„Na to ve filmu Dukla 61 ani v dokumentech nebylo místo.“ Rozhovor se scenáristou Jakubem Režným

14. červen 2018

O tom, jak získal důvěru havířů, jak se zorientoval ve slangu a mluvě a jak pracoval s mýty a fakty, si s ním povídala Martina Kociánová, která sama pochází z Havířova.

„K tématu mě inspirovala krátká poznámka o té tragédii v knize Ivana Landsmanna, jak zazdívají šachtu a na dveře buší ještě živí horníci. To je legenda. Ono se to zazdívalo dva dny a ti horníci byli mrtví v řádu hodin,“ popisuje scenárista Jakub Režný.

Jakub Režný

„To, že ti chlapi byli uvěznění a že se tam potom pozabíjeli o trubku se vzduchem, to všechno je skutečnost. Mně z toho běhá mráz po zádech. Mluvil jsem se záchranáři, kteří tu hromadu těl objevili a pak je odnášeli na povrch. A o tom v tom filmu ani v dokumentech nebylo místo.“

„Ale čím byla ta tragédie významná, to byla ta záchranná práce. Protože potom se naprosto strašlivým způsobem zlepšila bezpečnost práce v dolech a díky možná těm 108 mrtvým se možná už nikdy nic takového neopakovalo, popisuje muž, který přípravou filmu strávil tři roky.

Proč Jiří Langmajer mluvil tak topornou ostravštinou? Kdo se odmítal dialekt učit úplně? Jak se živí scenárista, když tři roky dělá na nějakém filmu?

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.