Naprostou většinu znalostí získáme do puberty, uvádí psychiatr Jiří Horáček

25. únor 2021

Podle studií se v důsledku pandemie potýká s psychickými problémy každý třetí dospělý. Druhá vlna covidu má horší dopad než první, upozorňuje psychiatr Jiří Horáček.

„Paradoxní je, že pacienti, kteří se léčí na psychiatrii dlouhodobě, překvapivě snáší ty vlny covidu lépe, než ostatní populace. Jsou totiž zvyklí žít větší dobu v míře nejistoty.“ Jak řešit například stav panické ataky? „Lidé mohou cítit extrémně silnou úzkost, zdá se jim, že nemohou dýchat. Když se panická ataka dobře podchytí, může se léčit. Dá se zastavit tak, že klient začne pomalu dýchat břichem,“ radí Jiří Horáček.

Vývoj mozku končí po pubertě

Od kolika let si můžeme něco pamatovat? „Uvádí se přibližně od jednoho roku. Já mám vzpomínku z dvou let, kdy mě táta vzal na ramena, a šli jsme do ulic Ostrova nad Ohří. Zrovna přijely tanky a on říkal: Jiříčku, pojď se podívat, jak se píší dějiny. Pamatuji si, jak se romští mladíci snažili zapálit ruské tanky.“

Vývoj mozku končí po pubertě, dodává psychiatr Jiří Horáček. „Od nějakých 24 nebo 26 let už jenom stárne. Průměrně půl až jedno procento za každý rok. Naprostou většinu znalostí získáme do puberty. Pak se schopnost rychlého učení stopne, přijdeme o 40 procent všech spojů v mozku. Určuje to hranici života, kdy se mozek překlápí z módu hodně se naučit, do módu využívat, co jsme se naučili.“

Jak se stane, že si člověk zapamatuje vzpomínku, která vlastně neexistuje? Proč lidé popisují stejnou situaci jinak? Jsou léčitelné poruchy osobnosti?

autoři: Adéla Gondíková , zk

Související