Nejsilnější evropské zemětřesení - Lisabon 1755

Pobožní Portugalci se zrovna tísnili v kostelích při slavnostních bohoslužbách, když se najednou před desátou dopolední silně otřásla země. Zemětřesení trvalo jen 3 až 6 minut, ale zanechalo nedozírné následky.

Zhroucení koloniální perly

Portugalsko bylo v 18. století bohatou koloniální mocností, Lisabon byl plný chrámů a honosných budov. Zemětřesení tehdy zničilo budovu opery, královský palác i cennou sbírku uměleckých předmětů nevyčíslitelné hodnoty. Co nezbořily otřesy země, to dokonaly následné požáry a ničivá vlna tsunami.

„Považujeme to za nejsilnější zemětřesení, které kdy zasáhlo Evropu. Tehdy ještě nebyly seismometry, ale podle škod, které zemětřesení napáchalo, odhadujeme jeho sílu někde mezi 8,5 a 9 stupni,“ uvedl v Meteoru Jan Zedník z Geofyzikálního ústavu AV.

Známky zemětřesení citelné na severu Evropy a dokonce i v Americe

„Zemětřesení vzniklo asi 220 km jihozápadně od Lisabonu pod mořským dnem, na rozhraní dvou tektonických desek, africké a euroasijské,“ vysvětlil Jan Zedník. Zemětřesení tehdy pobořilo celou jihozápadní část Portugalska a Španělska a severozápad Afriky, tedy dnešní Maroko.

Zemětřesné projevy byly cítit na velké části Evropy. „I tam, kde se netřásla půda, se objevilo na jezerech vodní chvění, například ve Skandinávii, ve Švýcarsku a údajně i na velkých jezerech v severní Americe,“ dodal Zedník.

Na mnoha místech se v důsledku lisabonského zemětřesení změnily hladiny podzemních pramenů. „Například u nás vyschly prameny v lázních Teplice, je to popsáno v několika publikacích,“ doplnil Jan Zedník.

Lisabonská tsunami až k americkým břehům

Lisabon zalila 6metrová vlna tsunami, ve Španělsku měřila 5 metrů. „Vlna se tehdy vlila po řece až k Seville, kde nadělala velké škody. Tsunami zasáhla také Maroko, Madeiru a Azorské ostrovy,“ popsal Jan Zedník a dodal: „Dvoumetrová vlna byla dokonce pozorována i na druhé straně Atlantiku, na severoamerickém východním pobřeží.“

Otřesy duše

„Kdyby nastalo den předtím nebo potom, tak by bylo známo jen jako nejsilnější evropské zemětřesení. Ale ono udeřilo přesně v okamžiku, kdy bylo Portugalsko plné zbožných lidí v kostelích, způsobilo mnoho obětí, zřícených kostelů. To byl takový šok, že se z toho lidé nemohli vzpamatovat,“ zdůraznil Jan Zedník.

Zemětřesení se stalo předmětem zájmu tehdejších myslitelů. Například Voltaire ve svém satirickém díle Candide polemizoval s tehdy prosazovanou filozofickou představou o nejlepším z možných světů. Jiní myslitelé, jako třeba Kant nebo Lomonosov, se snažili vysvětlit, jak mohlo k takovému velkému zemětřesení dojít.

„Převzali hypotézu, že v zemi jsou dutiny, kde planou ohně a je tam síra. Když se do těch dutin dostane voda z povrchu, smíchá se s ohněm, vznikne pára a dojde k podzemní explozi,“ popsal Zedník a dodal: „Nebyli tak daleko od pravdy, ale dnes víme, že se to týká spíše sopečné činnosti. Lisabonské zemětřesení souvisí s pohybem tektonických desek, v případě Portugalska to byl pohyb dvou tektonických bloků proti sobě, čili bylo to tektonické zemětřesení.“

Jak slavné město vstalo z popela

Zejména díky rozhodnému markýzi de Pombal, který se stal načas faktickým vládcem země, se naštěstí město dokázalo z katastrofy vzpamatovat. „Rok trvalo odklízení trosek a na jejich místě vzniklo moderní město. Na mnoha lisabonských domech si může návštěvník dodnes povšimnout cedulky s datem postavení v roce 1756,“ řekl Jan Zedník.

Logo|foto:Český rozhlas

Opravy podle vědeckých poznatků

Pozoruhodné je, jak vědecky k opravám země markýz de Pombal přistoupil. „Například nechal pochodovat vojáky kolem dřevěných maket domů, aby se zjistilo, jak stavět odolné budovy. To bylo do té doby něco nevídaného, dalo by se říct, moderní způsob antiseismické ochrany budov,“ vysvětlil Zedník.

Markýz si dokonce nechal vypracovat něco jako makroseismický dotazník, který rozeslal po všech farnostech. V něm se ptal, z jaké strany přišly otřesy, jaké napáchaly škody, kolik bylo obětí a podobně. Dotazníky se dodnes zachovaly a jsou velmi cenným zdrojem i pro moderní výzkum zemětřesení. Právě na jejich základě se organizovala velkorysá rekonstrukce Lisabonu i celého Portugalska,“ uzavřel Jan Zedník.

V příštích dílech Meteoru se zaměříme na další významná zemětřesení – podíváme se do roku 1906 v San Franciscu a následně do roku 1960 v Chile.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.