Největší filmařské nesmysly o boji parašutistů v kryptě. Od Atentátu přes Anthropoid až po Smrtihlava

Historik Vojtěch Šustek to vidí jasně. „Myslím, že filmaři, kteří točili filmy o atentátu na Heydricha, jsou velice nabubřelí lidi. Místo toho, aby umělecky ztvárnili ideu příběhu historických postav, jsou tak nadutí, že si myslí, že vymyslí ještě něco lepšího. A pak z toho vznikají takový strašlivý paskvily.“

Kde je reálný základ?

Na obranu jisté dávky umělecké licence se staví historik Michael Burian. „Pokud jdu do kina nebo si koupím román, jsou pro mě nejdůležitější emoce, které to ve mně vyvolá. A v tom je úkol pro nás historiky. Abychom chápali, že nepodstatnější je, když se s tím příběhem seznámí co nejvíc lidí. Ať už doma nebo ve světě.“

V tom podle něj sehrál velkou roli snímek Anthropoid (2016) režiséra Seana Ellise. „Tehdy ho sice řada lidí kritizovala, ale po srovnání s filmem Smrtihlav, se mu spousta z nich teď v duchu omlouvá. Protože v Anthropoidu byl aspoň základ reálný.“

Filmová apokalypsa v kryptě

V obou snímcích historiky zaráží třeba finální boj v kryptě. Ve skutečnosti totiž parašutisté neměli na obranu žádné samopaly, jen ruční zbraně, pistole. O to heroičtěji vyznívá jejich sedmihodinový boj proti přesile čítající 800 německých vojáků.

Ve skutečnosti žádného z nich nezabili, jen pár zranili. Ve Smrtihlavu je ale doslova kosí. Navíc Sten Gunem Mk V, který se dělal až v roce 1945, nebo kanadskou verzí kulometu Bren. Zaráží ale i způsob obrany chrámu (ve videu zhruba v čase 0:50).

Jak to bylo doopravdy?

Scéna útoku totiž vypadá naproto nelogicky: Hlavním vchodem vcházejí Němci a od ikonostasu v zákleku se samopaly v rukou pálí parašutisté. Boj ve skutečnosti probíhal partyzánsky. Ze dvou míst: z kůru a empory. Jak skutečný boj v chrámu vypadal, zjistíte díky našim 360stupňovým fotkám se zvukem.

„Ve Smrtihlavu navíc stejně jako ve starším americkém snímku Operace Daybreak Jan Kubiš a Jozef Gabčík zcela nesmyslně umírají v objetí v kryptě,“ připomíná historik Burian. Ve skutečnosti Gabčík spáchal sebevraždu v kryptě, Kubiš (bojující v chrámu na kůru) podlehl svým zraněním při převozu nacisty do nemocnice.

Kopírování postupů a motivů napříč filmy

Stejně jako Smrtihlav tu a tam kopíruje Operaci Daybreak (1975), najdete i v Anthropoidu řadu věcí vypůjčenou ze staršího Sequensova snímku Atentát (1964). Třeba klíčovou scénu samotného atentátu, pohled kulometu na okénko krypty anebo některé pasáže boje v chrámu.

„Já považuju film Anthropoid za velice špatný. Stejně jako u lidí oblíbený Atentát,“ říká historik Šustek. „Slovy George Orwella v něm totiž došlo k vaporizaci. Třeba k vaporizaci pravoslavných kněží.“ Připomíná vzpomínku sestry kněze Vladimíra Petřka, který parašutisty vzal pod ochranu v kostele sv. Cyrila a Metoděje.

Úmyslné chyby Sequensova Atentátu?

„Paní Zdena Petřková v té době pracovala na Barrandově jako asistentka režie. A říkala mi, že si u režiséra Sequense stěžovala, že její bratr i ostatní kněží jako kdyby tam nebyli. A Sequens jí na to odpověděl: Já si udělám takový film, jaký já chci...“

Podle historika Jiřího Padevěta pak právě Sequensův film může za rozšíření termínu „atentát“, který používala nacistická i komunistická propaganda. Podle něj by se měl v případě odstranění Reinharda Heydricha používat termín „útok“ nebo „vojenská operace“.