Než napíše repliku, řekne si ji dvacetkrát nahlas
První povídku mu otiskli v časopise Pionýr, když mu bylo dvanáct let. Vzorným hochem ale nebyl. Při studiu na gymnáziu občas chodil za školu jednak kvůli chemii, fyzice a matematice, ale i proto, aby se mohl scházet se svou tehdejší dívkou. Kdo by byl řekl, že z něj vyroste jeden z nejuznávanějších scénáristů a dramaturgů Ivan Hubač.
Jeho otec, slavný scenárista Jiří Hubač, mu poradil, aby místo vytoužené scenáristiky zkusil raději dramaturgii na DAMU. Později toho nikdy nelitoval. Více než 20 let pracoval jako rozhlasový dramaturg zaměřený na tvorbu pro děti. Naučil se tu respektovat autora a nesnažit se překopávat jeho příběh.
Širší veřejnosti je znám zejména jako autor pokračování seriálu Sanitka, ale posledních 11 let žije filmem o Lídě Baarové, ke kterému napsal scénář. Kvůli tomuto dílu, které by se mělo natočit v nejbližší době, dokonce oslovil pamětníky a současníky slavné herečky. Například Svatopluk Beneš mu vyprávěl, že to byla tak krásná žena, že když vešla do místnosti, všichni muži oněměli. Na svou krásu bohužel doplatila ona i její rodina.
Ivan Hubač nemá rád, když si herci na place upravují repliky jeho scénáře. Než totiž takovou repliku napíše, řekne si jí dvacetkrát nahlas. Ve všední dny píše ráno, o víkendu i pět nebo šest hodin denně. Na rozdíl od svého otce seriály nezavrhuje, ale jejich psaní je pro něj spíše utrpení. „Když píšete třináctidílný seriál a každý díl má 80 stránek, začnete tušit, co je to nekonečno,“ říká.
O jeho muzikálové tvorbě i o touze napsat divadelní hru nebo beletrii si s Ivanem Hubačem v pořadu Stříbrný vítr povídala Jitka Novotná.
Poslechněte si pořad ze záznamu v iRadiu.
- Rozhovor
