na Zábradlí. Když viděl, v jak absurdní divadlo se život v socialistickém Československu proměnil, rozhodl se, že nechce být a nebude jen divákem.
Kriticky se k poměrům v zemi vyjádřil už v roce 1967 na IV. sjezdu československých spisovatelů. Po roce 1968 odsoudil invazi, v 70. letech psal Husákovi a zastával se undergroundu, a konečně na sklonku roku 1976 inicioval a z velké části zformuloval Chartu 77.
Byl úhrnem pět let vězněn, z toho nejdelší trest trval bezmála čtyři roky. Ve všech konfrontacích s režimem mu stála po boku manželka Olga. V boji s nemocí mu byla oporou už jako prezidentovi druhá manželka Dagmar.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
