Nesměl před revolucí ani po ní. Příběhy slavných: Karel Černoch

12. srpen 2016

S Jiřím Štréblem a Daliborem Gondíkem v 5 samostatných audiích uvnitř článku.

Karel Černoch (*1943) chtěl být malířem. Jenže v devíti letech dostal kytaru. Když zjistil, že se na ni dají skvěle „balit“ holky, začal i pilně cvičit. Navíc doma prý všichni po večerech hráli a zpívali. V 16 poslouchával vysílání pro americké vojáky z Mnichova. Co slyšel, hned sám zkoušel zahrát.

Vyhodili ho ze školy

Vyhodili ho ze školy, protože vítězství pracujícího lidu v roce 1948 komentoval slovy: „Kecy!“ Kvůli otci-živnostníkovi nesměl ani dál studovat, tak začal montovat tramvaje ve Vagonce Tatra. Změna přišla až s prací rekvizitáře na Barrandově. Ve volných chvílích hercům a režisérům zpíval.

Začátky se Šimkem a Grossmanem

Byl to Jan Werich, kdo mu tehdy řekl, že by se zpíváním měl živit. Ještě před bigbítovou érou založil s kamarády z Barrandova rokenrolovou kapelu. Na vojně se pak potkal se Šimkem a Grossmanem a založili divadelní soubor s malou kapelou. Pokračovali i po vojně. Ale Černoch chtěl zpívat, Š&G hrát.

Píseň o mé zemi byla na dlouho poslední

První hit Procitnutí přišel v 60. letech se skupinou Juventus. Byli na vrcholu. Jenže v roce 68 všechno skončilo. Natočili totiž několik protestsongů (18 minut, Modlitba pro Martu, Ona se brání). Píseň o mé zemi pohřbila jeho kariéru. Stal se rozvracečem státu. Povoleno měl jen divadlo.


Účinkují: Dalibor Gondík a Jiří Štrébl
Napsala: Dominika Hvorecká
Režie: Bela Schenková
Natočeno v roce 2016. Premiéra

Po roce 1989 byl opět zaprodancem

Zákaz měl nakonec šest let. Jenže podobnou situaci zažil znovu po roce 89, kdy dostal nálepku zaprodance KSČ (protože v 80. letech vystupoval v TV). Tehdy objevil swing nebo komiku Jiřího Wimmera, se kterým spolupracoval 15 let. Našel se i v muzikálu. Na konci roku 2007 ho zastavila až rakovina.

Ostatní audiozáznamy Příběhů slavných najdete v Archivu pořadů.

autoři: lup , Dominika Hvorecká
Spustit audio