Nanovlákna - naděje pro nevidomé?

K poranění rohovky může dojít třeba při práci s chemikáliemi nebo při hašení vápna. Takové případy nejsou ojedinělé a můžou vést až ke slepotě. Závažná poranění se dají léčit transplantací kmenových buněk, buď ze zdravého oka, nebo od dárce. Pak ovšem bývá problém s imunitní reakcí.

Tým profesora Vladimíra Holáně z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR přišel s metodou, která může v takto komplikovaných případech pomoct. Metoda využívá speciálně vyvinutá nanovlákna, která slouží jako nosič kmenových buněk pacienta.

Co jsou kmenové buňky

„Jedná se o malou populaci buněk, které se vyskytují více méně ve všech tkáních. Normálně jsou v klidu, ale když dojde k poškození tkáně, dostanou signál, začnou se rychle dělit, migrují na místo poškození a podporují hojení,“ popsal Vladimír Holáň.

Kmenové buňky jsou také v oku, konkrétně na jeho okraji. V případě, že dojde k poškození oka, dají se buňky do pohybu a pomáhají místo spravit. „Když je ovšem poranění oka rozsáhlejší, buněk na opravu je příliš málo nebo se dokonce může poškodit zdroj kmenových buněk. V takovém případě zbývá jen transplantace kmenových buněk,“ vysvětlil Holáň.

Jak namnožit kmenovou buňku

Před transplantací je nutné odebrat vzorek kmenových buněk a namnožit je v tkáňových kulturách do potřebného množství. Pak by se měly namnožené kmenové buňky přenést na oko. Jenže přímo se to podle profesora Holáně udělat nedá.

Stačila by slza nebo mrknutí oka a buňka by se spláchla. Pro přenesení buněk na oči tedy bylo potřeba zajistit nosič. Ten vědci našli právě v nanovláknech. Speciální nanovlákna vhodná pro přichycení a množení kmenových buněk z oka se podařilo vyvinout díky spolupráci s Technickou univerzitou v Liberci.

Čtěte také

Tkanina z nanovlákna jako peřinka

„Nanovlákna jsou tisíckrát tenčí než lidský vlas. A představme si z těchto nanovláken velmi tenkou vrstvičku, takovou tkaninu,“ přiblížil Vladimír Holáň. K ní se kmenové buňky snadno přichytí a mohou na nich růst, připomíná jim to přirozenou tkáň.

Výroba nanovlákna|foto: Filip Jandourek

„Na nanovláknech necháme kmenové buňky množit po dobu 24 až 48 hodin. Kousek nanovlákna s namnoženými buňkami pak přeneseme na poškozený povrch oka a přichytíme ho několika chirurgickými stehy,“ popsal Holáň.

Po asi dvou až třech dnech se kmenové buňky přemístí z nanovlákna na povrch oka a nanovlákno se z oka odstraní. „Kmenové buňky na povrchu oka přežívají a umožňují jeho hojení,“ dodal Holáň.

Složitá cesta k pacientům

Léčebná metoda založená na pěstování kmenových buněk na nanovláknech u nás zatím není schválena. „Ještě nám chybí klinické studie, které musí prokázat, že metoda neškodí, pomáhá. A že po několik let nemá vedlejší účinky,“ osvětlil Holáň.

Klinická pracoviště o metodu prý mají zájem, hlásí se i pacienti ochotní zúčastnit se studie. Jediné, co zatím chybí, jsou peníze. „Potřebovali bychom sponzory, kteří by klinické studie uhradili, protože pojišťovny je neplatí a pacienti si je platit nesmí,“ doplnil Vladimír Holáň.

Čtěte také

Metoda vypadá velmi slibně. Dosavadní testy na zvířatech dopadly dobře. A co víc, srovnatelná léčba už se jinde na světě používá. Například v Itálii ji úspěšně podstoupily stovky pacientů. Profesor Vladimír Holáň věří, že metoda, na které pracoval jeho vědecký tým, brzy pomůže i lidem v České republice.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem audioarchivu iRadio.