Nenička / Neniček
Josef Beneš vykládal příjmení Nenička a Neniček z nářečního příslovce s významem „nyní“. Stejně tak podle něj vznikla příjmení jako Díky, Lecjaks, Tenkrát, Netřeba apod. Patrně se jednalo o motivaci výrazem, který původní nositel často říkával. Dobrava Moldanová též uváděla jako možnost zkomolení příjmení Lněnička (z apelativa len). Bylo by však třeba vidět historické doklady, aby se tato teorie potvrdila.
Pokud by rodina pocházela ze Slovenska, mohli bychom uvažovat i o výkladu ze slovenského apelativa nenička/něnička, tj. „mladá žena ještě bez dítěte“. V ČR nosí příjmení Nenička/Neničková 144 mužů a 146 žen, nejvíce jich žije v Ostravě a Kyjově.
Použitá literatura:
J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 298; M. Knappová, Naše a cizí příjmení v současné češtině, Liberec 2002, s. 32; D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2019, s. 125; https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/puvod-a-vyznam-prijmeni-nenicka
